Záměry a předpoklady

Rozhovor s Martinem Jahnem, místopředsedou vlády pro ekonomiku, pod názvem Škrtat není snadné nabídl Ekonom č. 38.

Dobrou zprávou je, že v Radě vlády ČR pro výzkum a vývoj mají být zastoupeny také osoby blízké průmyslu. Opožděně, jak se u nás někdy stává, byl objeven známý poznatek, že věda je natolik významná, než aby mohla být ponechána jen vědcům. Také se má asi zdůraznit snaha o propojení výzkumu s výrobou již na nejvyšší úrovni. Tato letitá snaha však může mít dost stejně letitých překážek. V rozhovoru se uvádí, že vědecká sféra je hodnocena víc počtem publikovaných článků než počtem patentů. Příští rok má tato sféra obdržet o 1,5 miliardy korun více než letos. Což nevylučuje, že bude ještě více článků než patentů. Mezi výší výdajů a počtem patentovaných produktů není totiž přímo podmíněný vztah. Např. srovnatelné Maďarsko dává na výzkum méně než ČR, ale produkuje dvojnásobek patentů. Zvrátit znepokojivý stav by mělo zajistit posílení účelového financování na úkor institucionálního. Jenže takový záměr nemusí vždy nacházet patřičnou odezvu ve vědecké sféře. Leckdo namítá, že větší objevy přinášejí výzkumné směry, které nejsou předem určeny, nebo že nahodilost může přinést více než slepé sledování cíle. Něco na tom může být, stejně jako na tom, že osobní zájmy lze převyprávět na obhajobu společenských potřeb. Zjednodušeně řečeno, mnohdy se upřednostňuje "kabinetní výzkum" před nějakým zadaným projektem.

V podnikové sféře by měl být výzkum stimulován také daňovými úlevami. I tento záměr může mít háček. Podle studie společnosti Czipin a Proudfoot Consulting nedostatky v produktivitě práce nejsou u nás zaviněny nedostatečnou úrovní řízení a plánování. Jestliže management podle této studie zvládá běžný provoz extenzivně prodlužováním pracovní doby, což má své meze, je nejisté, jak by se měl vypořádat s náročnou inovační výrobou. Pod tíhou nedostatečné manažerské profesionality se prohýbají grafy výkonnosti průmyslu, výzkumu, státní správy i dalších odvětví. V případě investic do vzdělání jde o poněkud jiný problém. Podle studie OECD jsou z třiceti zemí obyvatelé ve věku 25-64 let nejvzdělanější v České republice. Máme nejnižší podíl lidí jen se základním vzděláním - bez problému analfabetismu - a nejvíc středoškoláků. Podíl vysokoškoláků je sice nižší a mimo jiné je dán také tím, že asi 40 % jich školu nedokončí. Nelze vyloučit, že zavedení školného a současně výběrových stipendií by mohlo tuto nedobrou skutečnost zmírnit. Pokud má být spojení výzkumu s výrobou prováděno opravdu poctivě, pak je taky nutná větší transparentnost a odstranění účelových a nekomplexních informací. Když je prezentováno, že vědecká pracoviště vyvinula unikátní přístroje a receptury, je nutné zároveň říkat, kolik jich bylo patentováno, vyrobeno a prodáno nebo poskytnuto licencí.


Praha