JAK SI PORADIT S DAŇOVÝM PŘIZNÁNÍM

Neúprosně se blíží konec března a s ním termín podání daňového přiznání. Při jeho vyplňování vám pomůže speciální příloha, kterou připravil Daniel Kába, daňový poradce z poradenské firmy Orkán.

Dozvíte se, jak správně vyplnit všechny kolonky daňového formuláře typu A i B a uplatnit všechny úlevy, které nabízí zákon.

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 10 tisíc korun, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání musí také podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků v případě, že jeho ostatní příjmy podle paragrafu 7 až 10 zákona o daních z příjmů jsou ve zdaňovacím období 2003 vyšší než čtyři tisíce korun.

Vyplatí se získat zaručený elektronický podpis. Zatím lze podávat elektronicky daňové přiznání k DPH, dani silniční, dani z nemovitostí. Elektronické podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob bude zprovozněno údajně koncem měsíce června letošního roku.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003

Přílohu s formuláři si můžete stáhnout zde.

Kdo, jak a co

Ministerstvo financí České republiky vydalo tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2003 ve verzi typu A (vzor č. 7) a typu B (vzor č. 10). Daňové přiznání typu B je určeno pro všechny druhy příjmů, zatímco daňové přiznání typu A slouží pouze pro příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků z tuzemských zdrojů.

Kdo má povinnost podávat daňové přiznání. Daňové přiznání typu A nebo B má povinnost podat každý, jehož roční příjmy, jež jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly ve zdaňovacím období 2003 částku 10 tisíc korun. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána pouze zvláštní sazbou daně, nebo příjmy, u nichž je daň vybírána podle paragrafu 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů (např. některé příjmy z kapitálového majetku nebo příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 10 tisíc korun, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání musí také podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků v případě, že jeho ostatní příjmy podle paragrafu 7 až 10 zákona o daních z příjmů jsou ve zdaňovacím období 2003 vyšší než 4 tisíce korun. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou. Poplatník pak v daňovém přiznání vyplní veškeré své ostatní zdanitelné příjmy včetně příjmů ze závislé činnosti, které doloží Potvrzením od všech svých zaměstnavatelů o sražených zálohách na daň ze závislé činnosti v průběhu zdaňovacího období 2003.

Dále je povinen podat daňové přiznání i poplatník, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti, u nichž byla sražena záloha na daň zaměstnavatelem, současně od více plátců. Daňové přiznání typu A může podat i ten poplatník, který měl příjmy ze závislé činnosti a rozhodl se nepožádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň.

Daňové přiznání je povinen podat i poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který u zaměstnavatele uplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru nebo z úvěru souvisejícího s hypotečním úvěrem banky. Také poplatníci s příjmy ze závislé činnosti plynoucími od zahraničního plátce mají povinnost podat přiznání k dani, pokud tento plátce nemá v ČR stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné příjmy podrobené dani. Povinnost podat daňové přiznání má i ten, kdo je k tomu správcem daně vyzván. Rozhodování, který druh tiskopisu použít, vám usnadní schémata na poslední straně této přílohy.

Kdo nepodává daňové přiznání. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle smluv o zamezení dvojího zdanění (paragraf 38f zákona o daních z příjmů) vyjmuty ze zdanění.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona o daních z příjmů pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců a neuplatňoval odečet úroků z hypotečního úvěru. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle paragrafu 38k zákona o daních z příjmů a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle paragrafu 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 4 tisíce korun. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle paragrafu 38f zákona o daních z příjmů vyjmuty ze zdanění.

Kam podat daňové přiznání. Daňové přiznání podává poplatník místně příslušnému finančnímu úřadu, v jehož územním obvodu má v době podání daňového přiznání bydliště (trvalý pobyt). Další možností je podání daňového přiznání finančnímu úřadu podle místa, kde se převážně zdržuje, tedy místa, v němž pobývá nejvíce dnů v roce. Pokud nemá poplatník na území České republiky bydliště, ani se zde obvykle nezdržuje, podává poplatník přiznání k dani z příjmů u Finančního úřadu pro Prahu 1.

