Analýza: Ropa nad zlato či naopak?

Ceny ropy, zlata a řady dalších komodit, tedy drahých kovů, ale třeba také cukru, překonávají dlouhodobá či historická maxima. Růst komoditních trhů prý přitom zdaleka neskončil. Hlavně proto, že v době globální konjunktury zaostává nabídka mnoha surovin za poptávkou. Příčinou je hlavně nedostatečný průzkum nalezišť v minulosti. Nejkratší cyklus růstu komoditních trhů trval 15 a nejdelší 40 let. Ten nynější začal v případě ropy v roce 1999 a u dalších komodit o dva roky později. I dlouhodobý růst komoditních trhů ale mohou provázet hlubší cenové poklesy, trvající i déle než rok. Nedávný pokles v případě kovů byl zřejmě krátkodobý.

RŮST CEN KOMODIT souvisí hlavně se silnou poptávkou rychle rostoucí Číny a Indie a v poslední době i větším zájmem investorů. Výnosy u komodit překonávají akcie a dluhopisy. Kupuje je proto stále víc investičních, podílových i penzijních fondů. Dění na komoditních trzích není nadto vázáno na vývoj akcií, dluhopisů, případně nemovitostí. Podobné investice tak mohou vynést více a zároveň zlepšit rozložení rizika.

Podle Milana Tomáška, který spravuje Zlatý fond ČP Investu, připadá z globálních investic odhadovaných na 50 bilionů dolarů na komodity jen 200 mld. dolarů, tedy asi 0,4 % této hodnoty. To se mění, avšak pomalu. Zásoby komodit nejsou totiž nafukovací - na rozdíl od finančních aktiv zpravidla vyžaduje průzkum a využití nových nalezišť surovin několik let.

Aktuální vývoj vybraných komodit přibližují grafy. Cena ropy zůstává vysoká. Po příslibu íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, že se jeho země v případě jaderného programu podřídí rezoluci OSN, v New Yorku osciluje kolem 70 dolarů.

Zlato letos přidalo kolem 40 %. Cena troyské unce v Londýně klesla pod 700 dolarů z 26letého minima. Také platina je níže než rekordních 1340 dolarů za unci. Rekordy atakují i stříbro, měď a hliník. Nyní jejich ceny kvůli obavám, že jsou přehřáté, klesly.

Z dlouhodobého pohledu by ale měly ceny komodit nejméně 5 až 10 let růst, uvedl Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum. "Příčinou jsou hospodářské reformy v řadě rozvíjejících se zemí, především v Číně, Indii, Brazílii, Rusku a dalších bývalých komunistických státech. Zmíněné reformy přitom přinášejí obrovský rozvoj infrastruktury a průmyslu a provází je silná poptávka po kovech, energiích a také potravinách," dodává Pírko.

Jak se ale rostoucí ceny energetických i dalších komodit promítají do situace domácích firem?

ČESKÉ PRŮMYSLOVÉ PODNIKY zatím dražší energetické i jiné vstupy příliš neohrožují, uvedl Oldřich Körner ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Vzhledem k vyššímu globálnímu hospodářskému růstu a pokračující silné poptávce Číny a Indie po komoditách očekává letos i příští rok další růst cen energií a základních výrobních materiálů, tedy kovů, zejména oceli a stavebních materiálů. Případná změna orientace na alternativní zdroje není přitom u paliv a energie krátkodobou záležitostí. Jejich ceny tak v dohledné době tolik neovlivní. Růst cen silové elektřiny v ČR od roku 2003 o 30 % a ještě větší zdražení ropy a plynu se zatím adekvátně nepromítly do cen průmyslových výrobců. Konkurence je nutí tlumit dopad dražších vstupů na konečné ceny racionalizačními opatřeními a alternativními úsporami, například mezd.

"V budoucnu se zřejmě firmy určitému zvýšení cen neubrání. Některé mohou mít problémy, celkový vývoj průmyslu ale není vážněji ohrožen. Tlak na růst cen brzdí posilování koruny, které by mělo pokračovat. Ze situace logicky těží energetické společnosti a producenti poptávaných komodit. Růst cen komodit přispívá i k větší racionalizaci a úspornějším výrobám. Bude třeba, aby regulační instituce a Úřad pro hospodářskou soutěž věnovaly vývoji cen energií větší pozornost a vzhledem k dominantnímu postavení jejich dodavatelů zabránily porušování pravidel," uvedl Körner.

"Dražší vstupy logicky ovlivní hlavně velké spotřebitele energií a zmíněných komodit. Například ve sklářském průmyslu, jednom z odvětví, které je náročné na energie, panuje velká konkurence. Dražší vstupy se tak mohou promítnout do cen jen s minimálně negativním vlivem na hospodářský výsledek. Naproti tomu zase železniční doprava je plynule promítá do přepravních tarifů a následně na klienty. Tento vývoj přitom obecně se zpožděním ovlivňuje konečné ceny dalších výrobců, i těch, kde tomu konkurence zpočátku brání, viz ceny pekáren, služeb aj.," dodává Körner.

