Zálohy, přeprava zboží a faktury

Připravili jsme výběr nejčastěji položených dotazů, které jsme doplnili stanovisky PwC. Mezi časté otázky zástupců podniků patřilo uplatňování DPH při pořizování zboží z ostatních členských států Evropské unie, aplikace DPH na zálohové platby, uplatnění DPH z přepravy zboží a povinnost odvést DPH ve vztahu ke dni vystavení faktury.

Jak zdaňovat zálohy?

Otázka 1: Je možné uplatnit odpočet DPH ze zaplacených záloh, i když jsme na tuto platbu ještě neobdrželi daňový doklad? Zákon o DPH (paragraf 21, odst. 1) uvádí, že ke dni přijetí zálohové platby je plátce povinen přiznat daň a zároveň na tuto platbu vystavit daňový doklad.

Nárok na uplatnění odpočtu daně obecně vzniká dnem přijetí platby subjektem, který uskutečňuje zdanitelné plnění. Plátce hradící zálohu je však podle zákona o DPH (paragraf 73) povinen prokázat tento nárok zaúčtovaným daňovým dokladem. Je-li si plátce daně jist, že od příjemce zálohy daňový doklad určitě obdrží, může nárok na odpočet DPH uplatnit. V případě, že si však není obdržením daňového dokladu jist, mohl by se později ocitnout v důkazní nouzi. Z tohoto důvodu nedoporučujeme uplatnit nárok na odpočet daně, dokud není k dispozici příslušný daňový doklad, či dokud nemá plátce jistotu, že daný doklad v nejbližší době obdrží.

Otázka 2: Musí být DPH rozepsaná už na zálohové faktuře, nebo až na daňovém dokladu?

Zálohová faktura není daňovým dokladem, a z tohoto důvodu nemusí být DPH na zálohové faktuře rozepsána. Daňový doklad pak musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, tj. v tomto případě výši platby a daň.

Otázka 3: Dojde-li k úhradě zálohové faktury a dodání zboží, a tedy i k vystavení konečné faktury v jednom měsíci, musí se vystavovat daňový doklad na zálohu, nebo stačí až konečná faktura?

Současná zákonná úprava není jednoznačná, přesto se domníváme, že lze v této situaci využít ustanovení paragrafu 26 odst. 2 zákona o DPH a vystavit tzv. souhrnný daňový doklad. Daňový doklad na přijetí zálohy tak nemusí být samostatně vystaven. Tento výklad zastává i Ministerstvo financí ČR.

Otázka 4: Dodavatel zasílá odběrateli zároveň zboží i zálohový list s rozpisem DPH a neposílá mu pak už daňový doklad na zálohovou fakturu. Pokud odběratel konečnou fakturu obdrží pozdě, kdy může uplatnit odpočet DPH? Až na základě konečné faktury, nebo už na základě zálohového listu?

Pokud zálohový list nemá charakter daňového dokladu, nelze jím prokázat uplatnění nároku na odpočet DPH ze zaplacených záloh.

Přeprava zboží z EU

Otázka 1: První problém se týká vykazování záloh na dopravu materiálu z EU. Musí se pro výpočet DPH z celkové částky použít přepočet koeficientem, nebo lze využít způsob zdola nahoru?

Pokud plátce daně prokáže, že jím fakturované zálohové částky za tuzemské zdanitelné plnění jsou po dohodě s odběratelem zboží považovány za částky, které obsahují úhradu bez daně, lze použít způsob výpočtu daně "zdola nahoru". Daň se tedy vypočítá jako součin úhrady bez daně a sazby daně, a není tedy nutné počítat daň z celkové částky koeficientem ("shora dolů").

Nejvhodnějším důkazním prostředkem je v tomto případě smlouva mezi dodavatelem a odběratelem. Pokud bude rozpis součástí zálohové platby, nedoporučujeme ovšem uvádět částku daně, aby nedošlo k záměně s daňovým dokladem. Doporučujeme uvést např. částku bez DPH a celkovou částku zálohy.

V případě, že se jedná o intrakomunitární plnění, u kterého také může v určitých případech vzniknout povinnost odvést DPH přijetím platby, jedná se vždy o částky, které obsahují úhradu bez daně.

Otázka 2: Používáme následující postup při přijetí zboží z EU: Podle zákona o DPH se má pro výpočet DPH na výstupu uvádět hodnota zboží přijatého z EU přepočtená na základ daně a daň. K této částce je třeba připočítat hodnotu základu daně a daň z faktury od přepravce tohoto zboží. Současně se tyto hodnoty vykážou i jako DPH na vstupu. Dále je možné uplatnit základ daně a daň z dopravy jako českou DPH na vstupu. Postupujeme správně?

Tento postup není úplně přesný. V zásadě mohou vzniknout dvě situace.

Pokud dodavatel zboží účtuje přepravu jako vedlejší výdaj, zahrnuje základ daně při pořízení zboží také cenu za přepravu.

