Inovace zdola

Téměř polovina ze dvou milionů průmyslových malých a středních podniků v rozšířené Evropě se teď věnuje inovacím. Všechny ale mají stejný problém - dostupnost financí a částečně i informací. To omezuje jejich možnosti investovat do výzkumu a vývoje. Podstatně se to týká především střední a východní Evropy, včetně kandidátských států Rumunska a Bulharska. A právě pro ně připravila Evropská komise speciální seminář v Tallinu o zdrojích ze 6. rámcového výzkumného programu EU (FP6).

Malé a středně velké podniky (MSP, anglická zkratka je SME) jsou v EU definovány jako podniky, které mají do 250 zaměstnanců a obrat pod 40 milionů eur, asi 1,25 miliardy korun. V Evropě jsou považovány za mimořádně důležité, protože tam najdeme dvě třetiny zaměstnanců soukromého sektoru. Na starém kontinentě je tak jejich podíl na zaměstnanosti podstatně vyšší než v USA (46 %) nebo v Japonsku (36 %). Co je důležité, v Evropě vytvářejí polovinu všech nových pracovních míst.

Philippe Busquin, evropský komisař, na semináři připomněl, že program FP6 věnuje 2,3 miliardy eur na výzkumné projekty, řízené MSP. Je to 15 % z celkového objemu peněz, které jdou na 7 prioritních témat výzkumu.

K tomu byly vytvořeny i dvě zcela specifické formy účasti malých a středních podniků. První z nich je kooperující výzkum. Umožňuje malému podniku spolupracovat s nějakým výzkumným pracovištěm, které mu pomáhá řešit jeho specifické problémy s výzkumem a vývojem. Druhou možnou formu představují kolektivní výzkumné projekty, do nichž se spojují výzkumné ústavy, MSP a konzultantské firmy. MSP má nalákat pravidlo, že budou mít přednostní přístup k výsledkům.

Generální direktorát pro výzkum v Evropské komisi vytvořil speciální odbor, který nese úderný název SME Task Force a má se věnovat výhradně zapojení MSP. Provede např. audit malého podniku, zda je schopen se ucházet o účast v programu. Bude také trénovat manažery, publikovat úspěšné případy a hlavně mapovat průmyslový sektor. Zvlášť by se chtěl zaměřit na nové členské státy. Zatím se zapojilo 62 podniků z této části Unie, což je 21 % z celkového počtu zúčastněných MSP.

Lehko se řekne, hůř realizuje. Příkladným účastníkem projektu je česká firma COMTES FHT, s. r. o., z Plzně. Název firmy zní cizokrajně (jde o zkratku anglického popisu činnosti Complete Technological Service for Forming and Heat Treatment), ale jedná se o stoprocentně kapitálově českou firmu. V jejím čele stojí třicátníci, kteří už patří k nové generaci manažerů. K jejich výhodám patří skvělé vzdělání a také fakt, že nejsou zatíženi nectnostmi starého řízení.

Firma vznikla koncem roku 2000 a vyprofilovala se jako výzkumná, vývojová a poradenská společnost. Výrobním společnostem předává výsledky aplikovaného výzkumu a vývoje nových technologií v oboru metalurgie, především v tepelném zpracování a materiálovém inženýrství. Firma zaměstnává 11 vysoce specializovaných zaměstnanců. Mezi klienty jsou obě Škodovky, Vagónka ve Studénce a Nová huť. Spolupracují také s německou Rohrwerk Maxhütte nebo Technickou univerzitou v Saské Kamenici (Chemnitz).

Je zapojena do jednoho z největších projektů 6. rámcového programu MASMICRO, který je zaměřen na masovou výrobu mikrokomponentů. Na výsledky čekají automobilový průmysl, elektronika, telekomunikační průmysl i biotechnologie. Na projektu se podílí 36 partnerů výzkumné a vývojové sféry ze 13 zemí, 6 univerzit a vysokých škol a 17 průmyslových podniků. Celkové náklady činí 21 milionů eur, z toho 12,5 milionem eur přispěla Evropská komise, zbytek dodali jednotliví partneři.

V projektu je firma jediným účastníkem z nových zemí EU. Není žádným nováčkem, participovala již v EUREKA a byla subdodavatelem pro jiné společnosti, které se zúčastnily 5. rámcového programu. Přesto byla cesta za evropskými penězi trnitá.

Evropská komise velmi pečlivě prověřuje všechny účastníky. Zdůvodňuje to tím, že jsou to peníze evropských daňových poplatníků a že tedy musí dbát na jejich účelné využívání. Zkoumá třeba pečlivě několik posledních účetních uzávěrek, což je pro mladou poradensko-výzkumnou firmu, začínající od nuly, samozřejmě handicap. Těžko se může vykázat v prvních letech nějakým významných výsledkem, o zisku ani nemluvě.

Nakonec se vedení podniku podařilo evropské byrokraty přesvědčit. Firma přistoupila na podmínku, že nebude žádat zálohy předem, ale že Evropská komise bude platit až ex post, čtvrtletně na základě výsledků.

Ne každý si to může dovolit. Na základě průzkumu, který provedla estonská firma Archimedes, pouze 15 % malých a středních firem je úspěšných se svými projekty. Účast malých firem je nepřímo úměrná velikosti projektu. Čím dražší projekt, tím menší účast malých firem. Hranice začíná již někde okolo 3 milionů eur. Malé firmy si také nemohou dovolit čekat tak dlouhou dobu, kterou potřebuje Evropská komise pro ohodnocení projektu. Od podání žádosti po rozhodnutí v průměru uplyne 22 měsíců.

Formuláře jsou také nesmírně složité, a tak žadatelé občas nechápou, co přesně a jak mají udělat, aby vyhověli požadavkům. Projekt Masmicro je třistastránkový dokument! Dochází k paradoxní situaci, že poradenská firma potřebuje jinou poradenskou firmu, aby vůbec úkol zvládla. Řada projektů je také dlouhodobých bez okamžitého tržního dopadu.

Např. projekt MASMICRO je rozvržen na 4 roky, a teprve potom začne komercializace výsledků. To je pro řadu malých podniků nepřekonatelná překážka.

Posledním a nemalým handicapem pro malé a střední podniky z nových členských zemí je slabý lobbing. Estonci zjistili, že skoro polovinu projektů (přesně 40,7 %) získaly britské firmy a v jedné pětině všech projektů byli Britové koordinátory, tedy těmi, kdo projekty řídí. Na druhém místě, velmi kuriózně, je Izrael, nečlenská země, která ale participuje na evropském výzkumném programu. Ta uspěla ve 24,5 %.

Česká republika se účastní 7 projektů pro MSP a je v žebříčku v třetí třetině členských zemí. Mnoho manažerů si může říci, že nemá ani cenu se o to pokusit. Příklad společnosti COMTES FHT ukazuje, že to není pravda. Jednou to vyjít musí. I zde platí ono slavné Coubertinovo, "není potřeba vyhrávat, ale zúčastnit se".