Brigádnická smlouva neexistuje

Kdy uzavírá zaměstnavatel s brigádníkem dohodu o provedení práce a kdy dohodu o pracovní činnosti? Připadá v úvahu práce na plný úvazek?

Dohoda o provedení práce má jednorázový charakter (obvykle jde o splnění ojedinělého úkolu), zatímco dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i na delší dobu, a to jak určitou, tak neurčitou.

Zaměstnavatel může uzavřít dohodu o provedení práce s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané pracovníkem pro zaměstnavatele v tomtéž kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce (§ 236 odst. 1 zákoníku práce). Nezapočítává se pouze doba příležitostných komparsových a pomocných manuálních prací pro film, televizi a rozhlas a spolupráce původce při rozpracování, zkoušení nebo zavádění jeho vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru, které jsou konány zaměstnancem pro zaměstnavatele na základě jiné dohody o provedení práce (§ 38 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., v platném znění).

Na základě dohody o pracovní činnosti nelze (podle § 237 odst. 2 ve spojení s odst. 3 zákoníku práce) vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (do tohoto rozsahu se nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti, za kterou zaměstnanci nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma). Pracovní úvazek může být oproti pracovnímu poměru tedy nejvýše poloviční. (Pokud pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně.) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 12 měsíců.

Ve větším rozsahu, až do úrovně stanovené týdenní pracovní doby, lze na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci, jde-li o práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahující dobu tří měsíců v kalendářním roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců. Uvedené výjimky stanoví § 39 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.

Zaměstnavatel tedy může nabídnout plný úvazek brigádníkovi zaměstnanému na dohodu o pracovní činnosti jen výjimečně a dočasně - maximálně na tři měsíce, např. v době dovolených, intenzivních zemědělských prací či při zvýšené poptávce po službách či zboží zaměstnavatele.

Dohoda o provedení práce, kterou lze uzavřít jak ústně, tak písemně, musí obsahovat:

• vymezení pracovního úkolu,
• sjednanou odměnu,
• zpravidla též dobu, v níž má být pracovní úkol proveden,
• popřípadě předpokládaný rozsah práce, pokud nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.

Dohoda o pracovní činnosti, již lze uzavřít toliko písemně, jinak je neplatná, musí obsahovat:

• sjednané práce,
• sjednanou odměnu,
• sjednaný rozsah pracovní doby,
• dobu, na kterou se dohoda uzavírá.

Stanovení výše odměny je výhradně smluvní záležitostí. U činností konaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se neuplatňuje minimální mzda, pokud zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele z podnikatelské sféry. Jestliže pracuje pro zaměstnavatele z veřejného sektoru, neuplatňují se tabulkové platové tarify.

Jakkoliv je ústní sjednání dohody o provedení práce přípustné, rozhodně je nelze zaměstnanci, jakožto "slabšímu" účastníkovi pracovněprávního vztahu, doporučit. Odmítá-li zaměstnavatel dohodu o provedení práce (anebo dokonce dohodu o pracovní činnosti, jejíž výhradně písemné sjednání vyžaduje zákoník práce) uzavřít v písemné formě, měl by se pracovník-zájemce raději brigády vzdát, protože takový postup je krajně podezřelý. Brigádník by měl vždy trvat na uzavření dohody v písemné formě.

Zjednoduší uzavírání dohod o provedení práce studenta nový zákoník práce a zákon o studentských brigádách?

V roce 2005 byla sdělovacími prostředky věnována pozornost navrženému zákonu o studentských brigádách (šlo o novelu zákoníku práce a zákona o daních z příjmů), který měl zjednodušit uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pro studenty a jejich zaměstnavatele. Dohodu o provedení práce studenta by bylo možno uzavřít až na 100 hodin měsíčně (omezení podle ust. § 236 odst. 1 zákoníku práce by se pro studenty nepoužívalo); dohodu o pracovní činnosti studenta by bylo možno uzavřít i na plný úvazek (omezení podle ust. § 237 odst. 2 a 3 zákoníku práce by se pro studenty nepoužívalo). Předloha však byla v Poslanecké sněmovně zamítnuta. Pro brigády studentů tak i nadále platí dosavadní (obecná) pravidla, jak jsme je popsali. Shrňme ještě jednou: Dohodu o provedení práce lze uzavřít zásadně nejvýše na 100 hodin práce za rok; dohodu o pracovní činnosti zásadně nejvýše na poloviční úvazek (tedy na 4 hodiny práce denně, resp. 20 hodin za týden), na plný úvazek jen dočasně po dobu tří měsíců. Je velmi pravděpodobné, že tato pravidla se budou uplatňovat do 31. prosince 2006, protože znovu předložený obdobný návrh zákona o studentských brigádách již nebude před volbami do Poslanecké sněmovny schválen ani v letošním roce. Od 1. ledna 2007 zřejmě přinese změny nový zákoník práce. Pro dohodu o provedení práce bude zvýšen limit pro práci na 150 hodin ročně, limit pro dohodu o pracovní činnosti zůstává. Obě dohody je podle dosavadního zákoníku práce možno uzavírat, jestliže jde o práci, jejíž pravidelný výkon nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci stanoveného rozvržení pracovní doby nebo jejíž výkon v pracovním poměru by byl pro zaměstnavatele neúčelný nebo nehospodárný. Tyto omezující podmínky již nový zákoník práce nepřebírá.

Richard W. Fetter, právník

Richard W. Fetter se zabývá zejména pracovním právem.
Připomíná: Dohodu o provedení práce lze uzavřít zásadně nejvýše na 100 hodin práce za rok; dohodu o pracovní činnosti zásadně nejvýše na poloviční úvazek.