V praxi je však většinou přeprava účtována samostatně přepravcem nezávislým na dodavateli zboží. V takovém případě se jedná o dvě samostatná zdanitelná plnění. Pořízení zboží z EU je považováno za zdanitelné plnění, které podléhá zdanění v České republice, a to systémem tzv. acqusition charge. DPH je povinen odvést pořizovatel zboží, tj. český plátce daně. Současně platí, že splní-li pořizovatel zboží - plátce daně obecné podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH, je oprávněn DPH nárokovat ve stejném zdaňovacím období. Celá transakce tak pro něj má z hlediska DPH neutrální charakter.

Plátce daně vykáže tuto část popsané transakce na řádku 220 a současně na řádku 320 daňového přiznání.

Přeprava zboží mezi členskými státy je službou, u níž je místo zdanitelného plnění závislé na konkrétních podmínkách. Je-li přepravcem plátce daně z jiného členského státu EU a zákazníkem přepravní služby český plátce daně, který pro tuto službu poskytne přepravci své české DPH číslo, bude místem plnění Česká republika. Český plátce uplatní DPH na výstupu, a splní-li obecné podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH, je současně oprávněn nárokovat ve stejném zdaňovacím období odpočet DPH. Jedná se o systém tzv. "reverse charge" a pro zákazníka přepravní služby má celá transakce z hlediska DPH opět neutrální charakter.

Plátce daně vykáže tuto část transakce na řádku 230 a současně na řádku 330 daňového přiznání.


PricewaterhouseCoopers Brno

Faktury při pořízení zboží z EU

Podle zákona o DPH vzniká při nákupech zboží ze zemí EU povinnost uplatnit DPH ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad (faktura) vystaven před 15. dnem měsíce následujícího po měsíci pořízení zboží. Pokud daňový doklad v tomto termínu vystaven není, vzniká povinnost odvést DPH k 15. dni měsíce následujícího po měsíci pořízení zboží.

Otázka 1: V praxi se stává, že podnikatel koupí zboží např. v květnu a do 15. června neobdrží fakturu. Odvede tedy daň k 15. červnu. Když pak faktura přijde, je datum vystavení shodné se dnem pořízení zboží, tedy květen. Podle zákona měl tedy podnikatel povinnost odvést DPH už k tomu květnovému dni, v němž byla faktura vystavena, a odvedení k 15. červnu bylo pozdě. Jak by měl podnikatel v takové situaci postupovat?

Znění paragrafu 25 zákona o DPH není úplně jednoznačné. Podle mého názoru je možné, aby podnikatel vykázal veškeré dodávky, které pořídil v květnu a k nimž nemá k 15. červnu daňový doklad, v daňovém přiznání za měsíc červen, a to i v případě, že nakonec obdrží daňový doklad s květnovým datem. Do přiznání za měsíc květen tedy bude dané plnění spadat pouze tehdy, když doklad, vystavený v květnu, bude doručen do 15. června. Pokud by bylo ustanovení vykládáno striktně, museli by podnikatelé sledovat veškeré došlé faktury jednotlivě a nemohli by nastavit odpovídajícím způsobem své systémy zpracování dat.

Otázka 2: Jak postupovat, je-li zboží přijato v květnu, fakturu podnikatel obdrží v červnu a byla v červnu i vystavena (před 15. červnem nebo po něm)? Kdy se uplatňuje DPH na vstupu a kdy bude zdaněn výstup? A co dělat, když faktura není doručena ani do konce června?

V tomto případě vzniká povinnost přiznat daň každopádně v měsíci červnu, protože se uplatní buď pravidlo dne vystavení daňového dokladu (pokud jej podnikatel obdrží před 15. červnem), nebo tato povinnost vznikne na základě pravidla 15. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno.

Otázka 3: Jak odvést DPH, je-li dodací list vystaven v květnu, avšak zboží je přijato až v červnu? Dejme tomu, že faktura není do konce června dodána, takže dohadná položka nebyla v květnu vůbec tvořena.

Výchozím bodem je skutečné pořízení zboží (v dotazu červen) a povinnost přiznat daň vznikne k datu vystavení daňového dokladu, nejpozději však k 15. dni měsíce následujícího po pořízení zboží, tedy k 15. červenci (viz také odpověď na otázku č. 1). Dané přijetí zboží bude vykázáno nejpozději v přiznání k DPH za měsíc červenec. Upozorňuji, že podle dikce zákona by mohly nastat komplikace, pokud by ke zboží pořízenému v červnu byl daňový doklad vystaven již v květnu a byl by příjemci zboží doručen po podání daňového přiznání za květen, avšak před 15. červencem.

Otázka 4: Podnikatel přijal zboží z EU v květnu, ale do 15. června neobdržel fakturu. Jakým kurzem se tedy daní dohadná položka - květnovým, nebo červnovým?

Nedá se přímo říci, že se daní dohadná položka. Dochází k přiznání daně z pořízení zboží z jiného členského státu EU. Použitý kurz se řídí tím, do kterého období bude spadat den povinnosti přiznat daň. V uvedeném případě půjde o kurz platný k 15. červnu.


Daňové a právní služby, PricewaterhouseCoopers