Termín podání daňového přiznání a splatnost daně. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 se podává na příslušný finanční úřad nejpozději do 31. 3. 2004. Zpracovává-li pro poplatníka daňové přiznání daňový poradce na základě plné moci, pak je lhůta pro podání daňového přiznání prodloužena do 30. 6. 2004.

V případě úmrtí nebo zániku daňového poradce v době od 1. 4. 2004 je prodloužená lhůta k podání daňového přiznání stejná, i když bude daňové přiznání podávat poplatník sám nebo prostřednictvím svého zástupce.

Správce daně může na žádost poplatníka, případně jeho zástupce nebo daňového poradce, prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, avšak nejdéle o tři měsíce od uplynutí lhůty pro jeho podání. Pokud jsou součástí zdaňovaných příjmů poplatníka i příjmy zdaňované v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání až do 1. 11. 2004.

Splatnost daně. Splatnost daně je podle výše uvedených podmínek v termínu pro podání daňového přiznání (31. 3. 2004, případně 30. 6. 2004). Daň se platí místně příslušnému finančnímu úřadu pouze v české měně. Legislativa České republiky také nedovoluje přenos daňové povinnosti na jiný subjekt.

Úhradu daně lze provést převodem z účtu poplatníka na příslušný účet finančního úřadu nebo ji lze uhradit v hotovosti, a to buď poštovní poukázkou, nebo přímo na pokladně příslušného finančního úřadu.


Přiznání typu A

Strana 1

Záhlaví (viz obr. 1)

V předtištěném rámečku Finančnímu úřadu v, ve, pro se vyplní sídlo správce daně (finančního úřadu), v jehož územním obvodu má poplatník v době podání Přiznání typu A bydliště (trvalý pobyt). Pokud je zaregistrován podle § 33 zákona o správě daní a poplatků, vyplní sídlo finančního úřadu místně příslušného podle osvědčení o registraci. Přehled finančních úřadů a obcí, které k jednotlivým finančním úřadům místně přísluší, je uveden v zákoně č. 531/ 1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Řádek 01 - Daňové identifikační číslo

Na tomto řádku vyplní poplatník daňové identifikační číslo (DIČ), které mu bylo přiděleno správcem daně. U fyzických osob je DIČ tvořeno číslem příslušného finančního úřadu a rodným číslem poplatníka. U cizinců je DIČ tvořeno číslem příslušného finančního úřadu a další řadou čísel přidělenou příslušným finančním úřadem.

Řádek 02 - Rodné číslo

Na řádku 02 Rodné číslo vyplní poplatník své rodné číslo. Pokud mu nebylo přiděleno, vyplní datum narození (rodná čísla po roce 1954 obsahují za lomítkem čtyři čísla, do roku 1953 jsou za lomítkem čísla 3).

Řádek 03 - Typ DAP

Tiskopis daňového přiznání typu A je univerzální, a proto je možné na tomto řádku označit, zda jde o řádné, opravné či dodatečné přiznání. Odpovídající variantu označí poplatník křížkem X. Pokud se jedná o typ dodatečné, napíše datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného Přiznání typu A, jak mu ukládá § 41 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků.

Řádek 04 - Kód rozlišení typu DAP

Na řádku 04 Přiznání typu A poplatník označí křížkem X, zda podává toto přiznání za zemřelého poplatníka. Současně je nutné uvést datum úmrtí poplatníka, za kterého se Přiznání typu A podává.

Řádek 05

Ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků má každý poplatník právo zplnomocnit daňového poradce nebo advokáta, podle § 11 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, ke zpracování a předložení Přiznání typu A příslušnému finančnímu úřadu. Je-li pak plná moc k zastupování poplatníkem udělena a podána správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání Přiznání typu A, tj. do středy 31. 3. 2004, lze Přiznání typu A předložit až do středy 30. 6. 2004. Tuto informaci uvede poplatník na řádku 05 označením křížkem X.

