Příběh zvaný VoIP

Hlasové služby přestanou vynášet. Volání po internetu, Voice-over-internet- protocol (VoIP) - se nepromítne do účtu podle obvyklé logiky: čím déle a čím dále, tím více. Poradenská firma Gartner už odhaduje, že do roku 2008 bude na VoIP telefonii připraveno již 90 % nových firemních telefonních systémů. Podle firmy IDC to bude právě VoIP telefonie, v jejímž důsledku se do roku 2009 zdvojnásobí nákup vybavení lokálních bezdrátových počítačových sítí. Forrester pak dokládá, že se IP telefonie začíná prosazovat již i v rezidenčním sektoru. Podle jejího březnového průzkumu zná tuto technologii slušných 43 % amerických domácností.

Jak tyto zprávy shrnout? Už to udělal někdo za nás. Ukázala to akvizice největšího světového operátora VoIP telefonie, firmy Skype, kterou koupila internetová aukční firma eBay za 2,6 miliardy dolarů. Dosažená kupní cena je tedy pro firmu Skype, která je pouhé dva roky na trhu, opravdu velmi slušným výsledkem. A dostala zaplaceno hlavně za to, že si vybrala správný obor svého podnikání. Tato cena zároveň ukazuje lépe než veškeré průzkumy, že se už nejedná o akademické předpovědi, ale o opravdové peníze.

KDE VZNIKLA strategická výhoda VoIP? Někdo zapomněl na tarifikaci. To se ovšem musíme vrátit na začátek našeho příběhu. Nejde o vzdálenou minulost, neboť celá historie VoIP telefonie je stará pouhých deset let. Píše se rok 1995. V Izraeli se sešla parta technických nadšenců, které napadlo provozovat telefonní služby na tehdejších počítačích. Testy dopadly dobře, a tak se jejich software dostal ještě téhož roku na trh - nabídla jej firma Vocaltec.

Tento rok se nestal zrodem VoIP telefonie náhodou. Právě v polovině devadesátých let totiž začala být VoIP telefonie technicky možná a ekonomicky smysluplná. Na stolech uživatelů se začaly více objevoval tzv. "multimediální" počítače, tedy PC vybavené zvukovou kartou, reproduktory a mikrofonem.

Již od osmdesátých let byly v kancelářích přítomny takzvané lokální sítě, které dokázaly tyto počítače s dostatečně vysokou rychlostí vzájemně propojit. A hlavně už tu byl komerčně provozovaný internet - nástroj, který již tehdy začal měnit zažitou ekonomiku komunikace. Provoz, který se v klasické telefonní síti tradičně dělí na "místní", "meziměstský" a "mezinárodní" a podle těchto kritérií je také tarifikován, totiž na internetu splývá v provoz jediný.

Internet vzdálenosti nerozlišuje - není k tomu totiž vybaven. Ve světě vojenství ani vědy, kde se internet zrodil, nebyla tarifikace potřebná, a později se už do internetu dodat nedala.

DĚTSKÉ NEMOCI. Tehdy v roce 1995 byla internetová telefonie samozřejmě na samé hranici technických možností internetu. Trpěla proto všemi dětskými nemocemi nově vznikajících vynálezů. Především tu byl problém nízké přenosové rychlosti. Uživatelé se proto museli spokojit s velmi nízkou kvalitou zvuku.

Dalším problémem byla nespolehlivost. Vzhledem k tomu, že internet tehdy ještě nebyl vybaven protokoly garantujícími přednostní přenos multimediálního provozu v reálném čase, docházelo k častým výpadkům a přerušením spojení.

Pochopitelně bylo možné telefonovat pouze mezi dvěma počítači. A k tomu všemu musely obě strany používat stejný software.

Omezení tedy byla řada, ale jedna věc fungovala od samého počátku: ekonomická výhoda této technologie. Například pro malou firmu, která potřebovala propojit své evropské ústředí s americkou či japonskou pobočkou, šlo o skutečně ideální aplikaci.

