I neobchodované akcie můžete prodat

Podobně jako krátce po kuponové privatizaci také v současnosti je o akcie českých firem velký zájem. Proč ho nevyužít k prodeji polozapomenutých akcií, získaných právě na kupony? S většinou z nich se již na pražské burze ani v RM-Systému neobchoduje. RM-S sice zvažuje, že tuto možnost klientům nabídne, nejdříve však za několik měsíců. To koupi i prodej akcií vyřazených z veřejného trhu komplikuje. Pokud však občan ví, na koho se obrátit, má napůl vyhráno.

ŽIVOT NĚKDY PŘINÁŠÍ PŘEKVAPENÍ. V médiích se tak občas objeví i nabídky na odkup akcií, které byly dávno staženy z trhu. Než na ně přistoupíte, je třeba zvážit, kdo a za kolik odkup nabízí. O ceně je teoreticky možné licitovat nebo nabídku ignorovat. Případy, kdy firma jako LCS Holding při odkupu neregistrovaných akcií společnosti NYCON zvedne původní cenu ze 30 korun v roce 1998 na 197 Kč a pak dokonce na loňských 600 korun, patří ovšem k výjimkám. Další nabídka již nemusí přijít a proto je lepší na odkup přistoupit. I když zpravidla probíhá přes obchodníka s cennými papíry nebo emitenta, je třeba věnovat podmínkám odkupu náležitou pozornost. Čas od času se totiž objevují nabídky od neznámých firem nebo osob, které působí jako "vysavače", a to i v případě zdánlivě neatraktivních akcií. Z podobného odkupu pak nemusí mít drobný investor vůbec nic, nemluvě o možném zneužití osobních údajů.

Přehled odkupů, který zahrnuje i neregistrované akcie, najde občan v databázi Ariadna společnosti Čekia, která ji také pravidelně aktualizuje. Databáze obsahuje adresu společnosti nebo osoby, která odkup nabízí, ale také řadu dalších důležitých údajů, které jsou s transakcí spojeny.

Firmy či fyzické osoby nabízejí odkup akcií hlavně v případech, kdy je chtějí stáhnout z trhu nebo při jejich přeměně na listinnou podobu.

ODKUP AKCIÍ VYŘAZENÝCH Z TRHU však příliš běžný není. Pokud se je tedy občan rozhodl prodat, nezbývá mu než vyvinout vlastní iniciativu a obrátit se na emitenta, jehož adresu zpravidla získá ve Středisku cenných papírů.

O pomoc může také požádat Komisi pro cenné papíry nebo RM-Systém, na němž se v minulosti s většinou akcií, později vyřazených z trhu, obchodovalo. Nikdo mu ale nezaručí, že emitent nebo majoritní vlastník společnosti akcie drobného investora skutečně koupí, nebo že mu bude cena, kterou emitent za akcie nabídne, vyhovovat. Je si také samozřejmě třeba spočítat, jaké výdaje jsou s odkupem spojeny a zda se prodávajícímu rentují.

Nákladnější, ale pohodlnější je "hodit udičku" mezi licencované obchodníky s cennými papíry, kteří mají o poptávce po domácích akciích přece jen větší přehled než drobný investor. Nikdo z nich se ale na obchody s neregistrovanými akciemi nespecializuje, protože zjevně nejsou příliš lukrativní. Ani obchodník však nikomu nezaručí, že si akcie skutečně najdou kupce.

V DOBĚ INTERNETU tak zatím představují největší šanci na prodej (nebo koupi) neregistrovaných akcií některé finanční servery. Zřejmě nejkomplexnější informace nabízí server Aliaweb finance, který mj. shromažďuje nabídky na nákup a prodej domácích akcií včetně neregistrovaných. Aktuální pohled ukazuje, že o spekulativní investici, jakou ještě nedávno představovaly akcie Agrobanky, již není zájem. Ten je naproti tomu momentálně o koupi jiných neregistrovaných akcií, například Cevy Králův Dvůr nebo Jablonexu. Také v tomto případě je pochopitelně třeba dát pozor na partnera, s nímž hodláme podobný obchod uzavřít.

"Informace o poptávce i nabídce akcií nám poskytují sami prodávající nebo kupující. My je pouze zařadíme do systému a zaslané údaje nijak neověřujeme. Záleží pak na úvaze obou stran, zda a za jakých podmínek obchod proběhne. Nemáme proto k dispozici žádné statistiky o počtu transakcí, které se nakonec uskutečnily. Stejně tak nevíme, za kolik se akcie skutečně prodaly," říká Vladimír Urbánek ze společnosti AliaWeb, která server provozuje. Jak rovněž upozorňuje, nejsou nabídky k nákupu a prodeji vázány na žádného obchodníka s cennými papíry.

PRODEJ NEREGISTROVANÝCH AKCIÍ může drobným investorům paradoxně usnadnit krok, který je ve svých důsledcích často poškozuje. Jde o již zmíněný převod akcií některých firem ze zaknihované podoby na listinnou. Emitent nebo většinový vlastník není sice ze zákona povinen nabídnout akcionářům odkup akcií, někteří ale oba kroky spojují.

