Rychlý růst inflaci zatím nezvyšuje

Nejpřekvapivější ekonomickou zprávou posledních měsíců byl rekordní hospodářský růstu za loňský rok. S touto informací se musela vypořádat centrální banka při tvorbě své nové prognózy.

Šestiprocentní růst české ekonomiky za rok 2005 nikdo nečekal. Předběžné odhady HDP za první tři čtvrtletí roku svědčily o nižším tempu. Také údaje o průmyslové a stavební výrobě naznačovaly proti celému roku 2004 spíše tendenci ke zvolnění růstu. I přes jisté problémy s výkladem překvapivých dat a poskládáním celistvého obrázku z jednotlivých ukazatelů je však nepochybné, že ekonomika prochází fází svižného růstu taženého zejména výsledky zahraničního obchodu.

Rychlý růst navíc doposud není doprovázen vznikem nerovnováh. Zahraniční obchod po dlouhé řadě let dosáhl přebytku a schodek běžného účtu platební bilance klesl na bezpečnou úroveň. Inflace (v březnu 2,8 %) se nachází v těsné blízkosti 3% cíle ČNB, přičemž jejím zdrojem je především zdražení energií a zvýšení dalších regulovaných cen, zatímco známky poptávkou tažené inflace nejsou patrné.

PROČ INFLACE NEPŘICHÁZÍ? Důvodů, proč se poptávková inflace zatím nedostavuje, je několik. Za prvé je třeba si uvědomit, že rychlý růst doposud jen překonával předchozí podchlazení ekonomiky z období 2001 až 2002, kdy hospodářství zaostalo za svými možnostmi kvůli posílení kurzu koruny a mdlému růstu v zahraničí. Poptávka tak v poslední době přestala působit na pokles cen, ale zatím ještě neměla čas začít vytvářet tlaky na jejich růst (viz odhad mezery výstupu v grafu 1).

Za druhé vznikly nové výrobní kapacity. Růst je tedy do značné míry tažen nabídkou. Pod dojmem nových dat HDP zvedla ČNB svůj letošní odhad tempa hospodářského růstu, které netlačí na zvyšování inflace, zhruba na 5,5 %.

Za třetí působí proti zvyšování inflace situace na trhu práce. Přestože se díky rychlému hospodářskému růstu oživila zaměstnanost, počet nezaměstnaných klesá jen zvolna. Roste totiž celková pracovní síla, mimo jiné i přílivem zahraničních pracovníků. Stále vysoká nezaměstnanost brzdí růst mezd, což podnikům pomáhá vstřebat část zátěže vyvolané zdražením energií a domácnostem nedává příliš peněz na výraznější zrychlení spotřeby.

Na nižší inflaci konečně působí též posílení kurzu koruny z loňského a počátku letošního roku, stlačující ceny dováženého zboží. K tomu se přidala ještě dobrá úroda posledních dvou let, která přispěla k poklesu cen potravin.

LETOS MÍRNĚ POD CÍLEM. Některé z výše uvedených faktorů budou postupně odeznívat. Hospodářský růst se letos udrží kolem 6 %, napřesrok zpomalí zhruba na 5,5 %. Výraznější poptávkové tlaky na pokles cen tak jsou již minulostí, na druhou stranu nedávné posílení kurzu a stále poměrně slabý zahraniční růst budou v nejbližším období bránit vzniku poptávkových tlaků na zrychlení inflace.

Koruna by již neměla letos dále zhodnocovat, směrem k jejímu mírnému oslabení by mělo naopak působit zaostávání českých úrokových sazeb za eurovými. V těchto podmínkách by se měly začít projevovat určité průsaky vyšších cen energií do ostatních cen a také vliv dlouhodobého dotahování domácích cen na zahraniční úroveň. Oživí se i růst cen potravin.

Celkově však nevznikne nadměrný tlak na zrychlení cenového pohybu. Inflace půjde i nadále zejména na vrub regulovaným cenám a změnám nepřímých daní z tabáku. Jejich společný příspěvek k inflaci se bude koncem let 2006 i 2007 pohybovat poblíž 2 procentních bodů.

Až zhruba do poloviny roku 2007 by se celková inflace měla pohybovat v intervalu 2 až 3 %, tedy mírně pod cílem ČNB. Poté dojde k jejímu dočasnému zrychlení nad bodový cíl do horní poloviny tolerančního pásma, a to zejména v důsledku zvýšení daní na cigarety (viz graf 2). Inflace očištěná o tento vliv se ale bude jen pozvolna blížit 3 %.

SAZBY NYNÍ STABILNÍ. S novou prognózou ČNB je konzistentní nejprve stabilita a následně postupný růst úrokových sazeb. Bankovní rada v souladu s tím na svém dubnovém zasedání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB