Podpora po vzoru vyspělých zemí

Další argument pro to, aby se výzkum a vývoj prováděl na území České republiky - tak hodnotí Škoda Auto změnu v zákonu o dani z příjmu, která je účinná od ledna letošního roku. Podle ní si mohou firmy od základu daně odečíst dodatečně dalších 100 % nákladů, které prokazatelně vynaložily v daném zdaňovacím období na výzkum a vývoj. "Škoda Auto využije novou odpočitatelnou položku na výzkum a vývoj, o této možnosti jsme informovali naši dozorčí radu a akcionáře okamžitě po jejím uzákonění," řekl Ekonomu Ctirad Chadima, pracovník oddělení Daně a cla mladoboleslavské automobilky. Dodal, že Škoda předpokládá, že nyní zvýší i objem výzkumně vývojových prací prováděných pro koncernové společnosti. "Na základě našich výpočtů uplatníme, resp. splníme podmínky zákona asi u jedné třetiny našich celkových nákladů na výzkum a vývoj," upřesnil Chadima.

ODEČET UŽ MOŽNÝ. Podpora výzkumu a vývoje prostřednictvím zvýhodněných odpisů je jedním z prvních opatření, kterými chce vláda podnítit tuto oblast, a zatím jediným realizovaným. S návrhem přišla loni Rada pro výzkum a vývoj (RVV) , která doporučila změnu v zákonu o dani z příjmu. Oněch dalších 100 % prokazatelných nákladů, které si firmy mohou odečíst v daném zdaňovacím období na výzkum a vývoj, mají nárok uplatnit dokonce ještě i v následujících třech letech, pokud do té doby zaznamenají ztrátu.

Jak už dříve sdělilo Ekonomu Ministerstvo financí, navrhovaná úprava bude v prvním roce znamenat výpadek na inkasu daně z příjmů ve výši zhruba 4 mld. Kč. To by však mělo být v dalších letech kompenzováno zvýšením celkového inkasa.

Odečítat samozřejmě nejde všechno, ale přesný "seznam" oblastí či sektorů, kterých se novinka týká, neexistuje. Podle Petra Hájka, který se na Úřadu vlády zabývá podporou podnikání z právního hlediska, jediné, čím se firmy zatím mohou řídit, je doporučení RVV (www.vyzkum.cz). Tímto doporučením se zřejmě budou řídit i finanční úřady při kontrole daňových přiznání. "Zároveň se počítá s tím, že pod patronací RVV se budou provádět školení jak pro širší veřejnost, tak pro zaměstnance finančních úřadů a finančních ředitelství. Účelem bude vysvětlit rozdíl mezi výzkumem a vývojem, inovacemi a výrobou tak, aby bylo možné v konkrétním případě rozlišit, zda se jedná o náklad spojený s projektem výzkumu a vývoje či ne," sdělil P. Hájek a doplnil, že v současnosti se jedná o tom, zda by doporučení RVV nemělo být převedeno do formy prováděcího předpisu k zákonu o daních z příjmu.

DAŇOVÁ PODPORA VÝHODNĚJŠÍ. Možnosti odečíst si náklady na výzkum a vývoj ze základu daně využijí v první fázi asi spíše větší (a bohatší) firmy, i když se může týkat všech, bez rozdílu velikosti. Těší se na to i Škoda Holding. Jiří Zapletal, generální ředitel společnosti, říká: "Tato podpora nám umožňuje akcelerovat některé projekty, investovat rychleji do engineeringu a do výroby, a tím dříve překonat podinvestování a technické zpoždění 90. let v porovnání s konkurencí." Plzeňská Škoda uplatní odpisy nákladů na vývoj nových produktů v dopravním strojírenství i v energetice.

Na otázku, kolik tím společnost odhadem ušetří, Zapletal odpovídá: "Není to o ušetření, ale o možnosti volné zdroje rychleji použít a rychleji přijít s novými produkty. Celkově investujeme do výzkumu a vývoje řádově stovky milionů korun ročně. S ohledem na přísná pravidla pro využití vyšších odpisů však ne na všechny tyto náklady je možno podporu využít."

Názory řady firem dokládají, že jim daňová podpora výzkumu a vývoje připadá výhodnější než přímá podpora, neboť není spojena s administrativně náročným procesem. A je tady ještě i jiný důvod: v případě poskytnutí přímé podpory dle zákona č. 130/2002 o státní podpoře výzkumu a vývoje se žadatel musí smířit s určitými omezeními, které souvisejí s poskytováním veřejné podpory. Když veřejné financování dosáhne určité výše, má realizátor například povinnost dát výsledky výzkumu a vývoje k dispozici. Což se ne každé firmě hodí.

Přímá podpora je navíc poskytována na základě veřejných soutěží, jejichž součástí je hodnocení jednotlivých projektů. Některé firmy v tom vidí nebezpečí úniku informací.

ZAHRANIČNÍ INSPIRACE. Při přípravě návrhu na daňové odpočty se RVV podle svého sekretáře Marka Blažky inspirovala v zahraničí, jedním z hlavních pramenů byla podrobná analýza daňových systémů ve vztahu k výzkumu a vývoji ve 26 zemích. Podobnou daňovou podporu, která se začala uplatňovat v ČR, nabízí mj. Francie, Velká Británie, ale také Maďarsko.

Mimochodem, jak připomíná Hájek, ve Velké Británii také řešili problém, jak přesně definovat pojem "výzkum a vývoj" a jak zajistit, aby daňová správa byla schopna uplatnění této daňové podpory zkontrolovat. "Můžeme čerpat z jejich zkušeností," říká Hájek.

