A pak že byznys nemáme rádi



Zákon o konkurzu a vyrovnání byl v Parlamentu podpořen napříč politickým spektrem. Političtí rivalové udělali společný konsenzus k tomu, aby se byznys dočkal poprvé v historii ČR moderního úpadkového práva. Zákon, jehož hlavní část připravil tým místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna a můj tým na něj navázal, přinese impuls pro ekonomiku. Usnadní firmám přístup k úvěrům, podpoří podnikatelskou činnost a zvýší zaměstnanost. A hlavně: úpadek již nebude symbolem věřitelů pro nenávratně ztracené prostředky.

CO NOVÝ ZÁKON PŘINESE? Úpadek nebude znamenat nutně zánik podniku. Zásadní rozhodnutí o průběhu konkurzu budou příslušet věřitelům. Rozhodnutí o osobě insolvenčního správce bude v rukou soudu, nicméně věřitelé budou mít možnost toto rozhodnutí zvrátit. Nový konkurzní zákon je tedy postaven na věřitelském principu. Věřitelé budou mít při řízení hlavní slovo. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku bude v jejich rukou. Budou mít zásadní vliv na jmenování konkurzního správce zvoleného soudem, mohou ho odvolat nebo si jmenovat svého. Krach podniku nebude nutně znamenat likvidaci. Nemusí tedy dojít ihned po pádu podniku k propouštění zaměstnanců, šance získat více peněz zpět bude větší. Budou podpořeny nelikvidační způsoby řešení úpadku, například reorganizace. A to v případech, kdy má pokračování podniku ekonomický smysl.

KONKURZY nyní trvají léta a věřitelé získávají nazpět průměrně jen zhruba 17 procent pohledávek, což je nejméně v Evropské unii. Konkurzy navíc mají naprostou převahu nad sanací problémových podniků. Zatímco návrhů na konkurz je v ČR ročně kolem čtyř tisíc, vyrovnání je nejvýše pár desítek.

Zmíněné nové principy budou mít důležitý dopad také na úvěrový trh. Bude-li totiž banka čelit velkému riziku, že případné konkurzní řízení bude snadno zneužito proti ní, sníží to její ochotu poskytnout úvěr. A to dopadne především na malé a střední podniky, za kterými nestojí silná skupina či reputace. V důsledku toho mají přístup k úvěrům pouze za vyšší úrokovou míru, což pro některé znamená snížení rentability jejich podnikatelských záměrů. Menší firmy jsou pak třeba donuceny svou podnikatelskou činnost ukončit. To má za následek snížení počtu pracovních příležitostí a zbytečné nevyužití růstového potenciálu české ekonomiky, což poškozuje ve výsledku všechny občany. Pokud ale budou mít věřitelé důvěru v konkurzy, což jim nový zákon nabídne, mohou naopak úvěry zlevnit. A hlavně i ti drobní se k nim dostanou snáz. Riziko, že peníze nedostanou zpět, bude pro ně daleko menší v ekonomice, kde bankroty probíhají efektivně, důvěryhodně a transparentně.

ČR BYLA JEDNA Z NEJHORŠÍCH co do kvality i délky trvání konkurzů v Evropě. Podnikatelé bojovali s druhotnou platební neschopností, když jejich dlužník zkrachoval. Zaměstnanci trpěli tím, že jim podnik v bankrotu několik let dlužil mzdy. Nový zákon naopak zvýší výtěžnost, sníží délku trvání konkurzu, omezí korupci, posílí důvěru věřitelů, či zlepší hodnocení od mezinárodních institucí.

Ryze nová norma tak ovlivní podnikatele, dodavatele, management firem, zaměstnance i banky. Může ale pomoci rovněž běžnému občanovi ČR - zákon řeší nejen bankroty společností, ale například i oddlužení fyzických osob na základě dohody o splátkovém kalendáři s bankou.

ODDLUŽENÍ řeší konkrétně problém fyzické osoby, která není schopna splácet dluhy. Ta se může obrátit na soud s návrhem na oddlužení. Jeho součástí bude muset být pětiletý plán na oddlužení. V tomto plánu by fyzická osoba navrhla, jak chce svůj dluh řešit. Soud by stanovil insolvenčního správce a zároveň by vyzval věřitele, aby s oddlužením souhlasili.

V případě souhlasu věřitelů by začal proces oddlužení. Součástí by bylo i rozprodání majetku, který dlužník nepotřebuje bezprostředně ke svému životu a k zajištění příjmů na splácení. Zároveň by všechny své příjmy, řádné i mimořádné, tedy například i dědictví, musel dlužník poukazovat na splacení dluhu. Po dobu pěti let by mu zůstalo jen životní minimum. Klíčové je, že soud by povolil oddlužení jen v případě, že jde o lepší cestu k uhrazení dluhu - dlužník nemá majetek, ze kterého by dluhy uhradil, nebo když by exekuce tohoto majetku byla pro věřitele méně výhodná. Po splnění plánu oddlužení by se zbylé pohledávky smazaly. Podstatné je, že tento způsob řešení úpadku nastane tehdy, pokud bude výhodnější nejen pro dlužníka, ale i pro věřitele, kteří tak mohou získat více než v konkurzu.

Věřím tak, že politický konsenzus nad kvalitní reformou insolvenčního práva je důkazem, že politika již nekope proti podnikání, jak tomu bylo v devadesátých letech. Těšme se na zvýšení renomé země v zahraničí, zvýšení jistoty lidí a možná i na relativní snížení ceny úvěrů a růst ochoty bank půjčovat malým a středním podnikatelům.

Jiří Havel
místopředseda vlády ČR

Související