Management podceňuje plánování

Tuto skutečnost si však, bohužel, řada vedoucích pracovníků stále ještě nepřipouští nebo podceňuje. Přitom fakt, že právě plánování, které se týká jak strategických otázek řízení podniku jako celku, tak plánování každé z jeho činností, dává odpověď na otázky jak a s jakými zdroji (s kým) je potřebné pracovat a spolupracovat, aby byly splněny všechny stanovené cíle.

Plánování je proces, který vyžaduje vysoký intelekt a více než kterýkoliv jiný předpokládá znalostní vybavenost. To znamená, aby se veškerá rozhodnutí managementu zakládala na důkladných znalostech a kvalifikovaných odhadech dané problematiky.

Plánování jakosti

představuje celou řadu aktivit rozhodujících o výsledné jakosti daného výrobku nebo služby, které se realizují zejména ve fázích jejich návrhu a vývoje. Je uznávanou a v praxi ověřenou skutečností, že právě fáze předcházející výrobě či realizaci služby se na výsledné jakosti podílí významnou měrou včetně výhod finančních. Přesto byla dlouhou dobu těmto fázím (oproti fázím výrobním) věnována pouze okrajová pozornost.

Rovněž následná provázanost určitých marketingových aktivit ve fázi návrhu výrobku a v systému managementu jakosti zasluhuje mimořádnou znalostní vybavenost, neboť právě tyto vazby jsou jednou z nutných podmínek budoucí spokojenosti a loajality zákazníků. Té může být dosaženo pouze za předpokladu, že firma nabídne zákazníkům hodnoty převyšující (či odlišné) nabídku konkurence. I tuto skutečnost si mnohdy vedoucí manažeři stále ještě neuvědomují.

Nalezení hodnoty pro zákazníka opět závisí na znalostech pracovníků, kteří se zabývají systematickým zkoumáním jejich reálných i skrytých požadavků. Pouhá definice hodnoty pro zákazníka však už dnes nestačí. Nutností je pochopení této hodnoty na všech úrovních podnikového řízení. V oblasti marketingových aktivit jde o roli klíčovou, která se někdy stává otázkou přežití firem. Jde o to, zda bude fáze plánování jakosti produktů a procesů pro vedení prioritou a zda ji v účinném systému jakosti dokáže skloubit s procesy vývoje a přípravy výroby tak, aby již zde byla záruka pozdějších úspěšných prodejů.

Úrovně plánování jakosti se tak stávají nezbytnými aktivitami pro definování a pochopení hodnoty pro zákazníka. Proto musí být obsaženy ve znalostní vybavenosti jak pověřených zaměstnanců, tak samotného vedení.

O významu procesu plánování a neustálého zlepšování svědčí i fakt, že požadavky na jejich zabezpečování jsou v současnosti zakotveny ve všech významnějších podnikových standardech a dokumentech, které se orientují na systémy managementu jakosti, ať už se jedná o normy ISO řady 9000:2000, model excellence EFQM (viz MŘ č. 7/2004, s. 8 a 26), či náročné normy v automobilovém průmyslu.

ZÁVĚR

O úspěchu podniku rozhodují vedle zmiňované úrovně plánování též úrovně dalších manažerských funkcí, k nimž podle klasické teorie managementu (H. Koontz, H. Weihrich) patří: organizování, lidské zdroje, vedení lidí, koordinace a kontrola. O úspěchu ve všech těchto oblastech řízení rozhodují zejména individuální schopnosti a znalostní vybavenost příslušných pracovníků. Už dávno však neplatí, že pro úspěšného manažera či podnikatele je dostačující být odborníkem v předmětu své činnosti či v oblasti svého podnikání. Téměř automaticky se dnes předpokládá jeho další znalostní vybavenost v oblastech důležitých pro efektivní řízení podniku (ICT, finance, marketing, psychologie, jazyková vybavenost aj.). Právě lidé jsou v podniku jedinečným zdrojem, protože pouze oni mají schopnost na základě svých znalostí najít způsob, jak zlepšit podnikové řízení na všech jeho úrovních.

Manažerka odvětví 2003, Dům techniky Ostrava, spol. s r.o., VŠB - TU Ostrava