1. Oddíl - Údaje o poplatníkovi (viz obr. 2)

Řádky 06 Příjmení, 07 Rodné příjmení, 08 Jméno, 09 Titul, 10 Státní příslušnost, 11 Číslo pasu

Údaje v 1. oddílu na řádcích 06 až 11 identifikují poplatníka a slouží pro správnou evidenci na příslušném finančním úřadě. Údaj číslo pasu se týká pouze cizích státních příslušníků.

Řádky 12 až 28

Na řádcích 12 až 18 se uvádí adresa bydliště nebo trvalého pobytu poplatníka v den podání Přiznání typu A. Na řádcích 19 až 22 se vyplňuje adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje (tato adresa se vyplní pouze tehdy, je-li adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se Přiznání typu A podává, odlišná od adresy ke dni podání tohoto přiznání). Na řádcích 23 až 28 se pak uvádí adresa pobytu na území ČR, kde se poplatník obvykle zdržoval, a to pouze u poplatníků, kteří nemají na území ČR bydliště.

Poplatník s bydlištěm v cizině má povinnost podle § 33 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků oznámit příslušnému finančnímu úřadu při registraci adresu zmocněnce na území ČR pro doručování.

Řádek 29 Kód státu - vyplní jen daňový nerezident

Je-li poplatník daňovým nerezidentem v České republice podle podmínek uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, označí kód státu, ve kterém je rezidentem na řádku 29 Kód státu - vyplní jen daňový nerezident. Není tedy možné vyplnit kód státu 061, resp. CZ.

Kódy států jsou uvedeny ve vyhlášce Českého statistického úřadu a Ministerstva financí č. 253/2002 Sb., o statistice dováženého a vyváženého zboží, v II. Části. Tuto vyhlášku lze nalézt na www.cs.mfcr.cz.

Strana 2

2. Oddíl - Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (viz obr. 3)

Oddíl 2 Přiznání typu A je určen k výpočtu dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6 zákona o daních z příjmů). Podle § 6 zákona se do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zahrnují příjmy od všech zaměstnavatelů na území České republiky i příjmy od všech zaměstnavatelů v zahraničí (přepočtené na Kč), snížené o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů.

Do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nezapočítávají příjmy, které jsou ze zákona od této daně osvobozeny, a příjmy zdaněné zvláštní procentní sazbou u zdroje při jejich výplatě. Tyto příjmy byly již poplatníkovi vyplaceny jako čistá částka a pokud byla použita procentní sazba podle § 36 zákona o daních z příjmů, daňová povinnost u nich byla splněna a do ročního výpočtu daně se v žádném případě nezapočítávají. U příjmů ze závislé činnosti jde hlavně o příjmy z příležitostných pracovněprávních a obdobných vztahů, jejichž celková výše nepřesáhla v kalendářním měsíci u jednoho poplatníka částku 3000 Kč od jednoho zaměstnavatele.

Řádek 30 - Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

Na tomto řádku uvede poplatník součet všech příjmů zahrnující příjmy ze zdrojů na území v ČR i ze zdrojů v zahraničí, přepočtené na Kč. Podkladem pro tento výpočet je Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sraženém pojistném a zálohách na daň za zdaňovací období 2003 od jednotlivých zaměstnavatelů.

Potvrzení je na území České republiky povinen zaměstnanci vystavit zaměstnavatel na základě jeho žádosti podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů do deseti dnů.

Řádek 31 - Úhrn pojistného

Poplatník uvede na řádku 31 úhrn pojistného sraženého jednotlivými zaměstnavateli, případně zaplacené pojistné, které si platí, je-li zaměstnancem zastupitelských úřadů cizích států na území České republiky.

Řádek 32 - Dílčí základ daně podle § 6 ZDP

Podle pokynů na daňovém přiznání (řádek 30-řádek 31) vypočte poplatník dílčí základ daně připadající na příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů.

