Chcete přidat, nebo raději pojistit?

Skupinové životní pojištění patří do kategorie daňově zvýhodněných produktů se spořicí složkou. Jeho výhoda spočívá v tom, že zaplacené pojistné může firma až do 8 tisíc korun ročně na každého zaměstnance uplatnit jako svůj daňově uznatelný výdaj. Kromě toho pojistné, ať je jakkoli vysoké, je osvobozeno od odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

DAŇOVÉ VÝHODY však mají i zaměstnanci. Pojistné na životní pojištění, které jim hradí zaměstnavatel, je totiž nejen, jak již bylo zmíněno, osvobozeno od zdravotního a sociálního pojištění, ale kromě toho je až do částky 12 tisíc korun ročně osvobozeno od daně z příjmu. Podmínkou daňové uznatelnosti přitom je, že jde o takzvané soukromé životní pojištění, sjednané na dobu aspoň pěti let, které končí nejdříve v roce, kdy se pojištěný dožije 60 let.

Tabulka ukazuje, jak to pro firmu a zaměstnance finančně vypadá, pokud dojde ke zvýšení platu zaměstnance o 666 korun hrubého měsíčně. Náklady pro firmu budou 900 korun měsíčně a zaměstnanec po zdanění a zaplacení pojistného na sociální a zdravotní pojištění dostane pouze 455 korun. V pravém sloupci tabulky je pro porovnání ukázáno, jak dopadne pro firmu a pro zaměstnance, když namísto zvýšení platu zaměstnanec dostane od firmy příspěvek na soukromé životní pojištění. Rozdíl je na první pohled patrný. Vydělá na tom jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.

Výhodnost životního pojištění jako mimoplatového benefitu si podniky začínají dobře uvědomovat. "Protože se firmě daří, navrhli jsme při kolektivním vyjednávání, že kromě navýšení platu budeme všem zaměstnancům přispívat na životní pojištění částkou 400 korun měsíčně," říká například Karel Ren, generální ředitel společnosti MSA z Dolního Benešova, a dodává: "Pro zaměstnance to znamenalo nárůst platu o další dvě procenta, čímž byli mile překvapeni."

Firmy mohou počítat i s administrativní podporou při zpracování a vedení smluv a některými dalšími benefity, které jim ze skupinového životního pojištění plynou. Jde například o zvýhodněné podmínky pro poskytování dalších finančních produktů (pojišťovacích, bankovních aj.), a to jak pro firmu samotnou, tak pro její zaměstnance.

KLÍČOVÝM ZAMĚSTNANCŮM nabízí řada podniků také takzvané manažerské životní pojištění, což je forma kapitálového životního pojištění, sjednávaného zpravidla na kratší dobu tří až pěti let a na poměrně vysoké pojistné částky, odpovídající pozici pojištěného ve firmě. Pojistníkem (majitelem pojištění) je v tomto případě firma, která sama hradí pojistné. Pojištěným je vybraný manažer, jenž po skončení pojištění obdrží pojistnou částku zvýšenou o podíly na výnosech. Pojistné platí firma ze zisku po zdanění, ale ze zaplacené částky se neodvádí sociální a zdravotní pojištění.

Protože je firma majitelem pojištění, může také sama rozhodnout, jak s ním naloží, pokud pojištěný manažer odejde (dobrovolně či nedobrovolně) z firmy před koncem pojištění. Může pojištění převést na odcházejícího pracovníka, který tak obdrží příslušné odbytné, anebo si tyto peníze ponechá a manažer nezíská nic.

U manažerského životního pojištění existují různé modely, jak je placení pojistného rozloženo v čase a jaký je poměr rizikové a spořicí částky pojištění. Tomu pak odpovídá i různé rozložení daňových povinností. Rozhodující část daně z příjmů platí pojištěný manažer zpravidla až ve chvíli, kdy obdrží pojistné plnění.

Karel Svoboda
člen představenstva a ředitel divize životního pojištění ČSOB Pojišťovny