Strategie řízení IT

K tomu potřebují efektivní systémy řízení. Informační technologie (IT) jsou z tohoto pohledu důležité nejen pro řízení a provoz firmy, ale také mohou firmě poskytnout strategickou výhodu a zvyšovat její tržní hodnotu. Jedna z nejlepších cest, jak využitím informačních technologií přispět k růstu hodnoty firmy, je řídit funkce a kapacity IT podle toho, jaký je jejich možný vliv na výsledky firmy. Znázorňuje to obrázek č.1:

Rámec strategie řízení IT znázorněný na obrázku nabízí možnosti, jak analyzovat výdaje za IT z hlediska jejich vlivu na konkurenční výhodu firmy a firemní výkonnost. Také to umožňuje přemýšlet o tom, jak IT přispívá k rozvoji firmy a ke zvětšování hodnoty pro zákazníky.

Zde je bližší charakteristika čtyř kvadrantů tabulky:

OBNOVA (RENEWAL)

Pro základní funkce a kapacity IT, jako je například počítačová síť a počítačové prostředí, by správná manažerská strategie měla spočívat v neustálé obnově tak, aby bylo možno dosahovat provozní efektivity a nákladové efektivnosti. Cíle pro obnovu zahrnují zlepšování spolehlivosti, zvětšování dostupnosti, zvětšování schopnosti udržet počítačovou techniku v chodu, zlepšování výkonových parametrů, snížení potřeby podpory a výcviku uživatelů, posílení flexibility. V úhrnu je obnova základních funkcí a kapacity IT orientována technicky a soustřeďuje se na udržení provozuschopnosti systémů.

TRANSFORMACE (TRANSFORMATION)

Rozšíření funkcí a kapacit IT zahrnuje prostředí pro vývoj. Manažerská strategie by proto měla mít transformační charakter. Transformace je na místě tehdy, jestliže se zjistí, že vývojové kapacity firmy omezují její schopnost vyvíjet včas aplikace kritické pro podnikatelskou úspěšnost.

Vývojové kapacity v oblasti IT jsou pro firmu důležité, ale nepřispívají přímo k její vyšší výkonnosti a efektivnosti. Transformační cíle zahrnují standardizaci nástrojů, růst produktivity personálu v útvarech IT, urychlení vývoje softwarových aplikací, zlepšování vývojových procesů a redukci vývojových rizik. V úhrnu je transformace vývojových funkcí a kapacit IT orientována technicky a inovativně.

REENGINEERING

Pro zvětšení takových funkcí a kapacit IT, jako jsou standardní softwarové aplikace, je vhodnou strategií reengineering. Standardní aplikace mohou produkovat zisk prostřednictvím přestavby, zjednodušování a zlepšování procesů. Tyto aplikace umožňují vyšší výkonnost firmy měřenou takovými ukazateli jako například rychlost procesů, komfort pro interní a externí zákazníky, cena za transakci, nároky na provozní kapitál, kvalita. Zvýšení výkonnosti firmy v těchto a dalších ukazatelích umožňuje odlišit se od konkurence.

Cíle reengineeringu zahrnují pokles nákladů na procesy, zvýšení rychlosti procesů, zvýšení produktivity u interních zákazníků, dodržování regulatorních požadavků a standardů. V úhrnu je reengineering standardních softwarových aplikací orientován podnikatelsky a na zlepšování.

KONKURENČNÍ VÝHODA (COMPETITIVE ADVANTAGE)

Pro strategické funkce a kapacity IT - například specializované, nestandardní aplikace - by se strategie řízení IT měla soustředit na vytvoření konkurenční výhody. Nové technologie dávají podnikům nové příležitosti - někdy to jsou dokonce imperativy - pro přijetí nových podnikatelských modelů. Úspěšná inovace může nakonec vést k zásadním organizačním změnám nebo naopak k postupnému zlepšování procesů. Specializované nestandardní aplikace mají za následek značné změny ve výkonnosti firmy, které mohou změnit konkurenční prostředí.

Cíle úsilí o dosažení konkurenční výhody zahrnují zvětšení přístupu k informacím, zvýšení včasnosti dodání informací, zpřesnění informací, zlepšení spolupráce a sdílení informací, zvýšení míry personalizace informací (informace podle osobních potřeb). V úhrnu je vybudování konkurenční výhody prostřednictvím specializovaných softwarových aplikací orientováno podnikatelsky a inovativně.

