Aktuální číslo časopisu Ekonom
Bruselské ekonomické fórum 2005 se zabývalo především hospodářským růstem. Pozornost byla věnována zejména: 1. aktuálním trendům, 2. komparaci ekonomického růstu EU a USA, 3. indikaci příčin nízkého růstu v EU, 4. charakteristikám očekávaného ekonomického vývoje a 5. prioritám hospodářské politiky budoucího období.
POZASTAVENÉ OŽIVENÍ. V roce 2004 vzrostl hrubý domácí produkt Evropské unie o 2,4 % a přiblížil se tak ke svému potenciálu. Po silném ekonomickém růstu v 1. polovině roku růst ve 2. pololetí zpomalil. Příčiny? Oslabení růstu světového obchodu, vysoké ceny ropy a posílení eura, jež mělo negativní vliv na exportní výkonnost. Pozitivním rysem bylo zrychlení růstu domácí poptávky. Mírné oživení zaznamenaly investice i soukromá spotřeba. První měsíce roku 2005 však podle konjunkturních průzkumů naznačily, že síla oživení by neměla být přeceňována.
ZAOSTÁVÁNÍ ZA USA PŘETRVÁVÁ. Porovnání hlavních ukazatelů USA a "starých" členských států EU za období 1991-2004 prokázalo lepší výsledky v USA, a to jak v HDP, tak i ve všech jeho poptávkových složkách (jako jsou spotřeba domácností, investice a čistý vývoz) díky vyššímu využití pracovních zdrojů (vyšší míře zaměstnanosti), rychlejšímu růstu investic a vyšší produktivitě práce i kapitálu.
PŘÍČIN JE VÍCE. Nízkou dynamiku růstu ekonomického výkonu v EU lze vysvětlit širším spektrem faktorů, ke kterým patří:
členské státy EU nejsou dostatečně atraktivní pro příliv přímých zahraničních investic, což omezuje dynamiku tvorby hrubého fixního kapitálu;
outsourcing v podobě rušení tuzemské výroby, která je nahrazována dovozem ze zemí s nižší nákladovou hladinou, negativně ovlivňuje zaměstnanost i růst;
uplatnění makroekonomických restrikcí i v recesi, resp. v sestupné fázi hospodářského cyklu, svědčí o nedostatečném využívání systému analýz mapujících vývoj potenciálního produktu a odklony pohybu ekonomiky od potenciálního produktu;
volatilita měnového kurzu oslabila příspěvek čistého vývozu k růstu HDP a omezila i investiční aktivity spjaté s exportním výkonem ekonomiky EU;
nízká pružnost trhu práce omezuje využívání pracovních zdrojů a brzdí realizaci progresivních strukturálních změn v jednotlivých odvětvích;
nedostatečný rozvoj sektoru služeb, jehož hlavní příčinou je ochrana domácích trhů;
stárnutí obyvatelstva, které omezuje výkon ekonomiky tím, že dochází ke zhoršení věkové struktury pracovníků;
pomalý postup strukturálních reforem, který omezuje disponibilitu finančních zdrojů na rozvoj infrastrukturních, zejména dopravních projektů.
ZLEPŠENÍ PŘÍŠTÍ ROK? Vzhledem k méně příznivým vnějším ekonomickým podmínkám byla předpověď růstu HDP pro letošek snížena na 2 % v EU a 1,6 % v eurozóně. Pro rok 2006 se počítá se zrychlením na 2,3 % v EU a 2,1 % v eurozóně díky domácí poptávce. Čistý vývoz by k růstu HDP přispívat neměl. Očekává se vyšší tempo růstu investic podpořené historicky nízkými reálnými úrokovými sazbami, zlepšením podnikových bilancí a ziskových marží. Akcelerace investic má být doprovázena mírným růstem soukromé spotřeby.
K rizikům předpovědi patří globální nerovnováha a vývoj cen na světových komoditních trzích, zvláště pak ropy. Vývoj soukromé spotřeby bude citlivý na vývoj reálných příjmů. Není vyloučeno ani zhoršení konkurenceschopnosti, což by zbrzdilo ekonomický výkon.
PRORŮSTOVÁ POLITIKA. Ve směrnici pro hospodářskou politiku EU pro období 2005-2008 dochází ke změnám v akcentu, strukturaci i v pojetí realizace. Hlavními prioritami jsou hospodářský růst a tvorba nových pracovních míst. Na proces stárnutí obyvatelstva je třeba reagovat prorůstovou politikou, která by umožnila udržitelný růst ekonomického výkonu. K zajištění této udržitelnosti by měly být motivovány všechny klíčové zdroje růstu, jako intenzivnější využívání pracovních zdrojů, zvýšení produktivních investičních aktivit i produktivity výrobních faktorů - práce a fixního kapitálu. Podpořeny by měly být i inovační aktivity a zvýšení kvalifikace pracovních sil.
