Jak snížit náklady na vytápění

Neustále rostoucí faktury za energii jsou postrachem většiny rodinných rozpočtů a nutí k zamyšlení. Plyn, elektřina, teplo - vše je dražší a dražší. Úvahy o poklesu cen patří do říše pohádek. Navíc již pravděpodobně za necelé dva roky začne platit i v ČR povinnost tzv. energetické certifikace. Domy s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi budou zvýhodněny při prodeji i pronájmu. Je nejvyšší čas začít počítat. Nyní investované koruny totiž přinesou úspory v eurech.

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ. Přestat vyhazovat peníze do vzduchu nemá jednoduché řešení. Kroků, které by k úspoře vedly, je několik a všechny je třeba pečlivě zvážit. Na prvním místě je snížení zbytečně vysoké teploty v místnostech (v ČR je běžně udržována teplota až 25 stupňů!).

Druhým krokem je zlepšení tepelné ochrany štítů, stěn a střech, případně podlah domů, izolačních vlastností oken a třeba i uzavření vstupní chodby. Převážná většina bytové výstavby v ČR má parametry stěn zhruba čtyřikrát horší, než požadují dnešní technické normy. Podle produktového manažera Milana Machatky z firmy Stomix, jednoho z největších výrobců tepelně izolačních systémů v ČR, lze zateplením snížit potřebu tepelné energie na 1 m² stěny až o více než 70 %. O podrobnostech zateplování obvodových plášťů budov se proto zmíníme později.

Za třetí je nutný pravidelný servis a údržba plynových zařízení (vyčištění hořáku, seřízení výkonu kotle). Deset let starý plynový kotel je vhodné vyměnit za úspornější a výkonnější (nové mají účinnost 92 až 94 %). Vzhledem k tomu, že účinnost starších kotlů je mnohdy ani ne poloviční, je zde efekt zřejmý.

Do čtvrtého kroku patří regulace (topení, radiátorů a elektrických spotřebičů) a měření. V případě regulace topení jde o investici do termostatických hlavic u radiátorů (výrobci uvádějí až 15 procent úspor tepla). Do regulace spotřebičů patří v širším smyslu i způsob efektivního vaření (tlakové hrnce, sladění velikosti dna s průměrem hořáku, využití pokliček, pro ohřev vody používat tenká dna, pro vaření silná aj.), nepoužívat zastaralé spotřebiče, ale nové, energeticky úsporné a s nízkou stand-by spotřebou. Navíc nenechávat spotřebiče v tzv. stand-by režimu.

Uvedením těchto čtyř kroků do každodenního života lze uspořit značný podíl výdajů. Není proto načase začít počítat?

JAK NA FASÁDY. Existují v zásadě tři způsoby, kterými lze zlepšit tepelné vlastnosti obvodových zdí. Jedním z nich je provedení tepelně izolačních omítek. Ty se aplikují tradičním mokrým procesem a zjednodušeně řečeno jde o to, že omítky obsahují například polystyrénové kuličky. Při přibližně stejných investičních nákladech (tl. omítky zhruba 5 cm) jako na kontaktní tepelně izolační systém se však dosahuje zhruba dvakrát nižší účinnosti.

Druhé dva způsoby představují tepelně izolační systémy. V tomto případě se na stávající podklad připevní (obvykle lepením a hmoždinkami) desky z pěnového polystyrenu nebo z minerálních vláken. Na desky se následně aplikuje výztužná vrstva, která obsahuje skleněnou síťovinu (proti vznikajícím pnutím) a vše se pokryje tenkovrstvou omítkou. Jde o nejrozšířenější systém v Evropě i v ČR označovaný anglickou zkratkou ETICS (vnější tepelně izolační kontaktní systém). V ČR vychází zateplení tímto systémem zhruba na tisíc korun na čtvereční metr.

Poslední způsob představují odvětrávané tepelně izolační systémy. Na stěnu se připevní rošt, do něho se upevní tepelně izolační materiál, pak následuje několik centimetrů silná vzduchová mezera a vše je zakryto pohledovými prvky (např. šablonami). Náklady na tuto technologii se pohybují okolo 1500 korun na čtvereční metr. Mohou ale být i podstatně vyšší podle druhu pohledových prvků.

Drobní investoři se domnívají, že při aplikaci kontaktních systémů lze ušetřit i pár set korun na metr čtvereční, pokud se rozhodnou udělat práce na rodinném domku sami, maximálně s přispěním dvou ukrajinských dělníků. Často se tak opravdu děje, protože jednoduchost vzbuzuje dojem, že zateplení domu není žádná věda.

Již od roku 1999 zařadila česká legislativa kontaktní tepelně izolační systémy jako ucelené výrobky do seznamu stavebních výrobků, které je nutné jako celek před uvedením na trh certifikovat. Neplatí tedy, že stačí mít certifikát jen na omítku a třeba i na polystyrén a je vše v pořádku.

U kontaktních systémů je potřeba koupit celý systém od jednoho výrobce a dodržet správnou technologii při instalaci. I proto musí výrobce mít svůj produkt certifikovaný jako ucelený systém.