IT nabízí řadu možností, jak přispět k budování a posílení konkurenční výhody. IT může vést k poklesu výrobních nákladů, může umožnit diferenciaci produktu dodávaného zákazníkům, může firmě umožnit získání kontroly nad distribučními kanály, nad inovacemi a kvalitou. Specializované informační systémy, které propojují firmu s dodavateli a zákazníky, mohou odradit partnerské firmy od přechodu ke konkurenci. Potřeba nákladného a sofistikovaného informačního systému se může stát bariérou pro vstup nových výrobků na trh. Strategie řízení funkcí a kapacit IT by měla co nejlépe využít tyto potenciální možnosti.

SYSTÉMOVÉ ŘÍZENÍ IT

Od manažera IT se dnes očekává, že se stane plnohodnotným partnerem top managementu firmy a že převezme odpovědnost za příspěvek IT ke strategii a zvyšování hodnoty firmy. To může zajistit jen tehdy, začne-li systematicky řídit celou oblast IT ve firmě (viz též s. 41).

Na obrázku 2 je znázorněn systémový rámec funkcí a kapacit IT (IT capability framework). Ukazuje různé technologie a způsobilosti IT i to, jak na sebe navazují a vzájemně se propojují. Funkce a kapacity IT v dolní části obrázku jsou více technologicky orientovány, kdežto funkce a kapacity IT v horní části jsou orientovány více podnikatelsky. Navíc funkce a kapacity IT v dolní části jsou všudypřítomnější, jsou spíše komoditou, kdežto v horní jsou více specializované. Výsledkem je to, že spodní vrstvy mají nižší podnikatelskou a strategickou hodnotu ve srovnání s funkcemi a kapacitami IT v horních vrstvách (a zvláště pak u specializovaných aplikací v nejvyšší vrstvě).

Pět hlavních částí systémového rámce IT lze charakterizovat takto:

1. Aplikace IT vyvinuté na míru potřeb firmy (Customized business applications)

Tyto aplikace jsou specifické pro konkrétní firmu. Zpravidla modelují prvky aktivity firmy nebo firemních procesů. Zajišťují nejvyšší strategickou hodnotu a vytvářejí konkurenční výhody firmy. Časem se specializované aplikace mohou stát standardními aplikacemi, pokud dokážou spolupracovat s jinými aplikacemi a rozšíří se do více firem. Příklady specializovaných aplikací:

Projekty managementu znalostí, které umožňují lépe využít interní intelektuální kapitál firmy.

Management dodavatelského řetězce, který integruje vnitřní systémy firmy se systémy dodavatelů.

Služby na podporu globalizace, které podporují komunikaci v celosvětovém měřítku přes hranice kultur a jazykových bariér.

2. Standardní aplikace IT (Common business applications)

Standardní aplikace IT zajišťují všeobecnou funkčnost informačních a řídících systémů firmy, vytvářejí možnost přestavby a zlepšování procesů a zvyšování produktivity. Příklady standardních aplikací:

ERP (enterprise resource planning) - plánování zdrojů firmy

CRM (customer relationship management) - řízení vztahů se zákazníky

Finanční management

Účetnictví

Management lidských zdrojů

3. Vývojové prostředí (Development environment)

Vývojové prostředí závisí na třech druzích serverů:

Aplikační servery slouží k vývoji aplikací na zpracování dat a jejich integraci.

Webové servery podporují vývoj a úpravy webových stránek firmy, které slouží zákazníkům a veřejnosti na internetu a zaměstnancům na intranetu.

Databázové servery umožňují řídit strukturované soubory dat, které jsou využívány více různými aplikacemi.

Vývojové prostředí zahrnuje také obecné služby, které představují několik kategorií služeb umístěných buď v jednom počítači nebo v souboru počítačových platforem. Patří sem například software pro zajištění bezpečnosti, uživatelská rozhraní, multimédia, počítačová grafika.

4. Počítačové prostředí (Computing environment)

Operační systémy jsou základní podmínkou fungování aplikací. Hardwarové platformy zahrnují fyzické služby nutné k provozu softwarových aplikací. Patří k nim například zařízení na archivaci dat, zařízení umožňující propojení počítačů, zařízení na kontrolu teploty a zajištění dodávky energie.

5. Síťové prostředí (Networking environment)

Síťové prostředí zajišťuje vzájemné propojení počítačů do sítí a napojení interních sítí na internet. Zahrnuje základní služby podporující komunikaci v rámci pracovních skupin a podnikatelských jednotek. Tyto služby vytvářejí síťovou infrastrukturu.