Cena ropy zůstává pod tlakem

Obavy, že bude Írán pokračovat v jaderném programu a po sankcích ze strany OSN omezí export černého zlata, opět zvedly cenu barelu ropy. Hodnota termínového kontraktu ropy s dodáním v březnu se v New Yorku přiblížila 67 dolarům. Toto úterý pak o něco klesla. Venezuela navíc hrozí zastavením dodávek do USA. Zapomenuta je informace, že Organizace zemí těžících ropu (OPEC) zachová (bez Iráku) denní těžbu 28 mil. barelů. Americký prezident George Bush zase ve Zprávě o stavu unie uvedl, že USA v budoucnu sníží závislost na této surovině.

Zásoby ropy v USA přitom počátkem února stouply na 321 milionů barelů a podle tamějšího ministerstva energetiky překračují o 11 % pětiletý průměr, zatímco zásoby benzinu, které dosáhly 219 mil. barelů, jsou 3 % nad dlouhodobým průměrem.

Stačilo ale několik negativních zpráv a nervózní trh jako by znovu inspirovaly předpovědi, podle nichž se může kolem roku 2010, nebo snad i dříve, barel ropy prodávat za 100, nebo dokonce 200 dolarů.

Období levné ropy skončilo, říkají takřka unisono experti. Nevylučují však její výrazné cenové výkyvy. Podle Mezinárodní agentury pro energii se má letos díky růstu světové eko- nomiky zvýšit spotřeba ropy ve světě z loňských 1,18 na 1,79 mil. barelů denně. Důležitou roli hraje OPEC se 40% podílem na trhu, který 8. března opět přehodnotí těžební kvóty. Názory jeho členů se zpravidla liší. Největší světový producent ropy Saúdská Arábie zatím nicméně chce v duchu nedávného vyjádření krále Abdalláha zachovat stejnou těžbu.

Vychází zřejmě z minulých zkušeností. Abdalláhovo zdůvodnění, že příliš drahá ropa poškozuje chudé země, je část pravdy. Přinejmenším stejnou roli hraje vliv ropy na růst světového hospodářství.

Až se, jak se čeká, zvýší rafinační kapacity nutné k větší produkci benzinu a ovoce ponesou vyšší investice do průzkumu nalezišť, zanedbané v době levného černého zlata, může být vše trochu jinak.

Bývalý šéf americké centrální banky Alan Greenspan loni v říjnu uvedl, že je světová ekonomika vůči drahé ropě díky nižší energetické náročnosti méně zranitelná než v roce 1981, kdy byla cena černého zlata na maximu. Její dopad na ekonomický růst i inflaci je nižší než tehdy či v 70. letech. Vše zlé je k něčemu dobré - při vysokých cenách ropy se vyplácí zavést některé alternativní zdroje energie.

Agentura Bloomberg loni upozornila, že analytici růst cen ropy od roku 2001 podceňovali. Mohou se mýlit, ne snad letos, ale v delším období, i v opačném gardu? Podobný omyl by jim leckdo rád odpustil.