3. Oddíl - Nezdanitelné části základu daně a daň celkem (viz obr. 4)

Oddíl 3 Přiznání typu A slouží k uplatnění nároku na snížení dílčího základu daně o nezdanitelné části základu daně podle paragrafu 15 zákona o daních z příjmů, s ohledem na osobní, rodinné či zdravotní poměry poplatníka. Současně může poplatník uplatnit odpočet darů poskytnutých podle podmínek stanovených zákonem, odpočet úroků a odpočet části plateb na penzijní a životní pojištění.

Údaje o starobním důchodu

Na tento řádek doplní poplatník údaj o celkové částce starobního důchodu nebo důchodu ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, která mu byla vyplacena za rok 2003. Rozhodným datem je stav k 1. 1. 2003, a to i v případě, že byl starobní důchod poplatníkovi k tomuto datu přiznán zpětně. Výši starobního důchodu uvedou pouze ti, kteří uplatňují nezdanitelnou část základu daně na řádku 33 Přiznání typu A (tzn. ti poplatníci, jejichž výše starobního důchodu činí méně než 38 040 Kč).

Údaje o manželce (manželovi)

Poplatník vyplňuje tento řádek v případě, kdy s ním v daném kalendářním roce (2003) žije ve společné domácnosti manželka (manžel) s ročním příjmem nižším než 38 040 Kč.

Údaje o dětech žijících v domácnosti

Do tabulky doplní poplatník potřebné údaje, pouze pokud uplatňuje v daném kalendářním roce snížení základu daně na vyživované děti žijící s poplatníkem ve společné domácnosti podle § 15 zákona o daních z příjmů. U každého vyživovaného dítěte se uvede jeho příjmení, jméno a ve 2. sloupci jeho rodné číslo. Sloupec 3 slouží k uvedení počtu měsíců zdaňovacího období (kalendářního roku), po které poplatník uplatňuje nezdanitelné části základu daně na vyživované děti. Ve 4. sloupci uvede poplatník počet měsíců, na jejichž začátku bylo vyživované dítě držitelem průkazu ZTP-P.

Řádek 33 (viz obr. 5)

Řádek vyplní každý poplatník v celkové výši 38 040 Kč. Tato částka se nesnižuje v poměrné výši podle počtu měsíců, po které poplatník pobíral ve zdaňovacím období zdanitelný příjem.

Výjimku tvoří poživatelé starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení nebo z důchodu zahraničního povinného pojištění stejného druhu a tento důchod byl za zdaňovací období 2003 vyšší než 38 040 Kč. Ti tento řádek nevyplňují, případně proškrtnou. Pokud je tato částka nižší než 38 040 Kč za rok, pak na tomto řádku poplatník uvede částku 38 040 Kč sníženou o vyplacené částky starobního důchodu.

V případě, že se poplatník stal poživatelem důchodu až v průběhu zdaňovacího období a tento důchod mu nebyl přiznán zpětně k počátku zdaňovacího období, pak na tomto řádku uvede celou částku 38 040 Kč.

Řádek 34a)

Poplatník uplatní na tomto řádku částku 23 520 Kč ročně na vyživované dítě, které ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebylo držitelem ZTP-P a žilo ve zdaňovacím období s poplatníkem v domácnosti. Částka je závislá na počtu měsíců, ve kterých bylo dítě v domácnosti vyživováno. Za každý kalendářní měsíc, na jehož začátku bylo dítě v domácnosti vyživováno, uplatní poplatník částku 1960 Kč na jedno dítě.

Řádek 34b)

Částku 47 040 Kč (tedy dvojnásobek) může poplatník uplatnit, pokud vyživované dítě žijící ve zdaňovacím období s ním v domácnosti je držitelem průkazky ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem). Částka je závislá na počtu měsíců, ve kterých je dítě v domácnosti vyživováno. Uplatňuje se ve výši 3 920 Kč na jedno dítě za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku bylo toto dítě v domácnosti vyživováno.

Při uplatňování nároku na odpočet u vyživovaných dětí platí, že lze tento nárok uplatnit již v tom měsíci, v němž se dítě narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání. Ukončení soustavné přípravy zletilého dítěte na budoucí povolání závisí na typu studia podle § 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý občan může být příslušníkem jen jedné domácnosti. Příslušnost k domácnosti u nezletilých stanoví dohoda rodičů nebo rozhodnutí soudu. U manželů je založení další domácnosti vyloučeno, pokud jejich spolužití vykazuje znaky uvedené v § 115 občanského zákoníku.