Vyrovnají se s touto situací například automobilky, jejichž podíl na domácí průmyslové výrobě stále stoupá?

PRO INVESTORY jsou komodity zajímavé. "Růst cen komodit by měl - hlavně díky rozvíjejícím se trhům - pokračovat nejméně 5 až 10 let. Bude vyrovnávat rozdíl mezi poptávkou a nabídkou. Historické býčí trendy trvaly u komodit 15 až 40 let. Poslední v letech 1963-1980 byl sedmnáctiletý. Nejsme tedy zřejmě ani v polovině," říká Pírko.

Za nejvíc podceněné pokládá obilniny. Jejich nákup je prý nyní konzervativní investicí. Lze čekat i další růst energetických komodit - ropy, benzinu a topného oleje, průmyslových (měď, hliník) i drahých kovů, tedy zlata, stříbra a platiny. Zajímavé zůstávají káva, cukr a kakao.

Podle Tomáška by se mělo za barel ropy kvůli nedostatečným investicím do průzkumu a využití nových nalezišť v budoucnu pravděpodobně platit přes 100 dolarů. Budoucí cena zlata může dosáhnout řádu tisíců dolarů. Stříbro, jehož troyská unce stojí zhruba 14 dolarů, by jen při započtení inflace pokořilo 100 dolarů. Také Tomášek varuje, že silný růst cen komodit mohou provázet hluboké korekce, trvající i déle než rok.

"Při dlouhodobých býčích komoditních trendech trhy klesly i o 20-30 %. Pak ale ceny vyšplhaly na nová historická maxima. Predikce dlouhodobého trendu je vcelku jasná, předpověď krátkodobých výkyvů bývá obtížnější," dodává Pírko. Za nejatraktivnější pokládá drahé kovy. "Současný růst o několik desítek procent za měsíc není, přes příznivé dlouhodobé fundamentální informace, běžný a zavání spekulativní bublinou," uvedl Pírko.

Po očištění o inflaci jsou podle Tomáška ceny komodit nejnižší za posledních 200 let. Jak uvedl, například stříbro, jehož cena během několika měsíců vzrostla na dlouhodobá maxima, se bez vlivů inflace obchoduje asi za čtvrtinu předchozího maxima. Poptávka a nabídka s historickými souvislostmi naznačují, že ceny mají dál prostor k růstu.

S VĚTŠINOU KOMODIT se obchoduje v dolarech. U cen ropy a zlata činí dlouhodobá závislost na pohybu americké měny asi 70 %. V polovině roku 2005 přišla podle Tomáška zásadní změna. Některé komodity, mj. právě zlato, se začaly chovat nezávisle na dolaru. Obecně však dál jeho pokles zvedá ceny komodit.

Komoditní trhy ovlivňují ekonomická a politická rizika i počasí. V případě ropy prý zvedá napětí kolem Íránu cenu barelu černého zlata o 10-15 dolarů.

Nabídka ropy, drahých kovů či dalších komodit je přitom podle Tomáška obecně velmi neelastická a nedokáže rychle reagovat na vyšší poptávku. Naopak pokles nabídky je vzhledem k politickým či geografickým krizím velmi razantní. To vyvolává silné cenové výkyvy směrem nahoru.

Není divu, že se např. Čína snaží získat naleziště ropy v Africe i v dalších regionech a vytvořit si dostatečné strategické zásoby surovin, jako je uran, měď, hliník.

Otázkou zůstává, zda bude dopad dražších komodit na podnikovou sféru stále relativně malý jako dosud. Většina firem ale zřejmě zlato kvůli možným ziskům, jako obranu před rostoucí inflací či z jiných důvodů, kupovat nebude. Na rozdíl od investorů, pro které je s dalšími komoditami přes možné cenové výkyvy stále atraktivnější.

Využít mohou třeba termínový kontrakt Rogers TRAKRS, který nabízí Chicagská komoditní burza CME, s datem splatnosti v říjnu 2010. Umožňuje investovat do koše 35 komodit včetně ropy a zlata. Jde tak podle Pírka o dlouhodobé obchody v horizontu, který může podle řady expertů přinést zajímavý zisk. Další alternativou jsou certifikáty nebo fondy zaměřené na komodity.

Stálá poptávka po komoditách může znamenat, že se světové ekonomice dál daří. Přinesou skutečně dlouhodobě investorům zajímavé zisky, aniž přitom výrazněji zvednou inflaci ve světě, nebo je podobný vývoj nereálný?