PODPORA BEZ KOORDINACE. Daňové odpočty, jakkoliv je firmy vítají, jako podpůrný prostředek pro výzkum a vývoj rozhodně nestačí. Jak uznala i vláda, nestačí ani již existující resortní programy, z nichž lze čerpat prostředky na výzkum a vývoj a kterých je více než sto (nejvýznamnější obhospodařuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a představují 1,8 mld. ročně). Naopak, je třeba je překopat, zefektivnit a doplnit.

Podle Martina Jahna, místopředsedy vlády pro ekonomiku, je problémem, že v ČR nejsou dosavadní státní aktivity na podporu výzkumu, vývoje a inovací nijak koordinovány, a každý resort si jede víceméně po svém. Některé v zahraničí osvědčené nástroje dokonce dosud chybějí (programy na podporu patentování, zakládání spin-off firem a další). To se podle něho negativně projevuje v konkurenceschopnosti země: "ČR je na tom v oblasti inovací nejhůře ze všech vyspělých zemí. Podle srovnání nových členských zemí patří ČR podílem čerpání z fondů EU na výzkum, vývoj a inovace ke třem nejhorším zemím."

INOVAČNÍ POLITIKA. Začátkem července tohoto roku schválila vláda tzv. Národní inovační politiku (NIP) ČR na léta 2005-2010, která by - aspoň podle místopředsedy Jahna - měla výše uvedené nedostatky eliminovat. Materiál byl připravován ve spolupráci se všemi resorty, Svazem průmyslu i akademickými institucemi a v těsné návaznosti na Strategii hospodářského růstu, z níž vlastně vychází. Nakonec byla NIP schválena dřív než Strategie. To by ale podle pracovníků Úřadu vlády, kteří se na přípravě obou materiálů podíleli, nemuselo nikterak vadit, protože v kapitolách týkajících se výzkumu a vývoje už se Strategie nemá nijak výrazně měnit.

Základní opatření v NIP (www.vyzkum.cz) lze rozdělit do několika oblastí, jejichž cílem je posílit výzkum a vývoj jako zdroj inovací, vytvořit funkční spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zajistit lidské zdroje pro inovace a zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu a vývoji.

NIP obsahuje konkrétní představy a úkoly. Předně si vláda vytkla za cíl zvyšovat každoročně veřejné výdaje na výzkum a vývoj a dosáhnout do roku 2010 úrovně 1 % HDP. Není novou informací, že ČR vynakládá celkově na výzkum a vývoj méně finančních prostředků, než činí průměr EU (v roce 2003 v ČR 1,3 % HDP, průměr EU15 byl 1,9 % HDP).

Problémem však není jen dosavadní objem veřejné podpory, ale i její struktura. Prostředky z veřejných rozpočtů jsou alokovány převážně na aktivity, od nichž nelze očekávat praktické výsledky, tedy jako institucionální podpora (v roce 2005 to bylo 58 % z celkové státní podpory). NIP navrhuje změny, které přiblíží ČR stavu obvyklému ve většině rozvinutých zemí, kde činí institucionální podpora asi 40 % celkové podpory ze státního (veřejného) rozpočtu. Napříště by tedy mělo jít zhruba 90 % přírůstku výdajů na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu na účelovou podporu.

TECHNOLOGICKÁ AGENTURA. Součástí NIP je také návrh, aby byla zřízena technologická (inovační) agentura - rovněž po vzoru jiných vyspělých zemích, zejména Finska. Tuto roli by měl podle NIP převzít CzechInvest, který už mnohé z činností spadajících do kompetence takové agentury stejně dělá. Soustředit by se v ní mělo účelové financování aplikovaného (zejména průmyslového) výzkumu a vývoje. Její kompetence a činnosti budou vymezeny zákonem. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Rada pro výzkum a vývoj dostaly za úkol vyhodnotit zkušenosti CzechInvestu a zahraničních agentur působících v oblasti podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací a navrhnout Technologickou agenturu ČR, a to s termínem 2006 (vyhodnocení zkušenosti), resp. 2007 (přijetí zákona) a 2008 (zahájení činnosti agentury).

TRANFORMACE INSTITUCÍ. Další z opatření v NIP se týká transformace státních příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce. Opatření už se začalo částečně realizovat, přesněji řečeno, třetím čtením v Poslanecké sněmovně už prošel návrh zákona o veřejných výzkumných institucích. Nyní je v Senátu, ten by ho měl projednat začátkem srpna. Vlastní transformace má začít od ledna 2007.

O co konkrétně jde? Zákon o veřejných výzkumných institucích zavádí do českého právního řádu nový typ právnické osoby - veřejnou výzkumnou instituci, která bude mít plnou právní subjektivitu, včetně vlastního majetku, a stanovuje podmínky pro její vznik a zánik, registraci, hospodaření i veřejnou kontrolu. Zároveň se zákonem stanovuje, že existující (v příloze zákona jmenovitě uvedené) výzkumné instituce, které mají nevyhovující formu příspěvkové organizace, budou přeměněny ke stanovenému datu na veřejnou výzkumnou instituci.

Nová právní úprava umožňuje veřejné výzkumné instituci účelněji využívat finanční prostředky a majetek (např. převádět účelové prostředky do dalšího roku), lepší péči o zaměstnance (odstranění mzdové regulace), zavádí jasná pravidla pro nakládání s vloženým majetkem a jeho kontrolu dozorčí radou i zřizovatelem, zavádí povinný audit účetní závěrky.

Transformace se bude týkat asi 60 výzkumných ústavů Akademie věd, 20 výzkumných ústavů zřízených ministerstvy a 2 výzkumných ústavů zřízených kraji. Zákon o veřejných výzkumných institucích neupravuje způsob a podmínky financování výzkumu a vývoje, protože ty jsou obsaženy v zákoně 130/2002 o podpoře výzkumu a vývoje.