Obchodní rejstřík: Rychlejší a levnější zápisy

Rychlejší a levnější zápisy

Novela zákona o advokacii, měnící i další "související" zákony, vstoupila v účinnost v polovině března. Jak se již stalo v České republice zvykem, uvedenou novelou nebyly dotčeny jen předpisy týkající se advokátů, ale i zákony, které s advokacií přímo nesouvisejí. Tak se stalo, že tímto poněkud "nestandardním" způsobem byla dotčena i úprava obchodního rejstříku. Je nepochybné, že obchodní rejstřík potřeboval změnu více než nutně. Radikálně změněná úprava obchodního rejstříku účinná od 1. července 2005, jakkoliv dobře míněná, vykazovala tolik nedostatků, že místo zlepšení a zrychlení rejstříkových řízení přinesla velmi často zbytečné prodlevy a někdy i právně neřešitelné situace. Úprava účinná od 15. března se snaží uvedené nedostatky odstranit či alespoň zmírnit.

LISTINY V CIZÍM JAZYCE. Dosud platilo, že rejstříkový soud ukládal podnikateli, aby předložil překlad listiny, jestliže listina nebyla vyhotovena v českém jazyce. V případě, že se jednalo o překlad z jazyka, který není úředním jazykem nebo některým z úředních jazyků členského státu EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musel být překlad úředně ověřen. Česká osoba a zahraniční osoba se sídlem v některém ze států Unie mohly listiny, které se ukládají do sbírky listin, předložit také v některém z úředních jazyků Evropské unie, přičemž i v těchto případech ukládal rejstříkový soud podnikateli předložit překlad, který nemusel být úředně ověřen. Nově se listiny vyhotovené v cizím jazyce předkládají v originálním znění a současně v překladu do jazyka českého, ledaže rejstříkový soud sdělí podnikateli, že takový překlad nevyžaduje. I nadále platí, že jedná-li se o překlad z jazyka, který není úředním jazykem nebo některým z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí být překlad úředně ověřen. Nově se připouští, že listiny, které se ukládají do sbírky listin, mohou být vždy předloženy také v některém z úředních jazyků Unie, a to společně s neověřeným překladem.

Výrazné zjednodušení pro podnikatele a ve výsledku i snížení nákladů rejstříkového řízení znamená úprava, podle níž cizojazyčné listiny sepsané v některém z úředních jazyků členského státu Evropské unie předkládané v rámci rejstříkového řízení (tedy nikoliv jen ty zakládané do sbírky listin) nemusejí být přeloženy úředně ověřeným překladem (postačuje prostý překlad). I pro rejstříková řízení může navíc rejstříkový soud stanovit, že pro určité dokumenty se překlad nevyžaduje. Úprava o překladech cizojazyčných listin byla přijata k velké a možná i pochopitelné nelibosti soudců, kteří se jen obtížně smiřují s myšlenkou, že např. k úřednímu dokumentu ve finštině bude přiložen jen prostý překlad vyhotovený prakticky kýmkoliv.

VÝZVY K ODSTRANĚNÍ VAD NÁVRHŮ. Snad největším problémem úpravy řízení o zápisech do obchodního rejstříku byla skutečnost, že nebylo přípustné, aby soud vyzval navrhovatele k opravě nebo doplnění návrhu, pokud návrh na zápis neobsahoval všechny stanovené náležitosti, nebo pokud byl nesrozumitelný nebo neurčitý. Sebemenší formální nedostatek či nepřiložení jakékoliv požadované přílohy pak vedly k odmítnutí návrhu, následnému vrácení soudního poplatku a případně nutnosti podat nový návrh. To byl osud přibližně tří čtvrtin všech návrhů. Nová úprava umožňuje a dokonce ukládá soudu, aby ve lhůtě tří pracovních dnů od doručení návrhu soudu vyzval navrhovatele k odstranění vad návrhu či k doplnění chybějících listin. Opakovaná výzva se nepřipouští. Pokud rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku přece jenom odmítne, musí v příslušném usnesení uvést důvody odmítnutí, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit.

