Jako na houpačce

TŘI NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN přijedou tento čtvrtek na Evropské fórum vědy a techniky v hotelu Ambassador. Jsou jimi Peter Mansfielf, Tim Hunt a Richard Ernst a budou spolu s představiteli Evropské investiční banky a řadou špičkových manažerů nadnárodních koncernů hledat recept, jak postavit na nohy evropský výzkum a vývoj. Konference se pořádá v rámci projektu Česká hlava.

V posledních letech převládá v Evropě dovoz špičkových technologií nad vývozem. Ročně vyveze vyspělé technologie za 195 miliard eur, ale doveze jich za 218 miliard. Jestliže v Evropě se vyspělé technologie podílejí na exportu 19,8 procenta, pak u Japonska je to 24,7 % a u USA dokonce 28,6 %. Deficit evropského obchodu s vyspělými technologiemi činí 23 miliard eur, Japonci mají naopak pozitivní saldo ve výši 39 miliard eur. Evropa tak ztrácí trhy, ztráta trhů znamená snižování výroby, nezaměstnanost, sociální napětí.

Nositelé Nobelových cen si teď u nás podávají dveře. Minulý týden byl v Praze i Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii, který na francouzském velvyslanectví předával ceny českým studentům za chemii, farmacii a lékařství. Z devíti oceněných si pět cen odnesla Karlova univerzita, po dvou místech získala Masarykova univerzita a Vysoká škola chemicko-technologická. Po předkolech na mateřských univerzitách se do finále v lékařství dostalo 10 studentů, ve farmacii 16 a v chemii musela porota udělat dokonce předvýběr mezi 20 studenty.

KVALITA STUDENTSKÝCH PRACÍ byla neuvěřitelně vysoká. Třeba Petr Holzhauer se zabýval technologií palivových buněk při nízké teplotě, což by v budoucnu mohlo pomoci při snížení spotřeby paliv. A stačilo to jenom na třetí cenu za chemii. První si odnesla Petra Lebdušková za nové kontrastní látky pro magnetickou resonanci. Získala tak 50 000 Kč a dvouměsíční pobyt ve Francii. O deset tisíc korun víc si odnesla Jana Pistovčáková za práci, kdy sledovala chování hlodavců při podávání léků proti depresi. Zatím je to u hlodavců, ale v budoucnosti můžeme počítat, jak podotkl J. M. Lehn, že to bude aplikovatelné i u lidí. Jan Trávník si první cenu v lékařství odnesl za práci, která třeba jednou pomůže nemocným s AIDS. Tyhle práce se neztratí ani v Evropě. Jak řekl francouzský velvyslanec Joe¨l De Zorzi, "o budoucnost české vědy se nemusíte bát". Jen aby měl pravdu.

ROK OD ROKU SE ZVYŠUJE věkový průměr českých vědeckých pracovníků, zvyšuje se také počet mladých vědců, kteří odcházejí do ciziny, především do USA. Chybějí absolventi přírodovědných a technických oborů. Absolventi a mladí vědci z těchto oborů v EU tvoří 13 %, ve Francii dokonce 22 %, kdežto u nás pouze 6,4 %. A když uvážíme, že je u nás všeobecně málo výzkumných pracovníků, že skoro nečerpáme zdroje na financování vědy ze zahraničí a že do našeho výzkumu skoro netečou soukromé investice, není to pro začínající vědce žádný radostný pohled. Ivo Žídek, generální ředitel Sanofi-Aventis, jednoho ze sponzorů francouzských cen, jim ale vzkázal: "Nenechte se odradit".