Pokud je v domácnosti vyživováno více dětí, náleží tato částka na každé z nich. Na uplatnění tohoto snížení přitom nemá vliv přechodný pobyt dítěte mimo domácnost (studium, léčení, apod.). Uvedené částky na děti může podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů uplatnit pouze rezident, tedy poplatník, který má bydliště na území České republiky nebo se na území České republiky obvykle zdržoval.

Řádek 35a)

Na řádku 35a) uplatní poplatník podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů částku 21 720 Kč na vyživovanou manželku (manžela), jestliže manžel(ka) který/á ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebyl(a) držitelem ZTP-P, žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč ročně.

Částku lze uplatnit podle kalendářních měsíců, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval. Při splnění uvedených podmínek je možné uplatnit částku 1810 Kč za každý kalendářní měsíc.

Řádek 35b)

V případě, že je manžel(ka) držitelem (držitelkou) průkazky ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), lze uplatnit dvojnásobnou částku 43 440 Kč ročně, případně částku 3620 Kč za kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval.

Do vlastního příjmu manžela (manželky) 38 040 Kč ročně se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Jinak se tam ale zahrnují všechny ostatní brutto příjmy.

Uvedené částky na manžela (manželku) může podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů uplatnit pouze poplatník - rezident, který má bydliště na území České republiky nebo se na území České republiky obvykle zdržoval.

Řádek 36

Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, uplatní na řádku podle § 15 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů částku 7140 Kč ročně, a to i v případě, že došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Jestliže poplatník pobírá tento důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 595 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 37

Pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod, pak na tomto řádku uplatní dvojnásobnou částku 14 280 Kč za rok. V případě, že poplatník pobírá plný invalidní důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 1190 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 38

Jestliže je poplatník držitelem průkazky ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), a to i v případě, že nepobírá částečný nebo plný invalidní důchod, uplatní na tomto řádku podle § 15 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů částku 50 040 Kč ročně. Jestliže uvedená podmínka byla splněna pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, poplatník uplatní částku 4170 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Zmíněné částky může uplatnit pouze poplatník pobírající částečný, plný invalidní důchod nebo poplatník, který je držitelem průkazky ZTP-P a současně je rezident (poplatník, který má bydliště na území České republiky nebo se na území České republiky obvykle zdržoval).

Řádek 39

Student pobírající zdanitelné příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů, má nárok uplatnit na tomto řádku částku 11 400 Kč. Jestliže poplatník studuje pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období 2003, uplatní si částku 950 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla podmínka studia splněna.

Částku lze uplatnit za podmínky, že poplatník se připravuje soustavně na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Splnění podmínky je nezbytné prokázat finančnímu úřadu potvrzením školy.

Řádek 40

Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů, které poskytl obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím a na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení.

Úhrnná hodnota daru ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí být alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 32 Přiznání typu A.

Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel, je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky.

V daňovém přiznání za rok 2003 lze dále odečíst od základu daně dalších 10% na dary na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky v roce 2002.

Nejdříve odečteme prvních 10 % na dary specifikované v předcházejícím odstavci a teprve z daňového základu sníženého o těchto prvních 10 % základu daně odečteme dalších 10 % na dary pro povodňové účely. Ve skutečnosti se tedy nejedná přesně o 20 %, ale o částku o něco málo menší.

Dar lze také poskytnout v nepeněžní formě, přičemž při stanovení ceny se nevyžaduje znalecký posudek. Je však nutné, aby ten, kdo nepeněžní dar poskytuje a jeho cenu si v této odčitatelné položce uplatňuje, byl schopen správci daně doložit, z jakého tržního mechanismu při stanovení ceny daru vycházel.

Řádek 41

Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2003 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, sníženou o poskytnutý státní příspěvek, v případě, že uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/ /1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky.

Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených § 15 odst. 10 a 11 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 Kč na jednu domácnost.

Strana 3 (viz obr. 6)

Řádek 42

Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může si na řádku 49 uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2003 sníženou o 6000 Kč. Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2003, činí 12 000 Kč.

Řádek 43

V případě, že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2003. Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2003, činí celkem 12 000 Kč.

Řádek 44

Poplatník sníží základ daně podle § 6 zákona o daních z příjmů o nezdanitelné části základu daně podle pokynů na daňovém přiznání. Maximálně lze základ daně snížit na nulu.

Řádek 45

Snížený základ daně z řádku 44 se podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů zaokrouhlí na celé stovky korun dolů a uvede se na řádek 45.

Řádek 46

Na řádku 46 se uvede vypočtená daň podle následující tabulky a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru.

Základ daně Daň Ze základu

od Kč do Kč přesahujícího

0 109 200 15 %

109 200 218 400 16 380 Kč + 20 % 109 200 Kč

218 400 331 200 38 220 Kč + 25 % 218 400 Kč

331 200 a více 66 420 Kč + 32 % 331 200 Kč

4. Oddíl - Dodatečné DAP (viz obr. 7)

Tento oddíl je určen pouze pro poplatníka, který podává dodatečné daňové přiznání.

Řádek 47-49

Poslední známou daňovou povinností je částka, kterou poplatník uvedl v posledním přiznání (řádném nebo dodatečném) s účinností od lhůty stanovené pro jeho podání nebo po účinnosti posledního platebního (dodatečného platebního) výměru nebo rozhodnutí o opravném prostředku.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má povinnost podat dodatečné daňové přiznání v případě, že zjistí, že jeho daňová povinnost má být vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost. Dodatečné daňové přiznání je poplatník povinen předložit svému správci daně do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Datum zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání uvede poplatník na řádku 05. Stejně pak postupuje, zjistí-li, že daňová povinnost má být nižší.

5. Oddíl - Placení daně (viz obr. 8)

Oddíl 5 Přiznání typu A je věnován údajům o celkové výši sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a zbývajících záloh za zdaňovací období 2003 a částce, která bude po porovnání s údajem o výši daňové povinnosti doplacena, nebo naopak správcem daně vrácena.

Řádek 50

Na tento řádek uvede poplatník celkový úhrn sražených záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků na základě jednotlivých potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na tuto daň za příslušné zdaňovací období, získaných od všech zaměstnavatelů.

Řádek 51

Řádek 51 slouží k uvedení úhrnu zaplacených záloh v příslušném zdaňovacím období, s výjimkou záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků, které poplatník uvedl už na řádku 50.

Řádek 52

Podle pokynů na řádku 52 poplatník zjistí výslednou částku, která vyjadřuje buď že má za rok 2003 ještě daň doplácet, nebo že zaplatil na dani z příjmů fyzických osob na zálohách více. V případě, že zaplatil méně, je poplatník povinen tuto částku uhradit v termínu pro podání daňového přiznání. Pokud zaplatil více, bude mu daňový přeplatek (v případě záporného rozdílu řádků), vrácen na základě jeho žádosti, která je součástí Přiznání. Tento daňový přeplatek bude poplatníkovi vrácen příslušným správcem daně, pokud činí více jak 50 Kč a poplatník nemá jiný daňový nedoplatek vztahující se k jiné dani.

Daňový přeplatek může správce daně použít na úhradu případného daňového nedoplatku poplatníka u jiné daně nebo, neexistuje-li takový nedoplatek, i jako zálohu na dosud nesplatnou daňovou povinnost na dani, na které přeplatek vznikl.

Přílohy DAP (viz obr. 9)

V této tabulce uvede poplatník počet potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň za příslušné zdaňovací období 2003, které získal od všech zaměstnavatelů. Tato potvrzení je povinen přiložit k Přiznání typu A. Na dalších řádcích uvede počet všech ostatních příloh, které k přiznání přikládá, např. doklad o úvěru a potvrzení o výši úroků z něj, odpočet na pojištění a počet příloh k jednotlivým částem přiznání typu A, které vznikly nedostatkem místa, apod. Na posledním řádku uvede poplatník počet listů příloh celkem. Přílohy se přikládají v originále.

