Nové podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce. Podle dosavadní právní úpravy platilo, že odpovědný zástupce musel splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Ty zahrnovaly mimo jiné i předložení dokladu o tom, že nemá vůči státu daňové nedoplatky. Získání tohoto dokladu bylo díky nesjednocenému postupu finančních úřadů v řadě případů problematické a zdlouhavé. Zákon požadoval, aby odpovědný zástupce měl trvalé bydliště na území ČR, což spolu s podmínkou nezbytnosti prokázat pohovorem znalost českého nebo slovenského jazyka představovalo ve své podstatě určitý "monopol" na výkon této funkce pro české a slovenské občany.
S účinností od 1. května 2004 došlo k výraznému odstranění dosavadních omezení stanovených pro výkon funkce odpovědného zástupce tak, že:
* již není nutné předkládat živnostenskému úřadu doklad o tom, že odpovědný zástupce nemá vůči státu daňové nedoplatky;
* cizinci již nebudou povinni prokazovat před příslušnými živnostenskými úřady svou znalost českého či slovenského jazyka;
* u odpovědného zástupce již není vyžadováno doložení výlučně jeho pracovněprávního vztahu k podnikateli, postačí, když doloží i jakýkoliv jiný smluvní vztah k tomuto podnikateli. Pro tyto účely je tak nyní možné použít jako smluvní typ například mandátní smlouvu nebo nepojmenovanou smlouvu;
* občané států EU nebudou muset jako podmínku pro výkon funkce odpovědného zástupce získat dlouhodobé vízum ani povolení k pobytu, neboť tato povinnost byla pro občany států EU novelou zákona o pobytu cizinců zrušena. Přesto však lze z praktického hlediska těmto cizincům doporučit získání tzv. povolení k přechodnému pobytu, na které mají podle nového znění zákona o pobytu cizinců občané států EU právo.
Nové znění živnostenského zákona již výslovně nestanoví, že občané jiných než členských zemí EU (např. USA, Kanada, Japonsko), kteří chtějí vykonávat funkci odpovědného zástupce u fyzické nebo právnické osoby, budou muset mít dlouhodobé vízum k pobytu na území ČR. Na druhé straně současná praxe živnostenských úřadů je od znění živnostenského zákona rozdílná a dlouhodobá víza pro pobyt na území ČR od občanů těchto států jsou nadále živnostenskými úřady vyžadována.
Vytvoření popsané situace pravděpodobně nebylo úmyslem zákonodárce, neboť by jím došlo k naprosto rovnovážnému postavení občanů ze členských zemí EU a ostatních cizinců. Mohlo by pak rovněž docházet k absurdním situacím, kdy by se odpovědným zástupcem při splnění ostatních podmínek mohl stát cizinec, který Českou republiku ani nenavštívil, natož aby plnil funkci odpovědného zástupce. Tento nežádoucí stav je nutné zřejmě přičítat legislativní chybě, ke které došlo při přípravě novely živnostenského zákona. Požadavek na získání dlouhodobého víza pro občany těchto států se proto do živnostenského zákona velmi brzo vrátí v některé jeho příští novele. Z praktického hlediska lze za dané situace spíše doporučit, aby si občané států mimo EU obstarali dlouhodobá víza pro pobyt na území ČR v případě, že budou chtít pro podnikatele vykonávat funkci odpovědného zástupce.
Odstranění některých dosavadních omezení pro výkon funkce odpovědného zástupce tak uvítají nejen čeští občané, ale zejména cizinci a zahraniční společnosti, jež tak nebudou nuceni využívat téměř výlučně českých a slovenských občanů jako doposud.
Doklady bez úředně ověřeného překladu. V rámci změn souvisejících se vstupem České republiky do EU novela přeřadila některé živnosti z režimu koncesovaných do režimu živností ohlašovacích a zavedla některá zjednodušení v prokazování splnění všeobecných podmínek pro provozování živnosti u občanů členských zemí EU.
Kromě zmíněné úpravy všeobecných podmínek provozování živnosti a požadavků pro výkon funkce odpovědného zástupce je mezi tato zjednodušení možné zahrnout i obstarávání dokladů z členských zemí EU, jež jsou nezbytné pro řízení před živnostenskými úřady. U těchto dokladů již není vyžadováno provedení úředně ověřeného překladu do českého jazyka ani ověření pravosti podpisu a otisku razítka za předpokladu, že zde nejsou pochybnosti o správnosti překladu nebo o pravosti podpisu či razítka. Je otázkou, jakým způsobem se k tomuto ustanovení postaví jednotlivé živnostenské úřady a zda se bude jednat o skutečné zjednodušení celého procesu, nebo zda budou živnostenské úřady nadále trvat na úředně ověřených překladech a ověření podpisů a razítek.
Novinkou je rovněž institut oprávnění k dočasnému poskytování služeb podnikateli ze členských zemí EU, EHS a Švýcarska, na základě nějž jsou v souladu s článkem 49 Smlouvy o založení Evropského společenství tito podnikatelé oprávněni na území České republiky dočasně poskytovat služby. Na toto dočasné poskytování služeb se nevztahují ustanovení živnostenského zákona s výjimkou povinnosti prokázat oprávnění k tomuto poskytování služeb dle práva příslušného státu EU při kontrole prováděné živnostenským úřadem.
Novela dále zavádí povinnost odpovědného zástupce oznámit živnostenskému úřadu ukončení funkce odpovědného zástupce u podnikatele, jestliže zjistí, že podnikatel tuto povinnost nesplnil. Toto ustanovení nelze než přivítat, protože podle stávající právní úpravy byl výmaz odpovědného zástupce vázán výlučně na oznámení podnikatele, který nemusel mít vždy zájem na ohlášení takové změny.
Přestože novela provedla celou řadu dalších drobnějších úprav a změn včetně úprav názvů a podmínek vyžadovaných u některých živností, lze považovat změny, které jsem popsal, ve svých důsledcích pro praxi za nejvýznamnější.
Havel Holásek, advokátní kancelář