Aktuální číslo časopisu Ekonom
Terminál letiště v irském Dublinu vypadá po vstupu prosklenými dveřmi stejně jako stovky jiných. Odlety, přílety, odbavovací přepážky, bezpečnostní kontroly, obchody, občerstvení, odletové brány... Přesto tu cosi nesedí: něčeho jako by přebývalo a jiného se nedostávalo.
Tím prvním jsou lidé, tím druhým prostor.
Důvod je nasnadě: Irsko zbohatlo. Svět si to uvědomil a začal se o kdysi pozapomenutý chudý ostrov zajímat. Irové, nově s příjmy, o nichž si mohli ještě před lety nechat zdát, zase objevili svět. A začali cestovat.
PŘÍLIŠ RYCHLÝ RŮST. Počet leteckých spojů narostl v posledních letech geometrickou řadou. Letiště v Dublinu (Dublin Airport) se během poměrně krátké doby stalo průsečíkem husté sítě letů na krátké a střední vzdálenosti, z nichž velká část směřuje do kontinentální Evropy. Spojení s Londýnem je se 4,4 milionu pasažérů ročně (po spoji Hongkon -Tchaj-pej) druhým nejvytíženějším leteckým koridorem vůbec.
Česká republika mezi destinacemi nechybí. "V roce 1999 jsme létali do Irska, tehdy jen Dublinu, čtyřikrát týdně. Dnes máme v týdnu 13krát Dublin a šestkrát Cork," počítá Jiří Hrdina, ředitel irské pobočky Českých aerolinií (ČSA).
Osmnáct a půl milionu loni přepravených lidí (v roce 1969 jich bylo 1,7 milionu), 78procentní vytíženost letadel, existence 150 pravidelných a charterových letů, stejně jako fyzická přítomnost 88 leteckých společností, dělají z Dublin Airport páté nejrychleji rostoucí letiště v Evropě a 66. nejfrekventovanější na světě.
Původní terminál, jehož stavba začala v roce 1940, praská ve švech. Irská vláda a provozovatel letiště, státní akciová společnost Dublin Airport Authority, za to sklízejí od aerolinek tvrdou kritiku. Výsledek?
V příštím roce a roce 2009 přibudou nové dva prsty. A plány rozvoje nevylučují, v případě nouze, ani stavbu třetího.
VEDE EVROPA A ZÁMOŘÍ. Hlavními zdroji loňského nárůstu počtu cestujících (a hospodářského růstu celého letiště) jsou linky na starý kontinent a do Severní Ameriky. Vnitrostátní doprava a přeprava do Británie vykázaly mírný pokles - na vině je omezení počtu návazných spojů z Dublinu do regionálních letišť (Shannon, Cork), které mají nahradit přímé spoje z těchto míst do Spojeného království.
Nahoru jdou čísla o počtu zaoceánských návštěvníků. Jejich počet loni stoupl na 6,7 milionu. Asi polovina jich přijela do Irska na prázdniny, 14 procent přivedl byznys, 27 procent se vypravilo navštívit přátele a známé.
Pokud jde o průměrné náklady na jednoho cestujícího, pohybuje se Dublin nad polovinou evropského průměru (60 procent). Mzdové náklady v přepočtu na pasažéra jsou o 44 procent nižší, než je v Evropě obvyklé.
Poplatky jsou na Dublin Airport regulovány, jejich výši stanoví Komise pro leteckou regulaci. Průměrný regulovaný příjem z letových aktivit byl pro rok 2006 nastaven na šest eur na osobu. Je v něm zahrnuta doprava z letadla do terminálu, bezpečnostní služba, poplatek za služby či použití rozjezdové a přistávací dráhy. Od dubna jsou ceny vyšší, s ohledem na letní sezónu podražily na 6,40 eura.
K předešlým 119 trasám loni přibylo 31 nových linek a letů. Doplněný jízdní řád přilákal další 1,3 milionu zájemců, z nich využilo nových možností 684 tisíc. Odborníci spočítali, že magická hranice 20 milionů cestujících za rok má padnout v roce 2008, 30milionová pak v roce 2017.
ČEŠI SE NEZTRATILI. Českým aeroliniím patřil v roce 2005 šedesátiprocentní podíl na trhu dopravy z Dublinu do Prahy a zpět. Byly to ostatně ČSA, které začaly jako první na této trase létat. V současnosti figuruje Praha na pátém místě v seznamu destinací, které se těší v posledních letech velkému růstu obliby.
Na lince Dublin-Praha-Dublin mají irští cestující početní převahu - je jich sedmdesát procent. Praha i jiná města v Česku se jim vyloženě zalíbila: je to něco nového a navíc výrazně levného. Pivo za euro, jak se dá pořídit i v centru českého hlavního města, si Ir doma určitě nekoupí - tam za ně dá od čtyř eur výše. Asi pětinový podíl z přepravy oběma směry představují byznysmeni a manažeři.
Více než polovinu letenek si objednávají zákazníci přes internet. Tržní propočty ukazují, že průměrná cena je 237 eur. To není právě málo - tato suma vypovídá o faktu, že si zákazníci zamlouvají většinu letenek spíše později než v předstihu, kdy jsou lístky levnější.
Největším soupeřem ČSA na letech do Prahy je nízkonákladová společnost Aer Lingus. Mimochodem ta samá, kterou založila v roce 1936 irská vláda a která začala - po vojenském letišti Baldonnel - jako první používat nové civilní letiště v Dublinu. Aktuálně je Aer Lingus s převahou největší evropský nízkonákladový operátor s 53 procenty tržního podílu pravidelných letů. Loni v létě létal do Prahy 5krát týdně, letošek má zůstat beze změny.
