S blížícím se koncem letošního roku se stále více daňových poplatníků začne zabývat otázkou vypořádání své daňové povinnosti. Pro rok 2005 jim zákonodárce nabídl novou, v zásadě všemi rodinami vítanou možnost společného zdanění manželů. Současná úprava v zákoně o daních z příjmů však nutně vyvolává obavy, že společné zdanění manželů, které mělo rodinám s dětmi přinést daňovou úlevu, si paradoxně řada poplatníků nebude moci dovolit.
SPOLEČNÝ ZÁKLAD DANĚ. Společné zdanění umožňuje manželům, kteří vyživují alespoň jedno dítě ve společné domácnosti (a to nejpozději poslední den zdaňovacího období), uplatnit výpočet daně ze společného základu daně. Takto je možné postupovat i tehdy, jestliže jeden manžel nemá vůbec žádný příjem. Společný základ daně se získá prostým součtem příjmů obou manželů a odečtením nezdanitelných částek. Výsledný společný základ daně se následně vydělí dvěma a manželka i manžel uvede ve svém daňovém přiznání právě jednu polovinu. Tím se sníží část příjmů zdaňovaných ve vyšších daňových pásmech u jednoho z manželů (v současnosti je nejnižší sazba 15 %, nejvyšší 32 %). V úhrnu poté manželé zaplatí státu méně na dani. Jeden z manželů má například hrubý měsíční příjem 50 tis. Kč a druhý je bez příjmu. Výdělečně činný manžel na dani z příjmů za rok 2005 zaplatí zhruba 109 300 Kč (před odpočtem daňového zvýhodnění na vyživované dítě). Při použití společného zdanění a rozdělení ročního příjmu 600 tis. Kč na dvě samostatně zdaněné poloviny však oba manželé dohromady na dani zaplatí pouze zhruba 74 600 Kč. Rodina tak na dani za rok 2005 ušetří téměř 35 tis. Kč.
DÍRA V ROZPOČTU. Až potud vypadá vše v pořádku. Tak kde je ona past? Výdělečně činný manžel v průběhu roku 2005 platil zálohy na daň prostřednictvím srážek ze mzdy prováděných zaměstnavatelem zhruba ve výši 116 300 Kč. Tyto zálohy si však, alespoň podle současného znění zákona, v daňovém přiznání, ve kterém se uvádí polovina společného základu daně, může odečíst pouze výdělečně činný manžel. Zákon o dani z příjmů totiž sice počítá s rozdělením základu daně na poloviny, nikoliv však s rozdělením zaplacených záloh. V našem případě tak dojde k tomu, že výdělečně činný manžel si od své daňové povinnosti ve výši zhruba 37 300 Kč plně odečte zálohy, takže mu na dani vznikne přeplatek ve výši 79 tis. Kč. Manželka si naopak žádné zálohy nebude moci odečíst a bude nucena svoji daňovou povinnost ve výši 37 300 Kč uhradit. Budou-li manželé podávat svá daňová přiznání za rok 2005 např. k 31. březnu 2006, pak dojde k absurdní situaci, kdy jeden z manželů zatíží rodinný rozpočet k 31. březnu platbou daně ve výši 37 300 Kč, zatímco druhý bude čekat na vrácení přeplatku daně ve výši 79 tis. Kč. I když bude jeho přiznání naprosto v pořádku, finanční úřad mu nemusí přeplatek vrátit dříve než 30. dubna.
Řada rodin, které by chtěly institutu společného zdanění manželů využít, si luxus dotování státního rozpočtu nebude moci dovolit. Ačkoli profinancování krátkodobé díry v rodinných financích se někomu nemusí jevit jako problém, může pro některé rodiny tato přechodná platba znamenat významnou finanční zátěž. Navíc na základě stávajícího znění zákona může taková situace nastávat pravidelně každý rok. Manželka bez příjmu by sice v tomto konkrétním případě pravděpodobně neměla platit zálohy na příští daňovou povinnost a zálohy bude nadále platit jen manžel s příjmem. Po podání dalšího daňového přiznání při využití společného zdanění manželů však manželka bez příjmu nebude mít žádné zálohy k započtení, a manželovi s příjmem vznikne přeplatek.
Věřme, že odpovídající řešení, spočívající například v možnosti započítat zálohy placené jedním z manželů i na daňovou povinnost druhého z manželů v případě využití společného zdanění manželů, dostane brzy reálnou podobu.
Je více než pravděpodobné, že se jedná o nezamýšlený důsledek novelizace zákona o daních z příjmů a nikoliv způsob, jak přilepšovat státní pokladně na úkor rozpočtů rodinných. Proto doufejme, že zákonodárci situaci napraví dříve, než se do pasti společného zdanění manželů začnou počátkem roku 2006 chytat první rodiny.
daňoví a personální poradci, Ernst & Young