Správní orgány budou od ledna rozhodovat ve všech případech, které nejsou upraveny ve zvláštních zákonech, podle nového správního řádu č. 500/2004 Sb. Buď zcela nebo zčásti. Tento zákon vyšel ve Sbírce zákonů před rokem. Úředníkům zbývají poslední týdny na to, aby se připravili na nové postupy. Pomůckou jim mohou být přílohy, které se objeví ve třech číslech Ekonoma.

PŘÍKLADY NOVÝCH POSTUPŮ. Než napřesrok napíšeme první žádost na obecní úřad nebo než na obecním úřadě zahájíme první řízení z moci úřední, je třeba si uvědomit, že každý úředník má zákonnou povinnost chovat se k nám zdvořile a vycházet nám vstříc. Za hrubě urážlivou žádost nebo rušení pořádku nám ale může být oproti dnešním 500 Kč uložena pokuta až 50 tisíc Kč. Vyhýbat se doručení rozhodnutí o pokutě už také nebude tak snadné. Doručovat se nemusí na místě, kde se adresát zdržuje, ale na místě trvalého pobytu bez ohledu na to, zda se tam adresát zdržuje či nikoliv. Naopak v případě, že někdo na rozhodnutí spěchá, má možnost se vzdát doručení rozhodnutí do vlastních rukou, odvolání i nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí nebo si může zvolit zmocněnce pro doručování.

Špatně pochodí ten, kdo nebude spolupracovat se správním orgánem a nebude uplatňovat své návrhy včas nebo bude zdržovat řízení vlastní vinou. Poctivě bude třeba vést spis a oddělit od něj chráněné skutečnosti, které nejsou určeny pro každého. Každý úřad bude muset zajistit elektronické doručování, elektronické přijímání pošty a elektronickou verzi úřední desky na internetu. Také je třeba využívat stanovených lhůt pro úkony účastníků řízení a důsledků jejich nedodržení, zejména lhůt pro uplatňování návrhů pro vydání rozhodnutí. Nový správní řád dává správnímu orgánu řadu možností nápravy chyb rozhodnutí, od oprav nesprávností, přes svépomoc v odvolacím a přezkumném řízení a vydání nového rozhodnutí po uspokojení toho, kdo podá žalobu na správní soud.

Co smí a nesmí úředník. Na druhé straně nový správní řád upravuje jednotlivé kroky ve správním řízení mnohem podrobněji než starý správní řád. Orgány obcí a krajů mají právo na samosprávu, tedy na správu všech záležitostí svého území a svých voličů, ale nikoliv právo na správu všech záležitostí státu. Úředník může jménem státu jednat pouze tehdy, kdy stát správu svých záležitostí na obce či kraje zákonem výslovně přenesl. V mezích zákona se také pohybuje při správním uvážení, např. při hodnocení důkazů. Veřejnost má právo na to, aby správní orgán, a tedy i úředník, postupoval podle zákona a aby každý mohl předvídat rozhodnutí správního orgánu v rámci toho, jak v podobných případech správní orgán rozhodl předtím. Porušení zákona může mít vážné následky. Nejenom zrušení rozhodnutí v odvolacím řízení, v přezkumném řízení, v řízení před správním soudem, ale také povinnost zjednat nápravu podle protokolů o kontrole nadřízeného orgánu a povinnost zaplatit pokutu za nezjednání nápravy. Patří sem i povinnost zjednat nápravu na základě stížnosti. Pro úředníky je osobně citelná povinnost nahradit škody vzniklé nesprávným úředním postupem, ale také snížení platu pro porušení pracovní povinnosti, nehledě na případné skončení pracovního poměru úředníka.

Osvědčení, vyjádření, dožadování. Podle správního řádu se postupuje vždy, když to zákon stanoví. Pokud je konkrétní oblast veřejné správy upravena zvláštními předpisy, např. zákony v oblasti ochrany životního prostředí, správy vod, správy pozemních komunikací a dalšími zákony, postupuje se podle těchto zvláštních předpisů. To, co zvláštní zákon neupravuje, je ale třeba doplnit podle nového správního řádu.

Bez nového správního řádu se proto neobejde ten, kdo vydává správní rozhodnutí nebo jedná před správními orgány v řízení podle správního řádu a většinou ani ten, kdo jedná v řízení podle zvláštních zákonů. Nově se bez správního řádu neobejdeme ani v případě vydávání osvědčení, vyjádření, sdělení a ověřování či podobných úkonech, správní řád upravuje jejich opravy a zrušení. Nově se bez znalosti správního řádu neobejde ani ten, kdo uzavírá nebo bude uzavírat na základě zvláštního zákona veřejnoprávní smlouvy. Jde o smlouvy, jejichž předmětem je např. zabezpečení přestupkového řízení, ale také úkolů samosprávy. Správní řád potřebuje ten, kdo vyřizuje stížnosti. Podávat je nemůže každý na cokoliv, ale pouze osoby dotčené postupem správního orgánu na nevhodné chování nebo nevhodné postupy, není-li jiné možnosti ochrany. Správní řád se týká také rady obce, která v této souvislosti např. rozhoduje o pokutách za správní delikty podnikatelů a právnických osob při znečišťování obce. Na druhou stranu jen se správním řádem žádný úředník nevystačí. Správní řád je procesní předpis. Způsob, podle něhož správní orgán postupuje, je třeba hledat ve zvláštních zákonech.

EVA ŠROMOVÁ
právnička
Související