PŘEZKUMNÁ ČINNOST SOUDU. Po 1. červenci 2005 nebylo zcela jasné, do jaké míry mohly rejstříkové soudy přezkoumávat návrhy na zápis do obchodního rejstříku. Podle nové úpravy soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná s jinou již existující obchodní firmou, případně není-li klamavá. Je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis týká a zápis má být proveden na základě notářského zápisu, soud pouze zkoumá, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené notářským řádem. Vlastní obsah notářského zápisu neobsahujícího výhrady notáře k jeho obsahu má soud přezkoumávat jen potud, zda údaje o skutečnostech, které se do rejstříku zapisují, vyplývají z notářského zápisu a zda případně navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná s jinou již existující obchodní firmou.

ZÁPIS BEZ VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ. Současná úprava přesněji vymezuje, kdy rejstříkový soud rozhoduje bez vydání rozhodnutí. Soud provede zápis do obchodního rejstříku na základě předloženého vyplněného formuláře, aniž by o tom vydával rozhodnutí:

zapisují-li se do rejstříku skutečnosti na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu,

je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel a zároveň mají-li navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu,

je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel a zároveň platnost či účinnost skutečností navrhovaných k zápisu nenastává až jejich zápisem do rejstříku.

NENÍ NUTNÝ SOUHLAS S VÝMAZEM. Rozdílně posuzovaly rejstříkové soudy otázku, zda je nutný souhlas osoby, která má být v rámci zapisovaného podnikatele vymazána. Nově se výslovně stanoví, že u výmazu osoby zapsané v rámci zápisu podnikatele do obchodního rejstříku se souhlas nevyžaduje. Vymazávané osoby však nezůstávají bezmocné. Mohou se domáhat změny zápisu v jednoměsíční lhůtě počítané od provedeného výmazu.

FIKCE ZÁPISU. Zajímavým aspektem úpravy platné po 1. červenci 2005 byla nesporně tzv. fikce zápisu v případech, kdy soud v předepsané lhůtě nerozhodne, resp. neprovede zápis. Příslušná úprava však byla natolik nedostačující, že musela být výrazně zpřesněna. Přesto však hlavní nedostatek přetrvává. I nadále se tedy stanoví, že neprovede-li soud zápis do rejstříku a ani o návrhu nerozhodne v zákonem stanovené lhůtě, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty Až do 15. března 2007 je podle přechodných ustanovení lhůta stanovená pro účinky fikce v případě přeměn obchodních společností prodloužena o dalších pět dní. Rovněž se nově stanoví, že soud promítne zápis do rejstříku do dvou dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje za provedený. Novela však neodstranila hlavní problém fikce zápisu, neboť zákon stanoví i nadále okamžik provedení zápisu zcela bez ohledu na navrhovaný okamžik, což může mít závažné důsledky. Především v případě fúzí totiž navrhovatelé zpravidla požadují zápis fúze k datu, které je stanoveno s ohledem na daňové a účetní dopady, a zápis k jinému než požadovanému datu může být pro navrhovatele velmi nepříjemný.

VYROZUMĚNÍ O ZÁPISU. O zápisu provedeném bez vydání rozhodnutí nebo na základě fikce zápisu soud vyrozumí účastníky řízení tím, že jim zašle výpis z rejstříku obsahující tento zápis. Vyrozumění zašle soud i osobám, které se do rejstříku zapisují, resp. podle okolností vymazávají, v rámci zápisu podnikatele. Výpis musí být odeslán do tří dnů od zápisu.

LHŮTY. Soud je povinen provést zápis do rejstříku anebo rozhodnout o návrhu ve lhůtě deseti pracovních dnů, přičemž od 1. července 2006 se uvedená desetidenní lhůta zkrátí na pět pracovních dnů. Desetidenní, resp. pětidenní lhůta je ale v některých případech příliš krátká. Novela stanoví, že např. v případě návrhu na zápis přeměny obchodních společností se uvedená lhůta prodlužuje na 15 pracovních dnů. Navíc, není-li návrh podán v českém jazyce, případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které dokládají údaje o zapisovaných skutečnostech, lhůta podle první věty začne běžet až doručením překladu.

