Zadluženost národa

KONCEM ROKU 2005 dlužily české domácnosti finančním institucím 415 miliard korun, odhaduje Česká národní banka. Je to o třetinu více než před rokem. Expanze zadluženosti národa vyvolává diskuse. Jedni varují, jiní dokazují, že dluhový potenciál českých domácností zatím není vyčerpaný.

Není se čeho bát, tvrdí experti České spořitelny, která si z loňského úvěrového portfolia ukrojila asi největší krajíc. Míra zadlužení je podle nich relativně nízká. Vycházejí přitom z dílčích statistik spotřebitelských úvěrů, které tvoří necelou čtvrtinu finančních dluhů domácností.

Uvádějí, že podíl spotřebitelských úvěrů na nominálním HDP byl v roce 2004 pouhé 2,41 procenta, zatímco průměr eurozóny činil 6,71 %. Neberou přitom v potaz jejich rychlý růst v posledních letech. Jen za rok 2005 se objem spotřebitelských úvěrů zvýšil o třetinu, zatímco v zemích eurozóny je růst v průměru desetiprocentní. Češi tak mohou západní Evropu brzy dohnat.

V letošním roce k tomu budou mít optimální podmínky. Bankovní spotřebitelské půjčky zůstávají produktem číslo jedna retailového bankovnictví. Peněz bude dost a ochota bank veliká. Mají totiž na svých depozitech velký přebytek primárních vkladů, které nemají kam umístit, a akcionáři tlačí, aby na nich vydělávaly. Jak ukazuje graf č. 2, v posledním období se jim to začíná dařit.

ŠPATNÝCH ÚVĚRŮ JE PRÝ MINIMUM, alespoň tak to tvrdí většina bank. Česká spořitelna například hlásí jen 3,68 procenta vysoce rizikových hotovostních a spotřebitelských úvěrů. Podobnou bilanci vykazují Komerční banka, ČSOB a další banky.

Úspěšnost přičítají bankéři kvalitnímu scoringu, tedy podrobnému prověřování žadatelů o úvěr. Pomáhá jim v tom i Bankovní registr klientských informací, ve kterém mohou během několika minut najít údaje o platební morálce žadatele. Bankovní registr se v těchto dnech propojil s podobným registrem nebankovních institucí, do kterého vkládají údaje o svých klientech leasingové a splátkové společnosti.

V České spořitelně dovedou scoringem vyloučit hned na vstupu 15 procent nevyhovujících žadatelů. Těm ostatním prý nabídnou takový úvěr, který pro ně bude bezpečný, a tím je chrání před předlužením.

Pozitivní bilanci spotřebitelských úvěrů však finanční instituce rozhodně nehodlají zohlednit ve snížení úrokových sazeb či doprovodných nákladů. Česká spořitelna to zdůvodňuje tím, že masový nárůst úvěrů pro retail si vyžaduje zvýšení nákladů na správu úvěrového portfolia.

Odborníci z firem, které se zabývají vymáháním pohledávek pro banky a jiné úvěrující instituce, tvrdí, že těžké chvilky banky teprve čekají. Neschopnost, případně neochota dlužníků splácet se nejčastěji projevuje po dvou letech. Podle toho by masový boom úvěrů v letech 2004 a 2005 měl přinést své hořké plody až letos, respektive v příštím roce. Už v roce 2005 začaly některé banky odprodávat pohledávky starší dvou let a tím si vylepšují bilanci klasifikovaných úvěrů.

HITEM ZŮSTÁVAJÍ I HYPOTÉKY, kterých v loňském roce bylo téměř o 36 procent více než v roce 2004. Banky je budou poskytovat stále stejně ochotně, protože jde o bezpečně a výnosně půjčené peníze. Delikvence klientů se pohybuje kolem 3 procent. Tržní hodnota kvalitních rezidenčních nemovitostí v České republice stále roste, a na ty nekvalitní banky nepůjčí, nebo jen velmi málo. Odhaduje se, že hypoteční úvěry jsou zajištěny na 140 až 150 procent. Proti zástavám jsou emitovány hypoteční zástavní listy, které investoři vyhledávají pro jejich bezpečnost a nezdaněný výnos.

Úrokové sazby z hypoték sice už několik let klesají, ale dlouhodobá splatnost to bankám bohatě vynahradí. Nemalé příjmy jim plynou také z poplatků spojených se schválením úvěru a obsluhou úvěrového účtu i z prodeje doprovodných produktů (zejména životních a majetkových pojistek), které prodávají pro své dceřiné společnosti nebo za provizi pro jiné pojišťovny.

