Hospodářská kriminalita má mnoho forem - od zpronevěry, která je uváděna jako nejčastější druh podvodu v českých společnostech, přes uplácení, zkreslování finančních informací po padělání značkového zboží či počítačovou kriminalitu. Mohou se jí podniky účinně bránit?

Oběti podvodů. Více než třetina ze 3500 firem, které se zúčastnily Celosvětového průzkumu hospodářské kriminality 2003 provedeného PricewaterhouseCoopers, se v předchozích dvou letech stala obětí podvodu. Většina z nich dokázala získat zpět méně než pouhou pětinu ztraceného majetku. Ztráta přesahující v průměru dva miliony amerických dolarů pochopitelně významně ovlivňuje hospodaření společností. Skutečné škody jsou však ještě větší, neboť musíme vzít v úvahu i nepřímé důsledky podvodů, například poškozenou pověst, zhoršení morálky zaměstnanců, pokles cen akcií apod. Tyto škody je těžké vyčíslit, ale mohou významně ovlivnit činnost a dobré jméno podniku.

Průměrnou ztrátu v důsledku podvodu v České republice nelze přesně stanovit, neboť většina českých respondentů průzkumu nedokázala škody vyčíslit. To samo o sobě je varující, naznačuje to, že případy nebyly dostatečně prošetřeny. Téměř polovina českých respondentů přitom potvrdila, že podvod negativně ovlivnil morálku a motivaci zaměstnanců. Zhruba čtvrtina zaznamenala zhoršení vztahů s obchodními partnery a osm procent společností pocítilo negativní vliv na pověst podniku.

Odhalování. Studie zjistila, že nejúčinnějším nástrojem odhalování podvodů byly externí a interní audity: celá třetina podvodů byla odhalena prostřednictvím systémů řízení rizik. Nicméně 40 % případů bylo zjištěno náhodou nebo v důsledku varování. Tyto výsledky potvrzují, že se vyplatí zavádět systémy řízení rizik a provádět průběžné provozní kontroly.

Boj s hospodářskou kriminalitou ale musí vzít v úvahu také lidský faktor. Naprostá většina podvodů je totiž spáchána vlastními zaměstnanci společnosti. V zásadě můžeme vymezit dva základní typy lidí, kteří se podvodů dopouštějí: moderní profesionál, který důmyslnými postupy a pečlivým plánováním dokáže překonat systémy řízení rizik, a náhodný podvodník, který pouze využívá situace, vhodných okolností a "zkouší štěstí".

Existuje celá řada metod, které mohou zvýšit odolnost společností vůči hospodářské kriminalitě a zlepšit jejich schopnost se s podvodem vypořádat, pokud k němu přesto dojde. Sahají od specializovaných informačních technologií schopných shromažďovat množství dat a vyhledávat určité typy vztahů mezi nimi (tzv. data mining) po cílené řízení lidských zdrojů. Základní prvky efektivního řízení rizik může zavést jakákoli společnost.

Firemní kultura. Podstatou jakéhokoli opravdu účinného systému řízení rizik hospodářské kriminality je firemní kultura, která klade důraz na etiku a čestné jednání. Je vhodné vypracovat dostatečně podrobný kodex chování, který zahrne i firemní zásady týkající se například přijímání darů či konfliktu zájmů, opatření pro případ porušení těchto pravidel a následky spáchání či neoznámení podvodu. O těchto zásadách musí být patřičně informováni všichni pracovníci podniku a je nutné vyžadovat jejich dodržování. V globálním měřítku používá kodex chování 64 % respondentů studie PricewaterhouseCoopers, zatímco v Česku ho vypracovalo jen 45 % firem.

Vzdělávejte personál. Užitečná jsou školení zaměstnanců zaměřená na zvýšení vědomí o závažnosti podvodů a o tom, jaké jednání je a není přijatelné, na předcházení a odhalování podvodů a na vhodné reakce v případech jeho odhalení. Jelikož nebývá snadné aplikovat firemní zásady v každodenní praxi, je vhodné využít tato školení pro posílení firemních hodnot. Školení o hospodářské kriminalitě jsou důležitá zejména pro vyšší management, neboť vedoucí pracovníci mívají na starosti řízení rizik. Ačkoli 70 % respondentů studie soudí, že vedení podniku je zodpovědné za řízení rizik hospodářské kriminality, jen 22 % společností poskytuje těmto manažerům speciální školení. A jen 5 % firem v ČR nabízí taková školení ostatním zaměstnancům.