Prohlášení (viz obr. 10)

Poplatník nebo jeho zástupce je povinen potvrdit svým podpisem pravdivost a úplnost daňového přiznání. Současně tím potvrzuje, že si je vědom právních následků v případě, že správce daně zjistí, že údaje v jeho daňovém přiznání jsou nepravdivé nebo neúplné.

Údaje o zástupci (viz obr. 11)

Poplatník vyplní pouze v případě, že má svého zákonného zástupce nebo daňového poradce.

Žádost o vrácení přeplatku (viz obr. 12)

Součástí daňového přiznání je od roku 2002 i "Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob". Na základě vyplnění této žádosti správce daně sám vrátí poplatníkovi přeplatek na dani.


Přiznání typu B

Strana 1

Záhlaví (viz obr. 13)

V předtištěném rámečku Finančnímu úřadu v, ve, pro se vyplní sídlo finančního úřadu, v jehož územním obvodu má poplatník v době podání přiznání trvalý pobyt. Přehled finančních úřadů a obcí, které k jednotlivým finančním úřadům místně přísluší, je uveden v zákoně č. 531/ /1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud je poplatník již u správce daně zaregistrován podle § 33 zákona o správě daní a poplatků, vyplní zde sídlo finančního úřadu místně příslušného podle osvědčení o registraci, které mu bylo vydáno.

Řádek 01 - Daňové identifikační číslo

Na tomto řádku vyplní poplatník daňové identifikační číslo (DIČ), které mu bylo přiděleno správcem daně. U fyzických osob je DIČ tvořeno číslem příslušného finančního úřadu a za pomlčkou je rodné číslo poplatníka. U cizinců je DIČ tvořeno číslem příslušného finančního úřadu a další řadou čísel přidělenou příslušným finančním úřadem. Daňové identifikační číslo se nevztahuje pouze k dani z přidané hodnoty, jak je někdy mylně veřejností chápáno, ale obecně ke všem daním poplatníka.

Řádek 02 - Rodné číslo

Zde vyplní poplatník své rodné číslo. Pokud mu nebylo přiděleno, vyplní datum narození. Rodná čísla po roce 1954 obsahují za lomítkem čtyři čísla, do roku 1953 jsou za lomítkem jen čísla 3. V případě 3 čísel za lomítkem zůstane poslední místo nevyplněné.

Řádek 03 - Typ DAP

Tiskopis daňového přiznání typu B je univerzální, a proto je možné na tomto řádku označit, zda jde o řádné, opravné či dodatečné přiznání. Odpovídající variantu označí poplatník křížkem X. Pokud se jedná o typ dodatečné, napíše datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného přiznání. Opravné daňové přiznání je možné podat před uplynutím lhůty pro podání přiznání (zpravidla do 31. 3. resp. 30. 6.). Finanční úřad pak použije pro vyměřovací řízení pouze toto přiznání a k původnímu podání se vůbec nepřihlíží. Dodatečné daňové přiznání má daňový subjekt povinnost podat tehdy, jestli v době po podání řádného daňového přiznání a po uplynutí termínu pro podání přiznání zjistí, že jeho daňová povinnost měla být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než uvedl v původním daňovém přiznání. Ustanovení o opravném i dodatečném daňovém přiznání jsou podrobně upravena v § 41 zákona o správě daní a poplatků.

Řádek 04 - Kód rozlišení typu DAP

Řádek 04 Přiznání typu B úzce souvisí s řádkem 03. Označením křížkem X poplatník uvádí, zda podává toto přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení konkurzu nebo zda podává přiznání za zemřelého poplatníka. Současně je nutné uvést datum, kdy uvedené skutečnosti nastaly, například datum úmrtí poplatníka, za kterého se přiznání podává, nebo datum rozhodnutí soudu o prohlášení nebo zrušení konkurzu. V případě úmrtí poplatníka je nutné, aby se pozůstalí dohodli, kdo z nich bude daňové přiznání za zemřelého poplatníka podávat. Termín podání v tomto případě je do šesti měsíců po úmrtí poplatníka. Nedohodnou-li se, podá přiznání zmocněnec určený finančním úřadem v termínu do tří měsíců po svém ustanovení. Na žádost právního nástupce nebo zmocněnce může správce daně lhůtu tří měsíců prodloužit.

