Aktuální číslo časopisu Ekonom
Nový model řízení, který mateřská KBC zavádí v celé střední Evropě, promění ČSOB v banko-pojišťovnu. Alespoň po obchodní stránce, po právní stránce to nejde, české zákony úplné splynutí obou finančních oborů zakazují. Banka i ČSOB Pojišťovna si tedy ponechají svou subjektivitu a představenstva, ale velet budou národní řídící týmy, které budou stát nad nimi.
Dosud to vypadalo tak, že belgická matka své středoevropské účasti řídila přímo. Nyní vytvořila ze zemí střední Evropy samostatnou divizi, která stojí na úrovni divize belgické. Obě jsou sice strategicky řízeny ústředím KBC, ale přímé řízení je svěřeno středoevropskému výboru, kde jsou všichni šéfové národních týmů.
Banko-pojištění znamená současný prodej produktů banky a pojišťovny, moderní verze pak spočívá v tom, že se to odehrává v různých distribučních sítích. Ideál vypadá tak, že všichni zákazníci banky jsou zároveň klienty pojišťovny a naopak. Na skupinové nebo středoevropské úrovni se utvářejí "produktové továrny", které budou dodávat banko-pojišťovací produkty do jednotlivých zemí, a vznikají "útvary sdílených služeb", které budou transakce zpracovávat z jednoho místa - půjde např. o platby, zpracování karet nebo informační technologie.
Bez Poštovní spořitelny s milionem klientů by ovšem model banko-pojištění příliš nejel. Tady bude hlavní příčina enormního zájmu ČSOB o prodloužení smlouvy s Českou poštou. V národním týmu bude mít mimochodem na starosti Poštovní spořitelnu a přímé bankovnictví Jan Lamser, který už vyřizoval dědictví IPB.
Podobné "praktické" věci jsou tím, čím se dneska ČSOB unáší. To možná vysvětluje, proč se generální ředitel ČSOB a hlavně novopečený šéf českého národního týmu Pavel Kavánek v rozhovoru pro Ekonom (viz A je tu další transformace ) příliš nevzrušuje rozporuplným vnímáním banky. Svět médií a politiky, to je prý pouhá pěna. Barometrem reputace banky je obliba služeb u klientů, a tu zase vyjadřují tržní podíly a zisk. A tady může být Kavánek spokojený.
Hrubý příjem ČSOB se jen za loňský, ovšem rekordní rok vyšplhal skoro k 41 miliardám korun. Z toho dostali zákazníci přes 10 miliard na úrocích, dodavatelům či obchodním partnerům banka zaplatila 7 miliard.
Mzdy a odměny dělaly astronomických 5 miliard. Další 3 miliardy šly na daně. Do Fondu pojištění vkladů kolos přihodil 300 milionů korun. A dividendy činily 8,4 miliardy. Je to tedy stroj na peníze. Když si vzpomeneme, z čeho ČSOB začínala, prakticky bez vlastních obchodů, zázraky se dějí.
Dosud to vypadalo tak, že belgická matka své středoevropské účasti řídila přímo. Nyní vytvořila ze zemí střední Evropy samostatnou divizi, která stojí na úrovni divize belgické. Obě jsou sice strategicky řízeny ústředím KBC, ale přímé řízení je svěřeno středoevropskému výboru, kde jsou všichni šéfové národních týmů.
Banko-pojištění znamená současný prodej produktů banky a pojišťovny, moderní verze pak spočívá v tom, že se to odehrává v různých distribučních sítích. Ideál vypadá tak, že všichni zákazníci banky jsou zároveň klienty pojišťovny a naopak. Na skupinové nebo středoevropské úrovni se utvářejí "produktové továrny", které budou dodávat banko-pojišťovací produkty do jednotlivých zemí, a vznikají "útvary sdílených služeb", které budou transakce zpracovávat z jednoho místa - půjde např. o platby, zpracování karet nebo informační technologie.
Bez Poštovní spořitelny s milionem klientů by ovšem model banko-pojištění příliš nejel. Tady bude hlavní příčina enormního zájmu ČSOB o prodloužení smlouvy s Českou poštou. V národním týmu bude mít mimochodem na starosti Poštovní spořitelnu a přímé bankovnictví Jan Lamser, který už vyřizoval dědictví IPB.
Podobné "praktické" věci jsou tím, čím se dneska ČSOB unáší. To možná vysvětluje, proč se generální ředitel ČSOB a hlavně novopečený šéf českého národního týmu Pavel Kavánek v rozhovoru pro Ekonom (viz A je tu další transformace ) příliš nevzrušuje rozporuplným vnímáním banky. Svět médií a politiky, to je prý pouhá pěna. Barometrem reputace banky je obliba služeb u klientů, a tu zase vyjadřují tržní podíly a zisk. A tady může být Kavánek spokojený.
Hrubý příjem ČSOB se jen za loňský, ovšem rekordní rok vyšplhal skoro k 41 miliardám korun. Z toho dostali zákazníci přes 10 miliard na úrocích, dodavatelům či obchodním partnerům banka zaplatila 7 miliard.
Mzdy a odměny dělaly astronomických 5 miliard. Další 3 miliardy šly na daně. Do Fondu pojištění vkladů kolos přihodil 300 milionů korun. A dividendy činily 8,4 miliardy. Je to tedy stroj na peníze. Když si vzpomeneme, z čeho ČSOB začínala, prakticky bez vlastních obchodů, zázraky se dějí.
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