Letos na tom budou hypotéky stejně jako vloni. Tak to alespoň předpovídají dva největší hráči na trhu - Česká spořitelna a Hypoteční banka. Zájem o hypoteční úvěry už nebude tak dynamický jako v minulých dvou letech. Jan Sadil, generální ředitel Hypoteční banky, odhaduje 20% růst objemu. Banky budou tedy muset více soupeřit o klienty a konkurence udrží úroky při zemi.

U STAVEBNÍCH SPOŘITELEN lze očekávat podobný vývoj. I jejich úvěry jsou dobře zajištěné, protože stavení spořitelny požadují buď poloviční úspory, nebo jištění ručiteli či nemovitostí. Daří se jim půjčovat kolem 30 procent depozit. V loňském roce měly na vkladech 307 miliard korun a rozpůjčováno něco kolem 110 miliard korun.

Stejně jako hypoteční banky i stavební spořitelny budou letos čelit větší konkurenci. Budou jim šlapat na paty státem dotované úvěry pro mladé rodiny nebo partnery s dítětem, kteří nepřesáhli věk 36 let. K takzvané novomanželské půjčce na nové bydlení, na kterou v roce 2005 rozpůjčoval Státní fond rozvoje bydlení přibližně 1,55 miliardy korun, letos přibude od března ještě zvýhodněný 150tisícový úvěr na rekonstrukci bytu. Oba tyto státní úvěry se svým zacílením, účelem i objemem prakticky kryjí s úvěry stavebních spořitelen. Mají však nižší úrok, nulové poplatky a není třeba předem spořit. Jedinou nevýhodou je omezené množství prostředků, které na ně Státní fond rozvoje bydlení dostane. Letos to bude asi 2,37 miliardy korun.

Poměrně bezpečné a dobře zajištěné úvěry na bydlení přesáhly 70 procent dluhů českých domácností u finančních institucí. Ve vyspělých evropských zemích je to však kolem 90 procent. I z tohoto důvodu je česká zadluženost nebezpečnější, přestože je nižší. Půjčené peníze jdou totiž ze 30 procent přímo do spotřeby.

LIDÉ SI PILNĚ PŮJČUJÍ I JINDE. Podle posledních statistik České leasingové a finanční asociace se dá odhadnout, že spotřebitelé si v loňském roce vzali na leasing osobní automobily (jak nové, tak i ojeté) přibližně za 14 miliard korun a za nákupy na splátky dluží přes 30 miliard korun.

Dobře se daří i nefinančním subjektům, které půjčují. Potvrdil to Ekonomu Miroslav Sedlák, manažer pro vnější vztahy Provident Financial, největšího hráče na trhu "půjček na ruku až do domu". Podle odhadu Ekonoma při stejné dynamice růstu jako v roce 2004 půjčila tato společnost loni kolem 3,5 miliardy korun.

Sedlák tvrdí, že zájem je stále velký a klienti splácejí. Přičítá to srozumitelným informacím, které dostávají, a zvyšující se kvalitě obchodních zástupců, školených individuálně pracovat se zákazníky. Neočekává však, že by nízká delikvence klientů vedla ke zlevnění úvěrů Provident Financial. Jsou tradičně výrazně dražší než průměr na trhu, kvůli tomu, že tato společnost nevyžaduje absolutně žádnou formu jištění a její způsob poskytování půjček má specifickou a rozsáhlou infrastrukturu, která se promítá do ceny půjčky. Objem všech půjček na ruku dosahuje podle odhadu ČNB 40 miliard korun.

Ekonom se pokusil odhadnout celkový objem dluhů českých domácností na základě odhadů ČNB a výsledků zveřejněných leasingovými a splátkovými společnostmi. Dospěli jsme k sumě přibližně 500 miliard korun. Na jednoho občana tedy připadá 49 tisíc korun, na jednoho práceschopného to však je téměř 70 tisíc korun. Průměrná rodina (2,1 osoby) dluží přes 102 tisíce korun, což představuje přibližně pětinu veškerého finančního, movitého i nemovitého majetku domácností, jehož hodnotu odhaduje Patria Finance u průměrné rodiny na 470 tisíc korun. Když české domácnosti ve svém zadlužování letos nepoleví, na konci roku budou mít dluhy přesahující 650 miliard korun.