Odrazila se burza od letošního dna?

Po výrazném ročním růstu v předchozích letech přináší zatím pražská burza investorům, sázejícím na její další vzestup, spíše zklamání. Její letošní přírůstek, který se koncem února blížil 7 %, totiž v polovině minulého týdne klesl na úroveň z ledna. Poté burza opět posílila, další vývoj burzovního indikátoru PX, monitorujícího nejlikvidnější české akcie, zůstává nicméně nejistý. Pražská burza tak zatím od ledna značně zaostává za budapešťskou a varšavskou, které si polepšily zhruba o 20 %.

Podle poměru ceny akcie vůči zisku na akcii (P/E) u společností, které tvoří indexy těchto tří burz, je pražská burza stále drahá. P/E firem z indexu PX se totiž blíží 30, zatímco v případě dalších dvou zmíněných středoevropských trhů se pohybuje mezi 13 a 14. Vezmeme-li ovšem v úvahu hodnotu P/E, odhadovanou koncem letošního roku, je již Praha srovnatelná s Varšavou a jen mírně dražší, než je tomu v případě Budapešti. Investoři berou samozřejmě v úvahu také psychologické faktory. I v tomto směru naše burza - alespoň prozatím - s polskou či maďarskou prohrává.

Zkušenosti z amerických akciových burz naznačují, že období od května do října bývá slabší než dalších šest měsíců. V případě té pražské to v minulých letech příliš neplatilo, byť se ani ona nevyhnula občasným a dočasným výkyvům.

Obavy z dalšího vývoje poněkud tlumí dosud publikované příznivé výsledky i vyhlídky nejlikvidnějších firem za první čtvrtletí, vidina dividend a také atraktivnější úroveň, na kterou se dostaly akcie na pražské burze díky zmíněnému poklesu. Přesto zůstává otázkou, zda nedávné vybírání zisků skutečně vystřídá delší období hojnosti.

Ve prospěch tohoto tvrzení hovoří řada faktorů, například pokračující akvizice ze strany ČEZ. Firmě může pomoci i další předpokládané zdražování elektrické energie. Český Telecom by zase měl těžit z chystaného sloučení s mobilním operátorem Eurotelem, některé další likvidní tituly obchodované v Praze z pokračující expanze v zahraničí.

Počátkem roku experti odhadovali průměrný letošní růst českých akcií na 5-15 %. Někteří ovšem svůj původní odhad poněkud přehodnotili směrem dolů. Firmy působící v ČR zatím letos nemusí, na rozdíl od jiných zemí, tolik tížit zvyšování úrokových sazeb. Ani tyto společnosti však v řadě případů nejsou, podobně jako jejich zahraniční konkurenti, imunní vůči případným dlouhodobě vysokým cenám ropy.

Psychologickou podporu mohou pražské burze přinést primární emise akcií. Podobný krok sice řada společností nevylučuje, v praxi však pohříchu prozatím spíše platí heslo mnoho povolaných, málo vyvolených.

Spekulace o tom, že již pokles pražské burzy končí, a ta letos posílí o zmiňovaných 15 %, jsou tedy předčasné. Nic podobného investorům logicky stoprocentně nikdo nezaručí. I kdyby měli optimisté pravdu, je ale třeba počítat s řadou možných výkyvů akcií oběma směry, na které nebyli investoři na pražské burze v posledních letech příliš zvyklí.