Pohodlnější nebo časově zaneprázdnění investoři se navíc díky této změně "zbaví" neregistrovaných akcií i bez odkupu. Pokud si totiž akcie v listinné podobě ve stanovené několikaměsíční lhůtě nevyzvednou, prodají se v dražbě. Částka, kterou takto získají, nebývá nijak horentní. Kdo má více času, měl by se proto raději snažit prodat akcie ještě před dražbou, nebo si je vyzvednout v nové, již listinné podobě, a pokusit se za ně v budoucnu získat vyšší cenu, než za kolik byly vydraženy.

POKUD DROBNÝ INVESTOR zájemce o akcie našel, může si vybrat, jakým způsobem bude transakce vypořádána. Nejjednodušší a nejlevnější je převést akcie na kupujícího na přepážce Střediska cenných papírů. Základní cena této transakce činí 107 korun.

Podobnou možnost nabízí dceřiná společnost pražské burzy pro vypořádání obchodů UNIVYC. Za převod peněz a cenných papírů zaplatí investor 285 Kč a na poplatcích středisku 41 Kč. Levněji ho vyjde i prodej (převod) cenných papírů přes Systém pro vypořádání transakcí, za který RM-Systém klientovi účtuje 180 Kč.

Převod cenných papírů na nového majitele může klientovi zařídit také obchodník s cennými papíry. Tuto variantu by měl ale volit až jako krajní řešení, například tehdy, kdy kupujícímu zcela nedůvěřuje a chce si tedy uzavření obchodu pojistit. I obchodníkovi s cennými papíry je totiž třeba za poskytnutou službu platit, což obchod prodražuje.

Většina investorů využívá k vypořádání obchodů (převodů) neregistrovaných akcií Střediska cenných papírů. Údaje o velikosti těchto transakcích nebo počtu převedených titulů však nejsou k dispozici.

ČÁST AKCIÍ ČESKÝCH FIREM skončila po první federální vlně kuponové privatizace na Slovensku - ke konci března registrovalo SCP 145 202 účtů cenných papírů investorů, kteří sídlí v SR. Kolik z nich připadá na neregistrované cenné papíry a o jaké firmy jde, není ovšem známo.

Slováci, kteří pracují v České republice, by měli při prodeji neregistrovaných akcií postupovat stejně jako český občan. Pro ostatní občany SR to znamená další výdaje - musejí jet do ČR nebo mohou vyhledat obchodníka, který na základě plné moci transakci zprostředkuje. Měli by proto zvážit, zda se jim za těchto podmínek prodej českých akcií vyplatí.

BUDE LÉPE? Drobným i větším investorům, kteří chtějí koupit či prodat neregistrované akcie, se již delší dobu chystá pomoci RM-Systém. Jak ale řekl Ekonomu finanční ředitel Jan Špringl, diskutuje se o více variantách, jak může být tento - volný - trh, na němž by probíhaly transakce s neregistrovanými akciemi, provozován, a zatím není jasné, která z nich bude realizována. "Je to záležitost měsíců," dodal Springl.

Podle mluvčí Komise pro cenné papíry Ivany Sedláčkové může RM-S vytvořit neregulovaný volný trh a stanovit podmínky pro přijímání investičních nástrojů, jejich vyloučení z trhu, pozastavení obchodů a informační povinnost. Zákon ovšem vyžaduje, aby byl u akciových titulů, s nimiž se bude obchodovat, k dispozici tzv. užší prospekt. RM-S také může klientům zprostředkovat vypořádání obchodů přes účastníky vypořádacího systému, jimiž jsou někteří obchodníci s cennými papíry.

Užší prospekty firem, jejichž akcie by RM-Systém zařadil na nový trh, ovšem vyžadují, aby tyto společnosti splnily informační povinnost, což pro ně představuje výdaje navíc. Některé z nich by na to asi nepřistoupily. Počet titulů, s nimiž by se mohlo obchodovat v RM-S, je tak předem částečně limitován. Na druhé straně existují firmy, které s vyřazením akcií z tohoto mimoburzovního trhu, zdůvodněným hlavně jejich nízkou likviditou, nesouhlasily. S jejich cennými papíry by se tedy, k radosti nejen drobných investorů, v RM-S obchodovat mohlo.

Šanci na změnu přináší i chystaný Centrální depozitář, který má podle deklarovaných záměrů sloužit k evidenci a vypořádání obchodů s dematerializovanými, ale také listinnými cennými papíry.

I v případě, že budou tyto záměry realizovány, nelze čekat zázraky - akcie některých firem jsou zřejmě neprodejné. Na druhé straně evidovalo Středisko cenných papírů ke konci února 1699 neregistrovaných akcií, což představuje 2,32 miliardy kusů cenných papírů. Rozhodně tedy nejde o okrajovou záležitost. Tržní hodnota těchto cenných papírů bude rozhodně nižší než nominální, která činí 406,37 mld. Kč. Proč by ale nebylo možné alespoň s částí z nich obchodovat na veřejném trhu?