Další levná aerolinka Ryanair, která oznámila loni v prosinci zřízení 20 nových tras, do Prahy nelétá a ani létat nemíní. V nabídce má Brno, které obsluhuje z londýnského Stanstedu.
Igor Záruba
Dublin
Tím prvním jsou lidé, tím druhým prostor.
Důvod je nasnadě: Irsko zbohatlo. Svět si to uvědomil a začal se o kdysi pozapomenutý chudý ostrov zajímat. Irové, nově s příjmy, o nichž si mohli ještě před lety nechat zdát, zase objevili svět. A začali cestovat.
PŘÍLIŠ RYCHLÝ RŮST. Počet leteckých spojů narostl v posledních letech geometrickou řadou. Letiště v Dublinu (Dublin Airport) se během poměrně krátké doby stalo průsečíkem husté sítě letů na krátké a střední vzdálenosti, z nichž velká část směřuje do kontinentální Evropy. Spojení s Londýnem je se 4,4 milionu pasažérů ročně (po spoji Hongkon -Tchaj-pej) druhým nejvytíženějším leteckým koridorem vůbec.
Česká republika mezi destinacemi nechybí. "V roce 1999 jsme létali do Irska, tehdy jen Dublinu, čtyřikrát týdně. Dnes máme v týdnu 13krát Dublin a šestkrát Cork," počítá Jiří Hrdina, ředitel irské pobočky Českých aerolinií (ČSA).
Osmnáct a půl milionu loni přepravených lidí (v roce 1969 jich bylo 1,7 milionu), 78procentní vytíženost letadel, existence 150 pravidelných a charterových letů, stejně jako fyzická přítomnost 88 leteckých společností, dělají z Dublin Airport páté nejrychleji rostoucí letiště v Evropě a 66. nejfrekventovanější na světě.
Původní terminál, jehož stavba začala v roce 1940, praská ve švech. Irská vláda a provozovatel letiště, státní akciová společnost Dublin Airport Authority, za to sklízejí od aerolinek tvrdou kritiku. Výsledek?
V příštím roce a roce 2009 přibudou nové dva prsty. A plány rozvoje nevylučují, v případě nouze, ani stavbu třetího.
VEDE EVROPA A ZÁMOŘÍ. Hlavními zdroji loňského nárůstu počtu cestujících (a hospodářského růstu celého letiště) jsou linky na starý kontinent a do Severní Ameriky. Vnitrostátní doprava a přeprava do Británie vykázaly mírný pokles - na vině je omezení počtu návazných spojů z Dublinu do regionálních letišť (Shannon, Cork), které mají nahradit přímé spoje z těchto míst do Spojeného království.
Nahoru jdou čísla o počtu zaoceánských návštěvníků. Jejich počet loni stoupl na 6,7 milionu. Asi polovina jich přijela do Irska na prázdniny, 14 procent přivedl byznys, 27 procent se vypravilo navštívit přátele a známé.
Pokud jde o průměrné náklady na jednoho cestujícího, pohybuje se Dublin nad polovinou evropského průměru (60 procent). Mzdové náklady v přepočtu na pasažéra jsou o 44 procent nižší, než je v Evropě obvyklé.
Poplatky jsou na Dublin Airport regulovány, jejich výši stanoví Komise pro leteckou regulaci. Průměrný regulovaný příjem z letových aktivit byl pro rok 2006 nastaven na šest eur na osobu. Je v něm zahrnuta doprava z letadla do terminálu, bezpečnostní služba, poplatek za služby či použití rozjezdové a přistávací dráhy. Od dubna jsou ceny vyšší, s ohledem na letní sezónu podražily na 6,40 eura.
K předešlým 119 trasám loni přibylo 31 nových linek a letů. Doplněný jízdní řád přilákal další 1,3 milionu zájemců, z nich využilo nových možností 684 tisíc. Odborníci spočítali, že magická hranice 20 milionů cestujících za rok má padnout v roce 2008, 30milionová pak v roce 2017.
ČEŠI SE NEZTRATILI. Českým aeroliniím patřil v roce 2005 šedesátiprocentní podíl na trhu dopravy z Dublinu do Prahy a zpět. Byly to ostatně ČSA, které začaly jako první na této trase létat. V současnosti figuruje Praha na pátém místě v seznamu destinací, které se těší v posledních letech velkému růstu obliby.
Na lince Dublin-Praha-Dublin mají irští cestující početní převahu - je jich sedmdesát procent. Praha i jiná města v Česku se jim vyloženě zalíbila: je to něco nového a navíc výrazně levného. Pivo za euro, jak se dá pořídit i v centru českého hlavního města, si Ir doma určitě nekoupí - tam za ně dá od čtyř eur výše. Asi pětinový podíl z přepravy oběma směry představují byznysmeni a manažeři.
Více než polovinu letenek si objednávají zákazníci přes internet. Tržní propočty ukazují, že průměrná cena je 237 eur. To není právě málo - tato suma vypovídá o faktu, že si zákazníci zamlouvají většinu letenek spíše později než v předstihu, kdy jsou lístky levnější.
Největším soupeřem ČSA na letech do Prahy je nízkonákladová společnost Aer Lingus. Mimochodem ta samá, kterou založila v roce 1936 irská vláda a která začala - po vojenském letišti Baldonnel - jako první používat nové civilní letiště v Dublinu. Aktuálně je Aer Lingus s převahou největší evropský nízkonákladový operátor s 53 procenty tržního podílu pravidelných letů. Loni v létě létal do Prahy 5krát týdně, letošek má zůstat beze změny.
Další levná aerolinka Ryanair, která oznámila loni v prosinci zřízení 20 nových tras, do Prahy nelétá a ani létat nemíní. V nabídce má Brno, které obsluhuje z londýnského Stanstedu.
Igor Záruba
Dublin
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
