Galileo a ti druzí

Satelitní systémy doufají, že jim připravovaný evropský navigační systém Galileo umožní rozšířit služby. Galileo se nemůže spoléhat, že by od provozovatelů systémů pro výběr mýtného inkasoval významné tržby. Největší satelitní projekt na vybírání mýtného, německý Toll Collect, bude totiž téměř jistě spuštěn dřív než Galileo (viz vedlejší stranu). Až se tak stane, bude pracovat na bázi současného navigačního systému GPS. Ten sice nenabízí nic víc než prosté zjišťování polohy, ale používání signálu je zdarma.

Evropský navigační systém, který má odstartovat plný provoz v roce 2008, bude alternativou k americkému systému GPS. To je původně čistě vojenský systém ke zjišťování přesné polohy, jehož první družice se dostala na oběžnou dráhu již v roce 1978. Pokud půjde evropský projekt podle plánu, jeho zpoždění za americkým bude činit 27 let.

Satelitní navigační systémy stanovují polohu na principu měření vzdálenosti od několika satelitů, jejichž poloha je známa. Pozemský terminál určuje svou polohu automaticky tak, že přijímá současně několik satelitních signálů. Ty obsahují informaci o přesné poloze satelitu a také přesnou časovou informaci (satelity nesou synchronizované, tzv. atomové hodiny s chybou v řádu nanosekund za den). Svou vzdálenost od příslušného satelitu terminál vypočte ze zpoždění, s jakým signál dostal. Maximální přesnost určení polohy se udává na jeden metr.

Systém Galileo bude tvořit 30 družic ve výšce 23,6 km. Budou vysílat deset signálů, z nichž pouze dva budou určeny pro komerční využití. Šest jich bude sloužit pro kritické aplikace typu záchranné služby a dva zůstanou vyhrazeny bezpečnostním složkám států.

Americký systém GPS původně využívali pouze vojáci. Když začátkem osmdesátých let zjistili, že jejich systém používají i civilisté, tvářili se zpočátku nepřátelsky. Nakonec se rozhodli oddělit vojenský a civilní provoz s tím, že civilistům záměrně snížili přesnost systému. Civilní výzkumné firmy však brzy vyvinuly systém, který tuto překážku obešel a podařilo se jim dosáhnout větší přesnosti, než jakou měli vo-jáci. Ti se v roce 1996 vzdali a s degradací informací v systému GPS pro civilní sektor přestali - s tím, že mají jiné nástroje, jak případné zneužití systému GPS znemožnit.

Hlavním takovým mechanismem je prosté znepřístupnění systému pro civilní použití, což se stalo během obou posledních válek v Iráku.

Na systému, který může být kdykoli bez varování vypnut, není možné garantovat poskytované služby. Nelze na něm tedy postavit kritické aplikace, na nichž by závisely životy lidí (například plně automatizovaná železniční doprava, o letecké nemluvě).

Hrozbě zneužití však bude čelit i systém Galileo. A řešení rozporu mezi potřebou umožnit běh kritických aplikací a současně zabránit zneužití systému bude z technologického pohledu jednou z největších výzev.

Galileo je největší infrastrukturní projekt v historii EU a současně největší projekt spolupráce státního a soukromého sektoru. Celkové náklady mají dosáhnout 3,6 miliardy eur, ale Brusel počítá, že zaplatí necelou třetinu - jen 1,1 miliardy. Zbytek mají "zatáhnout" spolupracující státy a soukromý investor. Spolupracujících států se EU snaží získat co nejvíc. Smlouvu o využití zatím podepsaly Indie, Čína a Izrael, které přispějí částkami v řádu stovek milionů eur. V hledáčku Evropské komise jsou také Brazílie, Japonsko nebo Rusko. Rusko má vlastní systém GLONASS (Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma), budovaný od roku 1983. Tento původně čistě vojenský systém má v následujících letech spustit druhý civilní signál a ruská vláda s ním má ambiciózní plány.

Soukromého investora, který by nesl největší část finančních nákladů, vybere Brusel ze tří kandidátů na konci letošního roku.


Galileo a peníze

Finanční návratnost je největší otazníkem projektu Galileo. Základní službu, tedy signál k prostému zjišťování polohy, totiž bude muset poskytovat zdarma. Nikdo by za ni neplatil - je již dvacet let zdarma v podání systému GPS. Galileo tak bude muset nabídnout atraktivní nadstandard a nalákat na něj dostatek koupěschopných zájemců. Základní nadstandardní funkcí má být potvrzení integrity pozičních dat. Uživatel tak dostane kromě podkladů k výpočtu polohy i záruku, že tyto podklady jsou správné. To GPS (bez doplňkových služeb) neumožňuje. Galileo také umožní posílat na terminály i jiná data než jen poziční signály.

Konkurence v podobě GPS se však může ukázat pro systém Galileo zničující. Možná se dočkáme obchodní žaloby, že americkou vládou financovaný systém GPS představuje nekalou soutěž.