POŘÁDKOVÁ POKUTA. Nově se do úpravy obchodního rejstříku vrací nikdy příliš nevyužívaná možnost ukládat pořádkové pokuty, i když podstatně nižší než kdysi možných až 50 tisíc Kč. Soud může nově uložit pořádkovou pokutu až do výše 20 tisíc Kč. Jde o případy, kdy podnikatel neuposlechl výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí v řízení o dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.

ELEKTRONICKÝ OPIS. Ustanovení obchodního zákoníku o elektronizaci obchodního rejstříku vstoupí v účinnost až 1. ledna 2007. Potom bude platit, že nebude-li výslovně požádáno o listinný částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není, bude příslušný opis vydán rejstříkovým soudem vždy v elektronické podobě. O skutečnostech zapsaných do obchodního rejstříku a listinách uložených do sbírky listin před 1. lednem 1997 vydá rejstříkový soud vždy jen listinný opis, ledaže jsou i tyto skutečnosti nebo listiny již uchovávány v elektronické podobě.

OSOBY OPRÁVNĚNÉ PODÁVAT NÁVRH NA ZÁPIS. Značné rozpaky vyvolávala úprava platná po 1. červenci 2005 při "prvozápisech" společností do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodním rejstříku mohl podle úpravy o obchodním rejstříku podat jen podnikatel, tedy osoba, které se příslušný zápis týkal, a při jeho nečinnosti případně i osoba, která prokázala právní zájem. Osobám podepisujícím návrh na zápis nově založené obchodní společnosti do obchodního rejstříku ustanovení o obchodním rejstříku oprávnění k podání návrhu výslovně nepřiznávala. Uvedená nejistota byla odstraněna a o oprávněních osob podepisujících návrhy na prvozápisy obchodních společností podat příslušný návrh již není pochyb.

ZAPISOVANÉ FYZICKÉ OSOBY-PODNIKATELÉ. Dosavadní úprava vázala v rozporu s komunitárním právem zápis fyzické osoby podnikatele do obchodního rejstříku na trvalý pobyt, resp. bydliště (nikoliv občanství) v České republice či v jiném členském státě Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru. Nově je uvedený nedostatek odstraněn ustanovením, kdy se do obchodního rejstříku zapisují, kromě jiného, také fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany České republiky nebo některého z členských států Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud o zápis požádají. To platí obdobně i pro fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají v některém z uvedených států trvalý pobyt.

ZAPISOVANÉ SKUTEČNOSTI. Dosavadní úprava obchodního rejstříku nezohledňovala skutečnost, že statutárními orgány obchodních společností, resp. členy statutárních orgánů obchodních společností mohou být i právnické osoby. Uvedený nedostatek řeší nová úprava tak, že se do obchodního rejstříku nově zapisuje, pokud je statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou statutárním orgánem takové právnické osoby nebo jeho členem. Obchodní zákoník opět nově stanoví, že se do obchodního rejstříku zapíše u právnické osoby identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno. Z obchodního zákoníku byl naopak odstraněn oprávněně kritizovaný a nesmyslný požadavek na zapisování místa podnikání společníků obchodních společností.

Dosud platilo, že při fúzi právnických osob se do obchodního rejstříku u každé zanikající právnické osoby zapisoval údaj o tom, že zanikla sloučením nebo splynutím s uvedením firmy, sídla a identifikačního čísla nástupnické právnické osoby. Nově se uvedené ustanovení zpřesnilo tak, že se u každé zanikající právnické osoby zapisují případně rovněž firmy, sídla a identifikační čísla všech ostatních zanikajících právnických osob.

Václav Beneš
advokátní kancelář Konečná & Šafář