Srovnání kulhá

V posledních letech přinášejí sdělovací prostředky informace o našem zaostávání v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve srovnání s vyspělým světem. Situace zřejmě ale není tak tragická. Podle údajů Ekonoma v USA 86 % populace ve věku 25 až 29 let sice skončilo některou z univerzit a 29 % dosáhlo hodnosti bakaláře, ale plnohodnotnou školskou výuku, jak ji chápeme v Evropě, s titulem magistr, inženýr nebo doktor skončilo jen 7 % z nich.

Máme zřejmě srovnatelný počet absolventů škol s plnohodnotnou výukou, respektive s vysokoškolskou výukou, jak ji tradičně chápeme. Zaostáváme však v počtu absolventů se vzděláním na bakalářské úrovni. V poslední době se snažíme toto zaostávání dohnat. Většina oborů vysokoškolského studia začíná úrovní bakalářskou. Předpokládá se, že část studentů se spokojí s touto úrovní studia, což umožní zvýšit jejich počet. Tato úroveň studia však u nás nemá tradici, a není proto ani příliš populární. Studium na tradičních vysokých školách je však pro mnohé příliš náročné. Daleko větší pozornost by měla být proto věnována odborným školám, svým programem bližším praxi, které také bakalářské studium umožní. Toto studium bude vhodné i pro tu část zájemců o vzdělání, kteří studium na tradičních vysokých školách nezvládnou. Největší část populace v USA, která podle amerického hodnocení získala vysokoškolské vzdělání, však nedosáhla stupně bakalář. Jedná se zřejmě spíše o jakési pomaturitní studium než naše chápání vysokoškolského vzdělání. Tento typ vzdělání naše školská soustava nezajišťuje.

Dosáhnout americké úrovně vzdělanosti, 86 % populace s vysokoškolským vzděláním, rozšířením počtu absolventů našich klasických vysokých škol, je nereálné a také neúčelné. Ve společnosti se přece neuplatní neomezený počet právníků, ekonomů či lékařů. Mnohá klasická dělnická povolání se však rozvojem techniky stávají stále náročnější a bývalé vyučení v oboru či současné absolvování učiliště pro úspěšný výkon povolání nestačí. Této části populace je třeba nabídnout únosnou formu pomaturitního vzdělávání. Takto vzdělaná část populace by mohla přiblížit celkovou vzdělanost na srovnatelnou úroveň, například s USA.

Kritiku našeho vzdělávacího systému bychom neměli příliš přehánět. Například naše střední školství nemá špatnou úroveň. V posledních letech stále větší počet středoškoláků studuje určitou dobu v zahraničí. Jejich zkušenosti jsou povzbudivé, žádné problémy v zahraničí nemají.

Naše školská soustava musí vzít ohled na změny, ke kterým v naší společnosti došlo. Máme velký počet osob samostatně podnikajících, jedná se velmi často o živnostníky. Jejich práce má sice většinou dělnický charakter, zároveň však musí řešit řadu podnikatelských problémů, které vyžadují hlubší znalosti. Předběžným vzděláním pro tuto činnost by mohly být různé formy pomaturitního vzdělávání, které v USA zahrnují do vysokoškolského vzdělání, nemusí však být tak dlouhé a ani tak náročné.

František Němec, Praha