Vývoj měn na finančních trzích provázejí značné výkyvy. Díky tomu je plánování podnikových strategií a bilancí v delším období značně nejisté. Pro zajištění kurzů a jednodušší plánování lze proto využít tzv. zajišťovacích operací.
Jednou z nejčastějších a současně i nejvíce používaných forem zajištění je forward. Jde o operaci "šitou klientovi na míru", která umožňuje nakoupit či prodat v budoucnu určitou měnu v dohodnutém množství a termínu za dohodnutý kurz. V podstatě pokud za dnes dohodnutý kurz kupuji za měsíc nebo za rok, jedná se o forwardovou operaci.
Forwardová transakce obsahuje závaznou dohodu o koupi či prodeji určitého množství zahraniční měny v budoucím čase v pevně stanoveném kurzu. To znamená, že směnný kurz je stanoven v době uzavření kontraktu a celá operace - nákup, prodej - proběhne v budoucnu v předem stanovené době splatnosti kontraktu. Forwardová transakce nemůže být zrušena, je závazná pro obě strany kontraktu. Na druhé straně může být kdykoliv uzavřena opačná transakce k datu splatnosti původní operace. Zajišťovatel v tomto případě musí počítat s případným ziskem či ztrátou plynoucí z pohybu promptního kursu.
Kdy a za kolik. Cena, za kterou podnik kupuje či prodává měnu v transakci forward, se liší od promptní (tzv. spotové) ceny na trhu. Jestliže je forwardová cena vyšší než spotová, jedná se o tzv. forwardovou prémii. Je-li forwardová cena nižší, jedná se o forwardový diskont. Prémie a diskont vyjadřují rozdíl mezi úrokovými sazbami obchodovaných měn. Pokud investor prodá forwardovým kurzem zahraniční měnu s vyšší úrokovou sazbou, může tuto měnu uložit na peněžním trhu do doby realizace transakce. Kupující naopak drží do doby realizace méně úročenou měnu, kterou může také deponovat na peněžní trh. Rozdíl z výnosu úrokových sazeb, tzv. úrokový diferenciál, je třeba vyrovnat pomocí tzv. forwardových, respektive swapových bodů (výpočet viz tabulku). Tento rozdíl se posléze převede do kurzu měn - tento kurz je pak rozdílný od aktuálního stavu na měnovém trhu. Výsledný kurz měnového forwardu pak záleží na délce forwardové transakce a úrovni úrokových sazeb obchodovaných měn.

Výhody a nevýhody. Forwardová transakce splňuje to, co od ní podnik - investor očekává. Především eliminuje výkyvy kurzů (kurz v budoucnosti je znám nyní), a tím pádem usnadňuje společnostem tvorbu finančních plánů. Forwardovou transakci lze uzavřít na libovolně dlouhou dobu (resp. na likvidních trzích na deset a více let, na rozvíjejících se do pěti let) a v objemu, který podnik v dané chvíli potřebuje (minimální objem forwardové transakce je obecně stanoven na 100 tisíc eur, v některých případech je banka ochotna zajistit i výrazně nižší částku - od jednoho miliónu korun).
Pro zjednodušení platebních vypořádání se často používá non-delivery forward, tedy produkt, kdy mezi bankou a klientem dochází pouze k zafixování kurzu a v den vypořádání forwardu nedochází k fyzickému nákupu či prodeji kontrahovaného aktiva, ale jen k vypořádání rozdílu proti aktuálnímu promptnímu kurzu. Klient pak ztrátu na uzavřeném forwardu kompenzuje ziskem na existující promptní pozici a naopak.
Forwardové transakce však mají i svá proti. Jedna z hlavních výhod - pevný termín a povinnost nákupu či prodeje - se v některých případech může stát nevýhodou. A to v případě, že se kurz obrací "nesprávným" směrem.
Další nevýhodou může být to, že je forward "ušit klientovi na míru". V případě, že jedna strana by jej chtěla změnit nebo odprodat dalšímu investorovi před termínem, má jen malou šanci, že najde kupce.
JULIE HRSTKOVÁ
JOSEF JEŘICHA, ING Wholesale Banking
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



