Software: Šetření na nepravém místě

Česká republika sice nepatří mezi světovou špičku v porušování autorských práv, ale přesto jsou podle odhadu odborníků čtyři z deseti užívaných softwarů pořízeny nelegálně, což pochopitelně způsobuje nemalé škody jejih výrobcům.

TROCHU JSME SE POLEPŠILI. Výroční zprávy mezinárodního sdružení výrobců softwaru Business Software Alliance (dále BSA) a společnosti IDC, která se zabývá výzkumem trhu IT, říkají, že se Česká republika loni polepšila o jeden procentní bod v mezinárodním hodnocení rozsahu softwarového pirátství. Za posledních deset let zaznamenala zlepšení dokonce o 26 procentních bodů a míra pirátství tak klesla na 40 %. Mezi evropskými státy jsme se umístili na 12. příčce, tedy mezi těmi lepšími.

Podle Jana Hlaváče, který zastupuje společnost BSA, na tom má zásluhu prodej počítačů s předinstalovaným originálním softwarem a systematičtější práce Policie České republiky. Její speciální útvar odhaluje ročně stále více případů porušování autorských práv. V loňském roce bylo v této oblasti zjištěno 791 trestných činů, z toho 766 se týkalo softwaru a pirátských kopií audio a video. Podle Romana Skřepka z tiskového oddělení Policejního prezidia se objasněnost této trestné činnosti dlouhodobě pohybuje kolem 97 %. Před soudem se loni ocitlo 276 osob, které způsobily škodu 25 milionů korun.

SOUDY PŘITVRDILY. Skřepek tvrdí, že soudy začaly tuto trestnou činnost brát vážně. Když dojde k odhalení nelegálního softwaru, není možné žalovat za porušení autorských práv firmu, ale musejí to být konkrétní osoby. Na lavici obžalovaných se tak stále častěji ocitají manažeři, kteří musejí nést odpovědnost, ať už o nelegálním softwaru ve své firmě vědí nebo ne.

Přitom dostávají stále vyšší tresty. Kromě pokut, které se běžně pohybují v řádu desítek až stovek tisíc korun, musejí viníci navíc často zaplatit náhradu majetkové škody softwarovým firmám, která se pohybuje v řádech statisíců až milionů korun. Soudy mohou viníkům vyměřit až dva roky vězení. Kdyby však firma porušením autorského zákona získala nějaký velký finanční prospěch, může jít manažer do chládku až na pět let, vysvětluje Skřepek.

Policie přiznává, že většina jejích zásahů proti softwarovému pirátství se děje na základě udání. Informace často poskytují nespokojení zaměstnanci současní i bývalí, někdy bývalí správci sítě, kteří situaci ve firmě znají, nebo také konkurence.

MALÉ A STŘEDNÍ STÁLE KRADOU. Zatímco větší firmy a organizace v ČR berou vlastnictví používaného softwaru za samozřejmost, v malých a středních firmách je situace stále špatná, tvrdí Hlaváč. Snaží se ušetřit za nákupu softwaru, přitom nevyužívají možnosti získat levnější programy, které by jim mnohdy stačily. Raději si nelegálně pořizují kopie těch nejdražších.

"Používání nelegálně získaných programů se často stává zcela standardní součástí firemní politiky. Není proto divu, že i zaměstnanci takové firmy si často na počítače, které mají v užívání, instalují další vlastní pirátské kopie programů," říká Hlaváč. Kdyby přišla do firmy policejní kontrola, bude obojí považovat za stejně závažný přestupek proti autorskému právu.

Manažer nebo majitel firmy, který má pocit, že nemá software z hlediska autorských práv dobře ošetřen, by měl co nejrychleji provést softwarový audit, tedy jakousi inventuru. Jejím výsledkem bude přesný soupis programů, které se ve firmě používají, na jakých počítačích jsou instalovány a kdo je používá. Dalším krokem je porovnání tohoto soupisu s pořizovacími doklady. Pokud účet či jiný doklad o nabytí programu chybí, znamená to, že je nelegální a musí být odinstalován nebo dokoupen.

Je mnoho způsobů, jak uskutečnit softwarový audit. Může to provést externí specialista nebo zaměstnanec odpovědný za IT. Společnost BSA nabízí firmám pomoc na informačním serveru, který mimo jiné obsahuje kontakty na výrobce programů pro audit a softwarové auditory. Tam mohou odpovědní manažeři najít i další doporučované postupy, vhodné pro pořizování a správu softwarového majetku. K dispozici je také podobně zaměřený server.