Novým rysem nastavení hospodářské politiky EU má být integrace makro- a mikropolitiky při posílení úlohy mikropolitiky. Prioritami jsou rozšíření a prohloubení vnitřního trhu, zabezpečení otevřenosti trhů a vytvoření atraktivnějšího podnikatelského prostředí.
hlavní analytik Českého statistického úřadu
POZASTAVENÉ OŽIVENÍ. V roce 2004 vzrostl hrubý domácí produkt Evropské unie o 2,4 % a přiblížil se tak ke svému potenciálu. Po silném ekonomickém růstu v 1. polovině roku růst ve 2. pololetí zpomalil. Příčiny? Oslabení růstu světového obchodu, vysoké ceny ropy a posílení eura, jež mělo negativní vliv na exportní výkonnost. Pozitivním rysem bylo zrychlení růstu domácí poptávky. Mírné oživení zaznamenaly investice i soukromá spotřeba. První měsíce roku 2005 však podle konjunkturních průzkumů naznačily, že síla oživení by neměla být přeceňována.
ZAOSTÁVÁNÍ ZA USA PŘETRVÁVÁ. Porovnání hlavních ukazatelů USA a "starých" členských států EU za období 1991-2004 prokázalo lepší výsledky v USA, a to jak v HDP, tak i ve všech jeho poptávkových složkách (jako jsou spotřeba domácností, investice a čistý vývoz) díky vyššímu využití pracovních zdrojů (vyšší míře zaměstnanosti), rychlejšímu růstu investic a vyšší produktivitě práce i kapitálu.
PŘÍČIN JE VÍCE. Nízkou dynamiku růstu ekonomického výkonu v EU lze vysvětlit širším spektrem faktorů, ke kterým patří:
členské státy EU nejsou dostatečně atraktivní pro příliv přímých zahraničních investic, což omezuje dynamiku tvorby hrubého fixního kapitálu;
outsourcing v podobě rušení tuzemské výroby, která je nahrazována dovozem ze zemí s nižší nákladovou hladinou, negativně ovlivňuje zaměstnanost i růst;
uplatnění makroekonomických restrikcí i v recesi, resp. v sestupné fázi hospodářského cyklu, svědčí o nedostatečném využívání systému analýz mapujících vývoj potenciálního produktu a odklony pohybu ekonomiky od potenciálního produktu;
volatilita měnového kurzu oslabila příspěvek čistého vývozu k růstu HDP a omezila i investiční aktivity spjaté s exportním výkonem ekonomiky EU;
nízká pružnost trhu práce omezuje využívání pracovních zdrojů a brzdí realizaci progresivních strukturálních změn v jednotlivých odvětvích;
nedostatečný rozvoj sektoru služeb, jehož hlavní příčinou je ochrana domácích trhů;
stárnutí obyvatelstva, které omezuje výkon ekonomiky tím, že dochází ke zhoršení věkové struktury pracovníků;
pomalý postup strukturálních reforem, který omezuje disponibilitu finančních zdrojů na rozvoj infrastrukturních, zejména dopravních projektů.
ZLEPŠENÍ PŘÍŠTÍ ROK? Vzhledem k méně příznivým vnějším ekonomickým podmínkám byla předpověď růstu HDP pro letošek snížena na 2 % v EU a 1,6 % v eurozóně. Pro rok 2006 se počítá se zrychlením na 2,3 % v EU a 2,1 % v eurozóně díky domácí poptávce. Čistý vývoz by k růstu HDP přispívat neměl. Očekává se vyšší tempo růstu investic podpořené historicky nízkými reálnými úrokovými sazbami, zlepšením podnikových bilancí a ziskových marží. Akcelerace investic má být doprovázena mírným růstem soukromé spotřeby.
K rizikům předpovědi patří globální nerovnováha a vývoj cen na světových komoditních trzích, zvláště pak ropy. Vývoj soukromé spotřeby bude citlivý na vývoj reálných příjmů. Není vyloučeno ani zhoršení konkurenceschopnosti, což by zbrzdilo ekonomický výkon.
PRORŮSTOVÁ POLITIKA. Ve směrnici pro hospodářskou politiku EU pro období 2005-2008 dochází ke změnám v akcentu, strukturaci i v pojetí realizace. Hlavními prioritami jsou hospodářský růst a tvorba nových pracovních míst. Na proces stárnutí obyvatelstva je třeba reagovat prorůstovou politikou, která by umožnila udržitelný růst ekonomického výkonu. K zajištění této udržitelnosti by měly být motivovány všechny klíčové zdroje růstu, jako intenzivnější využívání pracovních zdrojů, zvýšení produktivních investičních aktivit i produktivity výrobních faktorů - práce a fixního kapitálu. Podpořeny by měly být i inovační aktivity a zvýšení kvalifikace pracovních sil.
Novým rysem nastavení hospodářské politiky EU má být integrace makro- a mikropolitiky při posílení úlohy mikropolitiky. Prioritami jsou rozšíření a prohloubení vnitřního trhu, zabezpečení otevřenosti trhů a vytvoření atraktivnějšího podnikatelského prostředí.
hlavní analytik Českého statistického úřadu
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
