Úpadkové zákonodárství a jeho efektivní výkon je jedním z pilířů zdravých tržních mechanismů pohybu kapitálu v hospodářství. Naše právní normy, které v současné době ošetřují proces konkurzů a likvidací firem, jsou považovány za zcela nevyhovující a zastaralé snad úplně všemi, tedy nejen ekonomy, ale i právníky a soudci. Opakovaně jsou kritizovány rovněž v hodnotících zprávách Evropské komise nebo Světové banky. Na jejich nové podobě se však zainteresované strany dohadují již mnoho let. Úprava, na které Ministerstvo spravedlnosti pracovalo čtyři roky, je sice v připomínkovém řízení, ale rohodně se nedá tvrdit, že by ji na cestě do praxe již nečekala žádná překážka. Naopak lze očekávat ještě velmi tuhý boj o její konečnou podobu.
Asi každý čtenář si musí položit otázku, proč jde všechno tak ztuha. Není již dávno zřejmé, v čem jsou hlavní problémy a jak je lze jednoduše řešit? Přestože problémy současného řešení jsou skutečně známé, názorový konsenzus řešení dosud odborníci nenašli. Dovolím si tvrdit, že ekonomický dopad tohoto neutěšeného stavu na rozvoj České republiky je nesmírný a v evropském srovnání navíc naše země vypadá poněkud "banánově". Je proto nezbytné co nejdříve přijmout a zvolit takové kroky, které nás tohoto přídomku zbaví, bez ohledu na to, jestli má jít o novelu nebo o zcela novou právní normu.
ŠPATNĚ ROZDĚLENÉ PRAVOMOCE. Pokud bychom chtěli hovořit o nejzásadnějším kroku, který vyplývá z předkládaného návrhu zákona, pak je to jistě posílení konkurzních věřitelů přenesením některých pravomocí ze soudu a správců konkurzní podstaty na věřitelský výbor. Konkurzní soud pak bude skutečně na průběh konkurzního řízení pouze dohlížet a nebude se již stavět do role toho, kdo věřitelům určuje osobu, která konkurz řídí a rozhoduje o zpeněžování majetku. Stávající právní úprava věřitelům jejich práva prakticky neumožňuje vykonávat. O všem rozhoduje správce spolu s konkurzním soudcem, který jej jmenoval, a věřitelé mají právo pouze se vyjádřit.
Výrazné zlepšení současného stavu si věřitelé slibují také od zavedení lhůt pro vydání rozhodnutí zejména odvolacích soudů. Nyní soudy nemají vesměs pro rozhodnutí stanoveny žádné lhůty. Naopak dále dochází k omezování věřitelů a někdy dokonce k poškozováni jejich práv. Konkurzy často trvají roky a například proti návrhům na konkurz podaným ze strany úpadce neexistuje pro věřitele možnost odvolání.
CHYBÍ LOGIKA. Většinu laické veřejnosti možná překvapí také současný postup při uspokojování pohledávky, kterou má finanční či jiná instituce "ošetřenu" zástavou. Slovo "ošetřena" si uvozovky zcela jistě zaslouží, protože ve skutečnosti o tom, jak a kdy se dostane věřitel opět ke svým penězům, rozhoduje opět konkurzní správce. Tento postup je zcela zřejmě proti logice samotné podstaty zástavního práva. Neexistuje přece žádný logický důvod, proč by neměl dostat tento věřitel sto procent výtěžku z majetku, který přijal do zástavy. V současné době, a to je zřejmě světová rarita, má však takový věřitel nárok pouze na 70 % výnosu z prodeje zástavy zajišťující jeho pohledávku. V příštích letech by měl bezpochyby o zpeněžování zastaveného majetku vždy rozhodovat zástavní věřitel. I v případě, že není členem věřitelského výboru, mu tak nebude již vnucován názor správce.
IMPULSY PRO EKONOMIKU. Díky rychlému vývoji v ekonomické sféře by schopnost pružně reagovat na vznik, ale i zánik podniků zejména v oblasti malých a středních firem měla být vlastní každé moderní ekonomice. U nás je ovšem stále situace taková, že neexistuje dokonce ani vhodné statistické sledování úspěšnosti menších a středních společností v jednotlivých oborech. Paradoxem dnešní doby je také skutečnost, že není k dispozici ani kvalitní elektronická databáze úpadců.
Asi se nelze v této souvislosti divit, že právě banky patří mezi hlavní obhájce a podporovatele nových pravidel zákona o konkurzu a vyrovnání. Jako zprostředkovatelé kapitálu od střadatelů a investorů k lidem a podnikům, kteří zrovna potřebují dodatečné finance, mají eminentní zájem na jeho volném pohybu bez zbytečného a dlouhodobého zamrzávání. Lze očekávat, že změna právní úpravy ve věci konkurzů a vyrovnání přinese pozitivní impulsy do celé ekonomiky. Dá se předpokládat vyšší ochota bank poskytovat úvěry, snížení úrokové míry úvěrů a rozšíření okruhu bankami financovaných projektů. Změna tedy prospěje hlavně poctivým dlužníkům, kteří za současného stavu nebyli schopni úvěr získat nebo ho mohli dostat pouze za vysokou úrokovou sazbu. To se velmi významně pozitivně projeví právě zejména u menších a středních podniků, které jsou v těchto souvislostech nejzranitelnější.
Vzhledem k tomu, že efektivní pohyb kapitálu z neproduktivních do nových investic patří mezi hlavní principy samotného fungování tržní ekonomiky, je nepochybně dobrou zprávou, že svůj názor na tento trouchnivějící problém dal v minulém týdnu najevo také český premiér.
předseda České bankovní asociace