SÍŤOVÝ EFEKT. V této chvíli zapůsobil efekt, který známe i z jiných síťových odvětví. Jakmile se VoIP telefonie osvědčila v prvních několika firmách, nastala situace, kterou dobře známe například z klasické telefonie, z faxu nebo e-mailu. Stávající účastníci potřebovali komunikovat i se svými obchodními partnery, a proto jim nabídli, aby si tuto technologii také vyzkoušeli. Ti si ji obvykle oblíbili, a následně šířili její známost na další a další firmy. A vzhledem k tomu, že ekonomická motivace k používání této služby byla opravdu silná, netrvalo dlouho, a ve firemním segmentu se začala internetová technologie radikálně prosazovat.

VoIP telefonie umožňovala volat v rámci internetu "zdarma", tedy pouze za paušál, který jednotliví účastníci platili za své připojení. Zejména v případě mezistátních či mezikontinentálních hovorů pak dosahovali volající obrovských úspor.

Také další osud technologie VoIP přesně kopíruje klasický technologický adopční cyklus. V úplných počátcích, které jsme právě popsali, ji používali pouze technologičtí nadšenci, "hračičkové", tedy zejména specializované firmy s vysokým objemem vnitrofiremních mezinárodních hovorů. Aby se přidali i konzervativnější, a tedy bohatší uživatelé, musela tato technologie učinit ještě další významný krok.

VSTUP NA KONZERVATIVNÍ TRH. Na nadějnou technologii brzy zareagovali i světoví výrobci telekomunikačních a počítačových sítí. Začalo to tím, že se na trhu objevily VoIP karty pro firemní pobočkové ústředny. To se může zdát jako malý krůček, ale z pohledu uživatelů to byl skutečně obrovský pokrok. Díky němu totiž jako mávnutím kouzelného proutku ze dne na den zmizela celá složitost používání nové technologie.

Jakmile dokoupíme do naší pobočkové ústředny kartu, která naše hovory automaticky napojí na firemní počítačovou síť, mizí nutnost, abychom v naší firmě používali cokoliv jiného než tradiční telefon! Z pohledu uživatele pak již není přechod na IP telefonii spojen se žádnou změnou. Uživatelé se nemusejí učit ničemu novému a není třeba se ničemu přizpůsobovat. Mohou používat stávající přístroje stávajícím způsobem a veškerý trik nyní spočívá v pouhém nastavení jejich ústředny. VoIP technologii se tak otevřela cesta i do velkých, konzervativních firem.

Mezi pionýry těchto řešení byly například společnosti Nortel nebo Cisco, dnes však již neexistuje jediný větší výrobce, který by ve své produktové řadě IP telefonii nenabízel. Vývoj navíc pokračoval a brzy nabídl další vylepšení. Převod hlasu do digitální podoby dnes již probíhá již přímo v telefonním přístroji, díky čemuž nemusí firmy vůbec budovat své pobočkové telefonní sítě. Veškerý provoz tak běží po síti jediné - počítačové - a vlastní firemní ústředna obvykle není ničím jiným, než specializovaným počítačovým serverem. Tím získává VoIP řešení další výhodu: ušetří se nejen provozní náklady za meziměstská či mezistátní volání, ale i náklady za budování oddělené telefonní sítě.

Díky vyzrálosti těchto řešení dnes již neexistuje velká globální firma, " která by svoji vnitrofiremní komunikaci řešila pomocí klasického telefonního operátora a platila drahé mezinárodní hovory. Tento segment již tedy telekomunikačním firmám zmizel.

MASOVÝ TRH. Firemní trh je téměř dobyt; přichází proto další logický krok technologického adopčního cyklu: přechod na masový trh. Na konci tohoto vývojového stupně bude telekomunikační trh natolik jiný, že jej v podstatě nepoznáme. Připomeňme důvod této změny: do internetu někdo "zapomněl" zabudovat geografickou tarifikaci.

Masový trh samozřejmě nevyžaduje nic převratně jiného než trh firemní - podobně jako v konzervativních firmách, také úspěch na masovém trhu spočívá ve snadné obsluze. Masový trh znamená totiž trh konzervativní. Abychom jej získali, nesmíme od uživatelů žádat, aby se učili novým věcem.

První krůček k této metě učinila VoIP telefonie již v roce 1998. Až do té doby bylo možné telefonovat pouze mezi počítači; v roce 1998 se však objevilo rovnou několik malých firem, které začaly nabízet službu "PC-to-Phone".

Tyto firmy poprvé propojily internetovou telefonii s klasickou telefonní sítí. Provozovaly totiž takzvané VoIP brány, tedy místa, ve kterých byl provoz z VoIP sítě převeden do klasické telefonní sítě některého telefonního operátora. Právě to umožnilo volat z našeho počítače nejen uživatelům u jiných počítačů, ale i do tradičních telefonních sítí.

Ekonomická výhoda internetu přitom zůstala z velké části zachována - pokud jsme telefonovali například z Evropy do Ameriky, vybrali jsme si takovou bránu, která byla (z ekonomického pohledu) "co nejblíže" volanému účastníkovi. Hovor pak sice nebyl zcela zdarma, místo mezinárodního hovorného jsme pak ale zaplatili pouze cenu lokálního hovoru. Na tomto principu fungují i dnes nejrozšířenější služby VoIP telefonie, včetně již zmíněné služby Skype.

JDE TO I BEZ POČÍTAČE. Ve snaze nabídnout VoIP telefonii skutečně každému se záhy objevila i telefonie "Phone-to-Phone": v takovém případě je brána umístěna na obou stranách hovoru. Volat pak může kterýkoliv účastník běžné telefonní sítě: volající účastník se spojí prostřednictvím lokálního hovoru na speciální telefonní číslo s nejbližší internetovou bránou, pak hovor putuje po internetu, a nakonec, v cílové zemi, hovor vstoupí opět do "klasické" telefonní sítě. Celý hovor je díky tomu uskutečněn za cenu dvou lokálních volání.

K rozvoji popularity tohoto modelu přispěly i nejrůznější marketingové akce. Zmiňme zejména velmi populární model IP telefonie zdarma provozovaný ve Spojených státech - tamní telefonní účastníci mohli volat jiným účastníkům telefonní sítě zcela zdarma, pokud strpěli reklamu vloženou na začátek a konec jejich hovoru.

ZÁNIK TELEFONNÍHO PRŮMYSLU. A tím se dostáváme na konec našeho příběhu. Zbývá už jen poslední krok, kterým bude zánik "klasické" telefonie. Než k němu dojde, bude se ovšem technologie muset ještě více přizpůsobit masovému, konzervativnímu uživateli. Na trhu se budou muset objevit nové přístroje spotřební elektroniky, které zpřístupní "počítačovou" telefonii i těm nejkonzervativnějším konzumentům, a díky tomu odstraní dnešní obezličku zvanou "Phone-to-Phone" telefonie.

Na těchto přístrojích se už ale horečně pracuje. Mají nejčastěji podobu klasických mobilních telefonů, které se ovšem dokáží připojit přímo k bezdrátové WiFi síti; jsou to vlastně specializované počítače, ve kterých už je připravený a nakonfigurovaný klient Skype nebo podobné služby.

Není těžké si představit ani "klasickou" úpravu VoIP telefonu, jenž na sebe vezme podobu přístroje "pevné linky" s velkou klávesnicí a dobře čitelným displejem, jehož ovládání bude snad ještě jednodušší než ovládání dnešních mobilů.

