Jak ovlivní finance ocenění zásob

Zásoby představují důležitou součást majetku podniku a jejich oceňování ovlivňuje celkový výsledek hospodaření. Význam hodnocení a oceňování zásob v podniku proto neustále roste.

Ve finančním managementu hraje oceňování zásob důležitou roli, protože hodnota oceněných zásob při spotřebě nebo prodeji se promítne i ve finančních výkazech: v rozvaze se objeví konečný zůstatek zásob na skladě a ve výkazu zisků a ztrát je zaznamenán úbytek, který se odrazí v nákladech podniku. Organizace při tvorbě finančních výkazů vychází také z finančních informací, které jsou zachyceny ve finančním účetnictví a týkají se oceňování zásob.

METODY OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB

Zásoby představují krátkodobý oběžný majetek, jehož charakteristickým znakem je, že se v koloběhu hospodářských prostředků spotřebovávají jednorázově. Metody oceňování úbytku zásob ve finančním účetnictví jsou charakteristické určitými vlastnostmi, které popisují způsoby oceňování těchto zásob.

K základním metodám oceňování zásob patří: metoda FIFO (First-In, First-Out), LIFO (Last In-First Out), a metoda váženého aritmetického průměru - Average Cost (AC).

Metoda FIFO oceňuje úbytek zásob v hodnotě nejstarších zásob až po nejnovější zásoby. Když se nakoupí zboží v hodnotě 200 Sk/ks při počtu 10 kusů v čase t₁, v čase t₂ se nakoupí zboží v hodnotě 100 Sk/ks při počtu 15 ks a v čase t₃ se prodá 12 ks zboží, musí se tento úbytek ocenit takto: 10 ks v hodnotě 200 Sk/ks a 2 ks v hodnotě 100 Sk/ks. Princip je založen na oceňování zásob od nejstarších po nejnovější zásoby.

Metoda LIFO sleduje oceňování úbytku zásob od nejnovějších k nejstarším. Pro uváděný příklad by ocenění 12 ks bylo v hodnotě 100 Sk.

Metoda AC oceňuje úbytky zásob na základě stanovení průměrné ceny k určitému časovému intervalu. Průměrná cena se vyčíslí jako podíl konečného zůstatku zásob na skladě v hodnotovém vyjádření a konečného zůstatku zásob v naturálním vyjádření. Touto cenou se potom ocení úbytek zásob na skladě. Úbytek 12 ks zboží by tak byl oceněn takto: [(10 x 200 + 15 x 100)/25] = 140 Sk, což představuje průměrnou cenu.

Proč jsou zásoby důležité a jak se projeví jejich ocenění ve finančním výkaznictví?

Význam jednotlivých metod je nejlepší prezentovat na praktické ukázce. Například firma AIDA, s.r.o., nakoupila během měsíce zásoby zboží v následujícím množství a ocenění (viz tab. č.1).

Počáteční stav tohoto zboží na skladě je 1000 ks v jednotkové ceně 8 Sk/ks. To znamená, že celková hodnota počátečního stavu zboží je 8000 Sk. Na základě těchto vstupních informací se pokusíme připravit zjednodušený přehled ocenění úbytku zásob všemi metodami a výsledné hodnoty zachytíme ve výkazu zisků a ztrát (viz tab. 2).

Na základě těchto analyzovaných hodnot lze říci, že oceňování zásob má velký význam ve finančním managementu a výrazně ovlivňuje výsledek hospodaření firmy. Jestliže by se na základě ukázky mělo říci, která z metod oceňování úbytku zásob je nejefektivnější, jednoznačně lze doporučit metodu, která v konečném důsledku přinese firmě nejvyšší zisk. V tomto případě by to byla metoda FIFO.

HODNOCENÍ FINANČNÍCH UKAZATELŮ

Kromě uvedeného hodnocení ukazatelů ve finančním výkazu, by však bylo třeba přistoupit i k hodnocení některých finančních ukazatelů a zjistit, jak se konečný zůstatek zboží a jeho ocenění projeví i v tomto pojetí.

Předpokládejme, že firma má k dispozici informace z finančního účetnictví:

Majetek (bez zůstatku zásob na skladě) 150 000

Krátkodobý majetek 100 000

Závazky 50 000

Krátkodobé závazky 40 000

Na základě těchto informací lze vypočítat některé finanční ukazatele, které obsahují i položky týkající se zásob zboží.

Každá oceňovací metoda pro stanovení úbytku zásob přinesla firmě různé informace o zisku (tab. 2) a vzhledem k tomu je třeba se zaměřit i na některé finanční ukazatele (tab. 3).

Po zhodnocení finančních ukazatelů je vidět zřetelné odchylky. Vyplývá z toho, že výběr oceňovací metody pro úbytek zásob je velmi důležitý.

Závěrem lze konstatovat, že inventory costing je nezbytným nástrojem finančního manažera a ukazatelem, jak zásoby ovlivňují celkovou finanční situaci podniku.

Ing. Katarína Teplická, PhD.
TU F BERG Košice

(Příspěvek je součástí grantu VEGA č. 1/2574/05)