"Výrobní postupy se u jednotlivých výrobců liší, odlišná je i kvalita použitých materiálů," říká Milan Machatka. Výrobce se podle něj má zabývat nejen vývojem a výzkumem nových technologií a výrobků, ale i zajišťovat, aby jeho výrobky odpovídaly všem stanoveným požadavkům pro celou Evropu. Soulad s požadavky se rozpozná jednoduchým způsobem - označením CE. Úroveň výrobce se pozná i podle toho, zda poskytuje zákazníkům i řadu bezplatných služeb, kam patří i poradenství, jak a čím zateplit určitý typ domu, cenovou kalkulaci, školení stavebních a montážních firem, případně i dohodnutý dohled na samotných stavbách.

"Při provádění tepelně izolačních systémů je nutné dbát nejen o samotnou kvalitu systému, ale také o spoustu dalších zásadních věcí, jako je například optimální návrh systému a dodržení normových požadavků při provádění upřesněných montážními pokyny výrobce," dodává Machatka.

ÚSPORY V DESETITISÍCÍCH. Komplexním zateplení a novými okny lze snížit u bytových domů (např. panelových) spotřebu tepla až o více než 50 %. Podmínkou je zajištění regulace a měření. Zateplením vnější stěny se v současné době dosahuje snížení potřeby tepla na 1 m² této stěny až o více než 70 %.

Nelze však přitom kalkulovat, že každý metr čtvereční zateplené vnější stěny bude spořit energii stejně. Záleží na objemovém řešení objektu. Existují například méně vytápěné prostory obklopené vnější zdí, kde nelze dosáhnout tak výrazných úspor. Navíc jsou dosahované úspory závislé na řadě podmínek, např. na druhu stavební konstrukce nebo na tepelně technických požadavcích v době vzniku objektu.

Modernější domy, postavené v osmdesátých letech, jsou na tom tedy s možnostmi úspor o něco hůře.

"Při pochybnostech je pro optimální rozhodnutí, zda a jak zateplovat potřebné tepelně technické posouzení od zkušeného tepelného technika," vysvětluje Machatka.

Při rozhodování o zateplení je třeba si uvědomit, že pro náklady na pořízení kontaktního systému není až tak rozhodující zvětšení tloušťky desek tepelné izolace. U "běžného" kontaktního systému si stavební firma naúčtuje mnoho fixních položek bez ohledu na to, zda se pak použije pět nebo 12 centimetrů tepelné izolace. Platí se projekt, pronájem a montáž lešení, překotvení bleskosvodů, vnějšího osvětlení, likvidace odpadu a podobně. Jeden centimetr pěnového polystyrenu stojí přibližně 11 Kč na metr čtvereční.

NÁVRATNOST. Pokud vezmeme v úvahu takzvanou prostou návratnost, která by vycházela ze stávajících cen energií, pak se podle České energetické agentury investor v domě, jehož vnější stěny jsou z plných pálených cihel tloušťky 45 centimetrů, pohybuje u jednoho m² stěny běžně vytápěného prostoru obvykle v rozmezí návratnosti tří až 13 let. Relativně velké rozmezí je dáno případným odečtením nákladů na nutnou obnovu stávající omítky (viz tabulku). Nejedná se přitom o návratnost pro celý dům. Spotřeba energie je ovlivněna objemovým řešením domu, technickým zařízením atd. S růstem cen energií klesá doba návratnosti peněz vynaložených na zateplování.

Lépe jsou na tom majitelé panelových domů, kteří jsou schopni získat od státu 4% dotaci na úrok, který se běžně pohybuje okolo 6 %. Ani to však ještě není všechno.

Zkušenosti z praxe ukazují, že při zateplení lze dosáhnout i takzvané nulové varianty financování. Pro obyvatele bytových domů to konkrétně znamená, že pro ně není nutné zvyšovat náklady na bydlení. Nulové varianty se podařilo dosáhnout například u panelových domů na sídlišti Brno-Líšeň, kde se společnost Stomix rovněž podílela na dodávkách tepelně izolačních systémů. Splátky úvěru se totiž hradí z peněz, které se ušetří díky nižší spotřebě energie.

Regenerace zahrnovala kromě zateplení stěn a střechy i výměnu oken a vstupních dveří a také rekonstrukci balkonů, výměnu rozvodů vody a montáž regulace měření tepla. Náklady na regeneraci jednoho domu s obytnou plochou 2000 metrů čtverečních dosáhly v modelovém příkladu, jež spočítala energetická agentura DEA, 4,62 milionu korun. Při dvacetiletém úvěru jsou splátky ve výši 13 korun měsíčně na metr čtvereční obytné plochy. Úspora ze spotřeby tepla na metr čtvereční obytné plochy, která se po uvedených opatřeních snížila o 61,5 %, přitom představuje 13,33 koruny na metr čtvereční měsíčně.

Prostá návratnost nákladů na zateplení pomocí ETICS

Při plných Při odečtení nákladů na prostou obnovu -

investičních nákladech procento nutné opravy omítky

20 % 40 % 50 % 65 % 100 %

Orientační prostá návratnost

na 1 m² pro nejběžnější vnější stěny (roky) 12,6 8,6 7,4 6,6 5,9 3,7

Zdroj: Česká energetická agentura