Jak dokážeme využít peněz z EU

Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie jsou častým tématem letošního léta. Byla již vypsána první kola přijímání žádostí o podporu a některá již byla uzavřena. Podle prvních informací lze hovořit o značném zájmu o dotace a převisy poptávky nejsou výjimkou. Článek si klade za cíl podívat se na tyto záležitosti z obecnějšího (až makroekonomického) pohledu.

Strukturální fondy, Rámec podpory Společenství a operační programy

Pro programové období 2004 až 2006 je ze strukturálních fondů EU (SF) pro Českou republiku rozpočtováno 1,454 mld. eur a Česká republika k této částce přidává ze svého rozpočtu v rámci národního spolufinancování dalších 500 mil. eur. Celková částka (1,954 mld. eur) tvoří rozpočet Rámce podpory Společenství (RPS), který se skládá z 5 operačních programů (Operační program průmysl a podnikání, Operační program infrastruktura, Operační program rozvoj lidských zdrojů, Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Společný regionální program).

Na co lze peníze použít a kdo o tom rozhoduje

Základní dokumenty - Rámec podpory Společenství a 5 operačních programů schválila Evropská komise. Vše ostatní a následující, tedy hlavně posuzování a schvalování projektů a proplácení uznatelných nákladů, je v pravomoci řídicích orgánů - ministerstev, která mohou (a v praxi tak činí) pověřit výkonem některých činností implementační agentury. Nicméně vše se může dít pouze v souladu se zásadami uvedenými v základních dokumentech.

O operačních programech, jejich prioritách a opatřeních bylo napsáno a uveřejněno již mnoho a informace lze najít např. na internetových stránkách řídicích orgánů. Pro účely článku je důležité, že globálním cílem RPS je udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti a tento globální cíl je podporován (prosazován) třemi specifickými cíli - vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí, zvyšování flexibility trhu práce a zlepšování kvality infrastruktury.

Porovnání s výkonem ekonomiky

Podívejme se nyní na to, jak porovnat uvedené částky s výkonem české ekonomiky a jak odvodit, jaký vliv RPS na českou ekonomiku může mít. K tomu jsou potřeba dvě věci - kvantifikovat výkon ekonomiky a definovat, jakou částku chceme porovnávat. Výkon ekonomiky lze vyjádřit hrubým domácím produktem. Částkou, jejíž vliv chceme porovnávat, může být buď celkový finanční objem RPS (SF a ČR), nebo pouze objem SF, nebo objem plateb přijatých z EU minus objem plateb zaplacených do EU (čistá pozice). Každé číslo má svůj význam a vyjadřuje něco jiného.

Kolik zaplatíme a kolik dostaneme (a kdy) - několik nezbytných čísel

(Někdo mi řekl, že každá rovnice, kterou do knihy napíši, sníží její prodej o polovinu - Stephen Hawking: Stručná historie času)

Když rozpočtované částky jsou už jasné - dané a dohodnuté, je potřeba řešit ještě další (nanejvýš praktické) záležitosti, a těmi jsou platební podmínky a rozložení plateb v čase. Příjmy z rozpočtu EU a platby do EU v daném období shrnuje tabulka, která tak vyčísluje čistou pozici České republiky v letech 2004 až 2006. Pro přepočet měn je použit kurz 31 Kč/euro.

Důležité je zmínit, že čísla v tabulce platí za předpokladu, že plánované platby budou skutečně realizovány, tedy že Česká republika dokáže nabízených peněz v souladu s jejich účelem využít. Navíc čerpání finančních prostředků za projekty realizované v tomto období může probíhat až do roku 2008 a nedá se počítat s rovnoměrným průběhem plateb České republice, neboť to závisí právě na objemu realizovaných projektů. Tabulka obsahuje také údaje za další operace, nejenom za strukturální fondy, a z tohoto důvodu je tedy komplexnějším pohledem na finanční toky mezi Českou republikou a Evropskou unií.

Dalším faktorem, který může čistou pozici ČR ovlivnit, je vývoj kurzu eura ke koruně. Ten je za prvních 7 měsíců roku 2004 zachycen v grafu. Vyplývá z něj, že v tomto období se kurz pohyboval výhradně nad 31 Kč/euro a osciloval v intervalu cca 6,5 %.

Čistá pozice České republiky je v daném období 3 let vyčíslena na cca 40 mld. Kč. Vezmeme-li ¹/₃ této částky a tu vydělíme objemem hrubého domácího produktu za rok 2003 v běžných cenách (podle údajů Českého statistického úřadu - Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele), dostaneme podíl mírně přesahující 0,5 %. Budeme-li posuzovat pouze finanční objem SF a použijeme-li při tom stejný kurz, dostaneme částku 45 mld. Kč a podíl cca 0,6 %. Zajímavější je číslo vyjadřující podíl průměrné roční čisté pozice k přírůstku HDP v letech 2002 a 2003, což je 11 %, resp. 12,7 % u SF.

Sledování a hodnocení projektů

(Co se dá změřit, to existuje - Kelvin)

Ukazatele, kterými se bude hodnotit vliv a dopad pomoci ze strukturálních fondů, jsou definovány v základních dokumentech. V RPS je mj. jako tzv. kontextový ukazatel definován HDP na 1 obyvatele (s výjimkou Prahy) a je uvedena i jeho očekávaná hodnota v roce 2006.

Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky asi nebude možné s definitivní platností říci, nakolik k budoucímu růstu HDP (predikce hovoří o růstu) přispějí peněžní prostředky EU, ale určitě bude zajímavé sledovat a vyhodnocovat všechny ukazatele, které se k nim vztahují (ostatně směrnice Evropské komise to řídicím orgánům a příjemcům pomoci ukládají, např. Direktiva 1260/1999 o Strukturálních fondech).

Konečný efekt

Určitě má smysl investovat do podnikatelského prostředí, infrastruktury a lidských zdrojů jako faktorů budoucího růstu. Jak bude nebo nebude využit potenciál těchto investic do budoucnosti, v tuto chvíli nemusí být zřejmé. Efekt nemusí být bezprostřední a může se projevit až později (např. jeden japonský císař, když chtěl v minulém století hospodářsky povznést Japonsko, investoval do škol a vzdělávání a počítal s "dobou návratnosti investice" nejméně jednu generaci).

Na závěr připomeňme, že základní dokumenty sice schvalovala Evropská komise, ale konkrétní projekty se budou zpracovávat, předkládat, schvalovat a realizovat v České republice. Tím je dán prostor pro využití prostředků strukturálních fondů a budoucí perspektivu z nich pořízených investic.