Inflace: Amerika šlape na brzdu

Nízké úrokové sazby jsou minulostí. V USA i v eurozóně centrální banky zdražují peníze rychlým tempem. V USA tak Fed učinil naposledy minulý týden, kdy základní sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu na 5,25 %. V Evropě se zvyšovaly úroky před třemi týdny, její představitelé však avizují, že další růst na sebe nenechá dlouho čekat. V Česku centrální banka (ČNB) měnila sazbu koncem loňského roku. I zde se ovšem očekávají změny v následujících měsících.

Důvodem pro větší obezřetnost centrálních bank napříč světem je inflace. A důvodem pro rostoucí inflaci je drahá ropa a další nerostné suroviny. Protože cena ropy v posledních dvou letech roste, nelze očekávat, že by nerostla inflace. Proti ní pak bojují centrální banky - ostatně poté, co se zavedlo inflační cílování (k inflaci jako k cíli svého snažení míří jak ECB tak i ČNB, Fed oficiálně žádný inflační cíl nemá), ani jiný důvod pro změnu měnové politiky mít nemohou.

Má to však jeden háček: rostoucí úrokové sazby sice možná zpomalí inflaci, současně ale vedou ke zpomalení ekonomického růstu a ke snížení cen akcií na burzách. Zpomalená ekonomika vede ke zpomalení poptávky spotřebitelů, protože roste nezaměstnanost a snižuje se příjem domácností, to však zase inflaci snižuje. Takže - pokud centrální banka získá dojem, že ekonomice sice hrozí inflace, ale současně existují náznaky zpomalení dynamiky hospodářství, je na čase přibrzdit i v měnové politice. K tomu zřejmě došlo i v USA, kde Fed v komentáři ke zvýšení úroků upozornil na signály zpomalení ekonomického růstu. Jde o zpomalení aktivity na trhu nemovitostí, vysoké ceny energií a vyšší úrokové sazby. Inflační rizika sice zůstávají, ale rozsah a časování dalšího zvýšení úrokových sazeb bude záviset na vývoji výhledu ekonomického růstu a inflace. Toto prohlášení si trh vyložil tak, že si Fed dá chvíli na čas s dalším zvýšením sazeb. Úroky ve výši šesti procent, s nimiž v posledních analýzách počítali experti, se tím zřejmě odkládají na neurčito.

Otázkou je, co se stane v Evropě. Zde centrální banka několik měsíců zvyšuje úroky v reakci na růst inflace. I zde se po aktuálním zvýšení sazeb všichni z komentáře ECB dozvídají, že další růst sazeb je nezbytný. Je tomu ale opravdu tak, když v druhém pololetí letošního roku má ekonomika eurozóny zpomalit? Na růst v prvních šesti měsících 2006 ostatně zapůsobily i neopakovatelné události, mimo jiné např. mistrovství světa ve fotbalu.

A co v ČR? Zde se s žádným zpomalením tempa růstu HDP nepočítá, naopak se předpokládá pokles meziroční dynamiky inflace. Přesto úroky půjdou nahoru, byť k tomu není žádný fundamentální důvod. Ve chvíli, kdy zdražují všichni, však zřejmě není zbytí. Jediné, čím si proto lze být jistý, je, že sazby porostou a čas levných půjček je nenávratně pryč.