Na co myslí Česká hlava

Na co myslí Česká hlava

Úzké hrdlo znalostní ekonomiky v ČR není jen v penězích.

Současná čísla o hospodářském růstu "patří do říše snů", ale brzy můžeme narazit na bariéry, jako je nedostatek kvalifikované pracovní síly, varoval místopředseda vlády ČR Jiří Havel na zasedání Klubu Českých hlav. Sdružení nejvýznamnějších představitelů české vědy a výzkumu z akademického, vysokoškolského i podnikového prostředí se sešlo v prostorách Senátu ČR k debatě o školské politice i o nových pravidlech financování výzkumu.

Havel konstatoval, že počet studentů sice roste, ale jen malé procento příchozích je dobře připraveno, zejména v matematice a technických oborech. Na terciární studium jde 34 procent dvacetileté populace. Zdálo by se, že je z čeho vybírat, protože ve věku 15-20 let studují dvě třetiny této věkové skupiny. Jenže školy, které dávají reálnou šanci k zvládnutí přijímacích zkoušek, tedy gymnázia a obdobný typ středních všeobecně vzdělávacích škol, pojmou jen 30 procent příslušné populace.

Na vysokých školách Havel opatrně posuzoval jen svůj obor a konstatoval, že úroveň ekonomických studií je velmi nevyrovnaná. Zvýšil se počet studentů, ale nemůžeme být spokojeni s jejich kvalitou, a leckdy ani s prací pedagogů. Rozhled mnohých končí někde za základní učebnicí. Varovný je fakt, že velká část ekonomického výzkumu se jen minimálně věnuje problémům průmyslu.

V posledních letech se zvýšily výdaje na vědu a vývoj o 46 procent. Kvantitativní nárůst však není zcela vyrovnán kvalitou. Vědečtí pracovníci se izolují a zůstávají pouze uvnitř akademie. Část vědy se dívá na aplikace jako na něco, co je horší než základní výzkum, stěžoval si Havel. Větší podpora aplikovaného výzkumu by měla situaci změnit.

PŘEDSEDA AKADEMIE VĚD ČR Václav Pačes se pokusil čistou vědu bránit, protože objevy průlomového charakteru obvykle pocházejí ze základního, vyhledávacího výzkumu. Musí se dát vědcům možnost, aby generovali nové nápady. Když je omezíme shora, omezíme jejich invenci.

Havel připomněl zkušenost, se kterou přišel už rakouský ekonom (rodák z moravské Třešti) Joseph Schumpeter - vědci, kteří přišli s nějakým zásadním objevem, z toho sami obvykle nic nemají. Proto je třeba základní výzkum podporovat.

Ale je nezbytné vybrat obory, které mohou vést ke světové špičce. A vedle toho mohou existovat skupiny lidí, kteří budou jen sledovat, co se ve světě děje. Nebo budou vyjíždět na špičková zahraniční pracoviště, aby se podíleli na výzkumu tam, kde si to sami nemůžeme dovolit.