Srážky ze mzdy

Je nutné, aby dohoda o srážkách ze mzdy byla uzavřena vždy písemně? V jakých případech může zaměstnavatel přistoupit ke srážkám automaticky?

Nárok na náhradu škody, kterou způsobil zaměstnanec své firmě, si může zaměstnavatel zajistit uzavřením dohody mezi ním a zaměstnancem o srážkách ze mzdy (ve smyslu paragrafu 246 zákoníku práce). Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Prováděné srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (exekuci). Zaměstnavatel proto musí respektovat tzv. nepostižitelné (nezabavitelné) částky, jakož i další pravidla stanovená občanským soudním řádem, nařízením vlády o nezabavitelných částkách, zákoníkem práce a zákonem o mzdě.

Základní částka, která nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z měsíční mzdy, činí 62 % částky životního minima jednotlivce na osobu povinného a po 25 % částky životního minima jednotlivce na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Za částku životního minima jednotlivce se pro účely srážek ze mzdy považuje součet částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana (od 1. 1. 2006 činí 2400 Kč) a částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (2020 Kč), dohromady celkem 4420 Kč.

Základní částka, která nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z měsíční mzdy, činí tedy na osobu povinného 2741 Kč a po 1105 Kč na každou osobu, jíž je povinen poskytovat výživné. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (tedy po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení, činí 150 % částky životního minima jednotlivce (6630 Kč).

Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel srazit zaměstnanci ze mzdy jen částky specifikované v ustanovení paragrafu 121 odst. 1 zákoníku práce, respektive paragrafu 12 odst. 1 zákona o mzdě.

Bez dohody o srážkách může zaměstnavatel zaměstnanci srazit ze mzdy jen:

zálohu na daň z příjmů fyzických osob,

pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,

zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,

částky postižené výkonem rozhodnutí (exekucí) nařízenou soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,

nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,

náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,

náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě mu na ni nárok nevznikl,

přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.

Je povinností firmy provádět srážky ze mzdy, pokud zaměstnanec uzavřel dohodu o splácení půjčky s bankou bez souhlasu zaměstnavatele, kterého srážky zatěžují administrativně i finančně?

Na zaměstnavatele se často obracejí jejich zaměstnanci nebo věřitelé zaměstnanců s požadavkem, aby byly prováděny srážky ze mzdy na základě dohody o srážkách, kterou k uspokojení jakékoliv jiné (občanskoprávní, popř. obchodněprávní) pohledávky uzavřeli zaměstnanci s třetím subjektem, např. s peněžním ústavem (bankou, spořitelnou), pokud jde například o splácení půjčky, nebo s jinou osobou (například s bývalým manželem nebo manželkou ohledně výživného). Také uspokojení občanskoprávní pohledávky lze totiž podle paragrafu 551 občanského zákoníku zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Připomínám, že srážky ze mzdy rovněž nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.

Někteří zaměstnavatelé takové požadavky odmítají a srážky ze mzdy na základě předložené dohody neprovádějí s odůvodněním, že zaměstnavatel není účastníkem (smluvní stranou) takové dohody, popřípadě že zaměstnanec uzavřel takovou dohodu bez souhlasu zaměstnavatele, kterého srážky zatěžují administrativně i finančně. Zaměstnavatel však, i když není účastníkem takové dohody, musí srážky ze mzdy v souladu s dohodou provádět. Bez ohledu na to, zda s jejich prováděním souhlasí, anebo nesouhlasí. Zaměstnavatel nemá možnost s prováděním srážek relevantně nesouhlasit, neboť jeho souhlas se nevyžaduje. Proti plátci mzdy (zaměstnavateli) nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena (viz ustanovení paragrafu 551 odst. 2 občanského zákoníku). I odborná literatura potvrzuje, že není rozhodné, jestli dohodu o srážkách ze mzdy zaměstnavateli doručil věřitel nebo dlužník. Je-li dohoda o srážkách ze mzdy předložena zaměstnavateli věřitelem, měl by si zaměstnavatel u zaměstnance ověřit, zda skutečně předloženou dohodu sjednal (podepsal), neboť v opačném případě by šlo o srážky prováděné neoprávněně. Náklady na provádění srážek ze mzdy (například bankovní poplatek za bezhotovostní převod sražené částky věřiteli) nese zaměstnavatel, pokud se nedohodne se zaměstnancem nebo s věřitelem jinak. Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách.


Richard W. Fetter se zabývá pracovním právem. Připomíná: Ze mzdy mohou být zaměstnanci provedeny srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy, a to sjednané mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem.