Navrhovaná směrnice má uzákonit to, co by mělo na území Evropské unie fungovat od doby, kdy na vnitřním trhu začaly platit čtyři svobody - pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. Směrnice má zakázat členským státům, aby poskytovatelům služeb z jiných zemí Unie kladly do cesty nedovolené překážky. Projednávání směrnice o službách se však vleče již několik let.
Největší spory vyvolává především snaha o zavedení pravidla země původu. Podle něj by se v budoucnosti firmy při poskytování služeb mohly řídit některými zákony členské země, v které mají sídlo, zatímco nyní musejí respektovat zákony státu, ve kterém plní zakázku. Nesouhlas zástupců stavebního průmyslu vyvolává ustanovení týkající se vysílání pracovníků. Původní návrh podle nich neumožňuje rychle a účinně kontrolovat dodržování základních pravidel vyslání, zejména vyplácení odpovídající mzdy a dodržování pracovní doby. Nejasné také je, jaké informace a v jaké podobě si budou muset členské státy o poskytovatelích služeb vyměňovat v rámci tzv. administrativní spolupráce. Poslanci se dále nemohou dohodnout na tom, zda by z působnosti směrnice neměly být vyňaty mimo jiné také veřejné služby, pro které platí tržní pravidla.