Daňové penále a úrok z prodlení



Jakými pravidly se zatím řídí sankční postihy při neplacení či nepřiznání daní? Kdy začnou být uplatňována nová penalizační ustanovení?

Koncem května tohoto roku byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona o státní statistické službě. Tato novela v sobě zahrnuje také změnu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, spočívající ve změně kalkulace penále a úroku z prodlení vyměřeného v souvislosti s neplacením či nepřiznáním daní.

Novelizované znění zákona o statistické službě sice z větší části nabylo účinnosti již k 1. červnu 2006, avšak přechodná ustanovení posunula účinnost úpravy nového sankčního daňového systému k 1. lednu 2007. Nová penalizační ustanovení proto budou uplatňována poprvé pro ty daňové povinnosti, u kterých datum splatnosti nebo lhůta pro podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování nastane nebo uplyne až po 1. lednu 2007.

Podle právní úpravy platné do konce roku 2006 je v případě neplacení nebo nepřiznání daní vyměřováno pouze tzv. daňové penále, a to:

v základní sazbě, tzn. 0,1 % z nedoplatku za každý den prodlení (tj. 36,5 % p. a.) - pro případ, kdy záloha na daň nebo daň uvedená v daňovém přiznání není uhrazena v zákonem stanoveném termínu;

ve zvýšené sazbě, tzn. 0,2 % z nedoplatku za každý den prodlení (tj. 73,0 % p. a.) - v případě, kdy správce daně sám zjistil nesprávné krácení daňové povinnosti, např. správce daně doměřil daň na základě zjištění v rámci daňové kontroly;

ve snížené sazbě, tzn. 0,05 % z nedoplatku za každý den prodlení (tj. 18,25 % p. a.) - v případě, kdy zkrácení daně bylo zjištěno samotným poplatníkem, který sám daň přiznal v rámci dodatečného daňového přiznání.

Výše uvedená současná kalkulace penále se aplikuje pouze během prvních 500 dní trvání daňového nedoplatku. Poté se již vyměřuje pouze sankční úrok ve výši 140 % diskontní sazby ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí (tzn. v současné době 1,4 % z dlužného nedoplatku).

Nynější systém kalkulace penále v podstatě směšuje sankci za "nesprávně přiznanou" a "neuhrazenou" daňovou povinnost. Rozdílnost v přístupu vůči poplatníkům, kteří své "krácení" daní sami dobrovolně přiznali a z různých důvodů daň včas neuhradili, a poplatníkům, kterým byla daň doměřena až na základě zjištění správcem daně, nebyla, s výjimkou rozdílné penalizační sazby, prakticky žádná.

Odstraňuje novela výše popsanou rozdílnost přístupu k poplatníkům? Jak?

Ano. Nový sankční systém platný od roku 2007 již speciálně rozlišuje mezi daňovým penále (sankce za "nepřiznání" daně) a úrokem z prodlení (sankce za včasné "nezaplacení" daně). Daňové penále bude sankcí uplatňovanou v případě, kdy je správcem daně dodatečně vyměřena daňová povinnost nebo snížena daňová ztráta. Penále bude vyměřováno jako jednorázová sankce při doměření správcem daně, a to:

ve výši 20 % z dodatečně vyměřené daně, je-li daň zvyšována, nebo je-li odpočet daně snižován;

ve výši 5 % z dodatečně snížené daňové ztráty.

Pokud je zvyšována daňová povinnost nebo snižována daňová ztráta na základě dodatečného daňového přiznání podaného samotným poplatníkem, výše uvedené daňové penále se vyměřovat nebude. Tímto došlo k výraznému sankčnímu odlišení dodatečného vyměření správcem daně a dodatečným vyměřením z podnětu samotného poplatníka.

Úrok z prodlení bude nově aplikován, nezaplatí-li se splatná daň nejpozději v den její splatnosti. Výše úroku je stanovena pro všechny případy jednotně, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB (platné pro první den příslušného kalendářního pololetí) zvýšené o 14 procentních bodů. Úrok z prodlení se bude uplatňovat nejdéle 5 let.

V některých případech může mít nový systém přesně opačný efekt a být pro poplatníka nákladnější.

Příklad A: Společnost A vykázala v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2004 daňovou ztrátu ve výši 1 mil. Kč. Na základě provedené daňové kontroly byla místně příslušným finančním úřadem snížena daňová ztráta na 100 tis. Kč. Společnost A vykázala za rok 2005 opět daňovou ztrátu, tzn. daňová ztráta vykázaná za rok 2004 nebyla ještě využita. S ohledem na výše uvedené skutečnosti musí být po-užit "starý" sankční systém.

Sankční postihy za snížení daňové ztráty nebyly doposud žádné, neboť daňové penále bylo vyměřováno pouze z dodatečně stanovené kladné daňové povinnosti. Pokud společnost A následně ještě daňovou ztrátu v dalších zdaňovacích obdobích neuplatnila, nehrozilo společnosti A žádné nebezpečí v podobě vyměření daňového penále.

Příklad B: Společnost B vykáže v daňovém přiznání za rok 2007 daňovou ztrátu ve výši 1 mil. Kč. Na základě provedené daňové kontroly bude místně příslušným finančním úřadem snížena daňová ztráta na 100 tis. Kč. Podle nového znění zákona o správě daní a poplatků, který bude v daném případě aplikován, by měl správce daně vyměřit penále ve výši 5 % z hodnoty snížené daňové ztráty (900 tis. Kč), tzn. 45 tis. Kč. V příkladu byla pouze dodatečně snižována daňová ztráta, úrok z prodlení za pozdní úhradu daně nebude uplatňován. Většina společností se však na rozdíl od našeho příkladu stále v daňových ztrátách pohybovat nebude. Pro tyto ostatní společnosti a samozřejmě také všechny fyzické osoby je nový sankční systém určitě výhodnější, neboť efekt úroku z prodlení (v současné době 16 % p. a.) bude oproti minulému stavu (efekt 73 % p. a., 36,5 % nebo 18,25 % p. a.) výrazně nižší. K efektu úroku z prodlení je však nově nutno zohlednit také vyměřované penále, jehož výše se odvozuje od částky doměřené daně nebo snížení daňové ztráty.

Věra Paštiková
Lovells


Věra Paštiková pracuje jako daňový poradce v advokátní kanceláři Lovells.

Připomíná: Pro společnosti, které se nepohybují v daňové ztrátě, a pro všechny fyzické osoby, je nový sankční systém výhodnější.

Související