ZÁNIK VIZITEK. Hlavní proud vývoje však bude směřovat do mobilních přístrojů nejrůznějších podob a tvarů, které budou kombinovat přístup ke klasickým mobilním sítím s přístupem k bezdrátovým vysokorychlostním sítím všude tam, kde budou tyto sítě k dispozici. Takový přístroj nás pak automaticky spojí tím nejvýhodnějším a přitom nejlevnějším způsobem.

Budeme-li v dosahu naší kancelářské "počítačové" sítě, budeme prostě volat přes IP telefonii, tedy zdarma nebo za paušál; stejnou metodu zvolí přístroj i u nás doma nebo v některém z hotspotů. Pokud budeme mimo rozsah těchto vysokorychlostních sítí, budeme i nadále používat tradiční GSM síť. I v tomto případě však budeme moci volat "internetově", pokud to bude z tarifních důvodů účelné (například při mezinárodním hovoru).

Všechna tato rozhodnutí však bude činit síť za nás, my se tím už nebudeme muset zabývat. Minulostí bude také rozhodování, zda někomu volat na "pevnou" linku nebo na "mobil" - vždyť i my budeme mít pouze jedinou síťovou identitu, která nahradí všechna námi doposud používaná telefonní čísla (do práce, domů, mobilní číslo, fax...), všechny naše e-mailové adresy, a samozřejmě i adresu poštovní.

OD TECHNOLOGIE K MARKETINGU. A jedno tajemství na konec: z pojmu internetová telefonie, který byl na počátku našeho příběhu skutečně pojmem technickým, se v průběhu vývoje stal pouze pojem marketingový či obchodní. Pokud totiž budeme dnes volat do zahraničí, bude se vždy jednat o přenos hlasu prostřednictvím IP protokolu. Bez ohledu na to, zda hovor uskutečníme pomocí našeho mobilního operátora, pevného operátora, či VoIP telefonie. Tím, jak IP telefonie vyzrála, se totiž stala běžnou součástí sítí nejen velkých nadnárodních korporací, ale i sítí klasických telefonních operátorů. Jediný rozdíl dnes tedy spočívá v tom, že tito "klasičtí" operátoři mají ve svých sítích navíc zabudovanou onu tarifikaci, která internetu "chybí".

Ale i tento rozdíl jednoho dne nepochybně zmizí. Tržní tlak totiž donutí tradiční operátory zareagovat a tuto geografickou tarifikaci jednou provždy vypnout. Pro naše vnuky již bude vzpomínka na geografickou tarifikaci komunikace natolik nepředstavitelná, jako byla pro nás starší kdysi představa bezbariérového globálního internetu.

spolupracovník Ekonoma


VoIP EXPO 2005


2N TELEKOMUNIKACE budou popisovat propojení VoIP a telekomunikačních sítí v reálném provozu firmy.

BARCO ukáže Voice over WiFi v podnikových bezdrátových sítích.

CZ.NIC se bude věnovat spojitosti VoIP s internetovými adresami.

Fayn.cz představí svoji vizi nové éry datových telekomunikací ve 21. století.

Interbell má aplikaci "utrženého sluchátka" DECT over IP.

IPEX představí nové telefonní služby značky VoIPEX pro firmu i pro domácnost.

JOYCE popíše nasazení internetové telefonie v praxi s využitím VoIP telefonů, VoIP bran či SW internetových telefonních služeb. Podobná témata mají také MATTES AD a ZyXEL.

MAXPROGRES ukáže kombinaci hlasu a internet na bázi IP protokolu v jednom komplexním řešení.

Tesla Liptovský Hrádok ukáže svůj telekomunikační systém páté generace.

TTC TELEKOMUNIKACE představí dispečerské aplikace šité na míru zákazníkovi.

Unient Communications se zaměří na využití nových mobilních technologií, jako je například WiFi.

WIFISHOP - VanCo.net se bude věnovat novinkám, trendům a příkladům správného použití hardwarového vybavení pro VoIP.

Diskuse k tématu Telefonujete po internetu?