Nehrozí komoditní cenová bublina?

Ropa i benzin zůstávají přes mírný pokles drahé, zlato a mnohé další komodity atakují dlouhodobá maxima a lákají stále víc investorů. Podle odhadu britské banky Barclays, který cituje agentura Bloomberg, mohou do roku 2008 dosáhnout investice do komodit 120 mld. dolarů. Penzijní i další typy fondů je totiž využívají k rozložení portfolia. V posledních měsících navíc řada komodit vynáší víc než akcie nebo dluhopisy. Přesto se objevily spekulace, zda těmto trhům hrozí přehřátí a delší pokles, jaký zažily akcie od jara roku 2000.

Tváří v tvář nedávné předpovědi známého investora Jima Rogerse, podle které poptávka po energetických i dalších surovinách přispěje k růstu cen zlata na rekordních 1000 dolarů za troyskou unci, se to nezdá příliš pravděpodobné. Rogers přitom v roce 1999 správně předpověděl začátek prudkého růstu cen komodit. I proto má pověst experta, který vidí pohyb komoditních cen o něco dříve, než k němu dojde. Matthew Lynn ale v komentáři pro Bloomberg připomíná, že investice do zlata, stříbra a dalších komodit včetně ropy mají i svůj rub.

Vychází z toho, že ceny řady surovin jsou na 25letém maximu. Vzestup komoditních trhů tak prý může vstoupit do poslední, "manické" fáze, která připomíná cenovou bublinu akcií technologických společností ve zmíněném roce 2000, varuje Lynn.

Současné vysoké ceny jsou neudržitelné, uvedl rovněž analytik londýnské Capital Economics Simon Hayley. Upozorňuje přitom, že trh stříbra a částečně i zlata prošel v posledních týdnech řadou výkyvů.

Cenu mnoha komodit vyhnala nahoru především rostoucí poptávka ze strany Číny a Indie. Rychlý růst ekonomiky obou zemí může ale časem přispět ke změně její struktury. Lze totiž očekávat, že v ní poroste podíl služeb, což by vedlo k omezení poptávky čínských a indických firem po komoditách.

Prudký růst cen komodit navíc vytváří velké tlaky na investice. Akciový trh je zaplaven novými důlními společnostmi, což může postupně vést k tlaku na pokles cen. Nafouknuté ceny přispívají k přílišnému investování. Není divu, že se začíná hovořit o analogii k bublině technologických akcií před šesti lety. Ve střednědobém horizontu může pak tento vývoj přispět k uměle nízkým cenám komodit. Ty jsou v současné době naopak příliš vysoko.

Pokračující politická nejistota ve světě ovšem zatím výrazně zvedá ceny ropy a nahrává spolu s obavami z růstu inflace investicím do zlata, popřípadě jiných drahých kovů. Ty spolu s růstem investic do komodit od nejrůznějších typů investorů - i v Česku je již v současnosti možné koupit například zlatý korunový fond - zatím staví obavy z přehřátí trhu komodit na vedlejší kolej. Velkou roli jistě hrají i názory zmíněného Jima Rogerse. Ten vychází mj. z toho, že nejkratší býčí trh komodit trval patnáct let a nejdelší byl dokonce o osm let delší. Pokud se nemýlí, ceny mnoha komodit by měly, k nevoli průmyslových firem a radosti investorů, dál růst. Je však třeba uvědomit si, že i v příznivých letech mohou silně kolísat.