Whistle-blowing a horké linky. Systém upozorňování na podvod vlastními zaměstnanci (whistle-blowing), kteří jej odhalili, či do něj byli zapleteni (např. jim byl nabídnut úplatek), může být velice účinným prostředkem boje s hospodářskou kriminalitou. Má-li však být opravdu efektivní, je nutné zajistit ochranu identity osob, které upozorní na podezřelou situaci, a úplnou důvěrnost poskytnutých informací. Dále je potřeba zaměstnancům vysvětlit, jak přesně mají v takové situaci postupovat. Pracovník musí mít jistotu, že upozornění na možný či skutečný podvod pro něj nebude mít negativní následky.

V zemích jako Česká republika může být náročné systém upozorňování zavést, neboť někdo ho stále ještě může vnímat jako nekolegiální jednání. Praxe však potvrzuje, že je velice účinný. V západní Evropě ho využívá více než čtvrtina společností, zatímco v Česku je to pouhé jedno procento. Jeho zavedení zjevně vyžaduje změnu firemní kultury a vnímání toho, co má být považováno za nevhodné či nepřijatelné jednání.

Horké linky pro oznamování podezřelého chování či dalších informací o již vyšetřovaném podvodu představují další možnost obrany. I zde je důležité zajistit anonymitu, která zaměstnancům pomůže překonat nervozitu, strach, nejistotu či neochotu účastnit se vyšetřování. Chránit je opět třeba i identitu osob, které horkou linku využijí. Právě proto některé společnosti tuto službu přenášejí na smluvního dodavatele, neboť zaměstnanci mohou být ochotnější poskytovat informace subjektům mimo vlastní organizaci.

Prověrky bezúhonnosti a spolehlivosti. Většinu podvodů v podnicích páchají vlastní zaměstnanci. Není proto divu, že stále oblíbenější metodou prevence se i v českých společnostech stává pečlivá prověrka uchazečů o zaměstnání či pracovníků, kteří mají být jmenováni na pozice s vysokou mírou finanční či jiné zodpovědnosti. Tzv. background check, jak se tato metoda jmenuje v angličtině, využívají zejména finanční instituce. Prověrkou bezúhonnosti a spolehlivosti je možné získat informace o charakteru, zkušenostech a kvalifikaci kandidáta či zaměstnance. Není samozřejmě možné zajistit, že prověrka zjistí úplně všechny podstatné skutečnosti. Její promyšlené využívání ale značně snižuje pravděpodobnost, že organizace zaměstná pracovníka s pochybným charakterem či minulostí. Navíc jestliže se o organizaci ví, že prověrku provádí, může to nevhodné uchazeče odradit od zájmu o zaměstnání. Náklady na důkladnou prověrku jsou přitom výrazně nižší, než bývají následky špatného náborového rozhodnutí.

nulová tolerance. Jak už jsme zmínili, většinu podvodů v organizacích páchají vlastní zaměstnanci a lidé, kteří jen využijí příležitosti. V některých prostředích takové příležitosti vznikají častěji než v jiných. Odolnost organizace vůči hospodářské kriminalitě může být podstatně zvýšena zavedením systému řízení rizik a kvalitních kontrol, pěstováním firemní kultury založené na etickém jednání, informováním zaměstnanců o hodnotách a zásadách chování a vůbec celkovou spokojeností pracovníků. Jinými slovy platí, že nezbytnou součástí prevence je ochota a schopnost lidí vnímat a rozpoznat typické znaky hospodářské kriminality - onu kombinaci událostí, situací a nepravděpodobných náhod, která signalizuje, že něco není v pořádku. Může to znít až příliš jednoduše, ale zaměstnanec, který cítí loajalitu vůči svému zaměstnavateli, bývá méně náchylný k páchání podvodů a ochotnější na podvody upozornit.

Poměrně mnoho společností stále ještě nevěnuje prevenci hospodářské kriminality dostatek pozornosti - dokud se samy nestanou obětí podvodu. Za to, aby organizace byla dostatečně chráněna před riziky, včetně rizika podvodu, je zodpovědné vedení podniku. Žádná metoda sama o sobě nezajistí stoprocentní odolnost. Vhodná kombinace preventivních a kontrolních opatření, která odstraší profesionálního podvodníka, a zavedení firemní kultury, která netoleruje neetické jednání a odradí náhodné pachatele, toto riziko významně snižují.
Související