Kreativní inteligence

Tvořivost je všeobecně chápána jako zvláštní talent, který mají výtvarníci, hudebníci a další umělci. Méně už je vnímána tzv. primární tvořivost, která se projevuje ve všem, co děláme. Pro obě pojetí jsou charakteristické tyto jevy: málo obav, méně kontrolované chování, schopnost vyjádřit nápady, nepřítomnost úzkosti (Abraham Maslow). Tvořivými se stáváme tehdy, pokud obměňujeme a rozšiřujeme zaměření naší pozornosti a dokážeme tak vnímat další možnosti. Rozvoj tvořivosti je tudíž procesem bourání bariér, rozvíjení vnímavosti, návratem k hravosti a bezprostřednosti.

Deset charakteristik tvořivé osobnosti

Následující charakteristiky, resp. psychologické faktory sice nejsou vlastní příčinou kreativity, ale jsou nedílnou součástí tvůrčího procesu.

Výzkumy signalizují, že vlastnost, která má v této souvislosti největší význam, je tolerance vůči dvojznačnosti. Devět zbývajících faktorů přispívá k existenci této tolerance a její roli při prosazování tvořivosti.

1. Tolerance vůči dvojznačnosti

Dvojznačná je situace, pro kterou není rámec, jehož pomocí bychom se mohli zorientovat, neznáme pravidla, nemáme po ruce správné postupy. Je to například situace šestiletého dítěte, které jde poprvé do školy. Na dvojznačné situace reagují lidé různě. U někoho se projeví jen mírné znepokojení a napětí, u jiného silná touha uniknout. Shledávat dvojznačnou situaci zajímavou a vzrušující, nikoli hrozivou, podněcuje schopnost reagovat tvořivě.

2. Stimulační svoboda

Pokud se vymezená pravidla dostanou do rozporu s tvůrčími myšlenkami, lidé obdaření tvůrčí svobodou pravidla obejdou. A pokud je situace dvojznačná, opomíjejí existenci pravidel.

3. Funkční svoboda

Testuje se například tím, že vymýšlíme jiná použití pro známé předměty. Zatímco testy tohoto typu řeší 90 % žáků 6. třídy během 15 minut, řešení našlo jen 20 % vysokoškoláků. Čím vzdělanější člověk, tím rigidnější bývá chápání funkce věcí.

4. Flexibilita

Kreativní člověk je flexibilní v tom, že je otevřen změnám a je připraven změny vyvolávat.

5. Ochota riskovat

Neschopnost rozumně riskovat vede sice k pocitu bezpečí, ale ne k tvořivosti.

6. Preference zmatku

Tvořivý člověk preferuje asymetrii a složitost, zmatek je pro něj zajímavější. Tvořiví lidé vnášejí do zmatku řád a do řádu zmatek.

7. Prodleva uspokojení

Ochota přestát, vydržet dlouhotrvající úsilí pro dosažení větší radosti dlouhodobě vede k tvořivosti. Příkladem jsou roky strávené prací na určitém projektu bez jakéhokoli uznání.

8. Oproštění od stereotypu sexuální role

Ti, kdo se příliš identifikují se svou pohlavní rolí, mají průměrnou úroveň kreativity. Naopak výrazně kreativní lidé volí takové chování, které je pro ně nejpřijatelnější v dané situaci bez ohledu na to, zda to je chování typicky mužské nebo typicky ženské.

9. Vytrvalost

Kreativní lidé mají mimořádný elán a vůli velmi pilně a velmi dlouho pracovat pro dosažení cíle. Vytrvalost je třeba i k rozvíjení nápadů, které jsou v rozporu se zavedenými zvyklostmi a představami.

10. Odvaha

Odvaha je nejdůležitější předpoklad tvořivého člověka. Znamená to nebát se osamocenosti, nebát se jít proti proudu

 (viz též článek Vést s odvahou v MŘ č. 5/2003, s. 72 - 74).

Kromě uvedených deseti rysů má u tvořivých lidí zvláštní úlohu sebeovládání. To je nezbytné pro dokončení tvůrčích projektů. Je to kombinace schopností, které si lze osvojit a které jim umožňují dělat to, co chtějí, ve chvíli, kdy to není snadné.

ZÁVĚR

Kreativní inteligence zahrnuje všechny tři úrovně žádoucích kompetencí manažera - odbornou, emocionální a akční. Jsou v tom zahrnuty: požadavek na myšlení v souvislostech, schopnost celoživotně se učit, samostatnost, emoční inteligence, osobní flexibilita, neotřelé nápady, nové pohledy, tvořivý přístup ke změnám. To jsou požadavky nejen na manažery, ale na všechny profesionály, kteří chtějí ve své profesi uspět a stačit současnému tempu změn.

Podle semináře Economia "Jak rozvíjet tvořivost, intuici, paměť a schopnost učit se", lektorka PhDr. Ivana Hospodářová; - ná -