Řádek 05

Ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků má každý poplatník právo zplnomocnit daňového poradce nebo advokáta, podle § 11 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, ke zpracování a předložení daňového přiznání příslušnému finančnímu úřadu. Je-li pak plná moc k zastupování poplatníkem udělena a podána správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání, tj. do středy 31. 3. 2004, lze přiznání předložit finančnímu úřadu v prodloužené lhůtě až do 30. 6. 2004. Tuto informaci uvede poplatník na řádku 05 označením křížkem X.

1. Oddíl - Údaje o poplatníkovi (viz obr. 14)

Řádky 06 - Příjmení, 07 - Rodné příjmení, 08 - Jméno, 09 - Titul, 10 - Státní příslušnost, 11 - Číslo pasu

Údaje v 1. oddílu na řádcích 06 až 11 identifikují poplatníka a slouží pro správnou evidenci na příslušném finančním úřadě. Číslo pasu vyplní pouze poplatník, který je cizím státním příslušníkem.

Řádky 12 až 28

Na řádcích 12 až 18 se uvádí adresa bydliště nebo trvalého pobytu poplatníka v den podání přiznání. Na řádcích 19 až 22 se vyplňuje adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje (tato adresa se však vyplňuje pouze tehdy, pokud se adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se přiznání podává, odlišuje od adresy ke dni podání tohoto přiznání). Na řádcích 23 až 28 se pak uvádí adresa pobytu na území ČR, kde se poplatník obvykle zdržoval (tzn. alespoň 183 dní ve zdaňovacím období), a to pouze u poplatníků, kteří nemají na území ČR bydliště (trvalý pobyt).

Řádek 29 - Kód státu - vyplní jen daňový nerezident

Je-li poplatník daňovým nerezidentem v České republice podle podmínek uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, označí kód státu, ve kterém je rezidentem na řádku 29. Není tedy možné vyplnit kód státu 061, resp. CZ. Kódy států jsou uvedeny ve vyhlášce Českého statistického úřadu a Ministerstva financí č. 253/2002 Sb., o statistice dováženého a vyváženého zboží, v II. Části. Tuto vyhlášku lze nalézt na www.cs.mfcr.cz v kapitole Celní přepisy - uspořádání zemí podle numerického kódu.

Řádek 30

Je-li poplatník ekonomicky nebo personálně spojen se zahraniční osobou, tedy fyzickou osobou s bydlištěm nebo právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, označí řádek 30 křížkem X v položce ANO.

Ekonomicky či personálně spojenými osobami jsou:

ty osoby, kdy jedna se přímo nebo nepřímo podílí na vedení a kontrole nebo jmění druhé osoby,

nebo shodné fyzické či právnické osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.

Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25% podílů na základním kapitálu nebo podílů s hlasovacím právem.

Strana 2

2. Oddíl - Základ daně, ztráta (viz obr. 15)

Ve druhém oddílu Přiznání typu B poplatník uvede vypočtené dílčí základy daně z příjmů podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, za zdaňovací období roku 2003. Podle § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období 2003 (za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Na rozdíl od poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří v návaznosti na zákon o účetnictví mohou používat od roku 2001 hospodářský rok, zůstává pro fyzické osoby zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Pokud podle účetnictví nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou.

Jestliže plynou poplatníkovi ve zdaňovacím období (kalendářním roce) souběžně dva nebo více druhů příjmů, je základem daně součet jednotlivých (dílčích) základů daně, který poplatník provede po jednotlivých krocích v příslušných řádcích 2. oddílu.

Řádek 31

Zde se uvádí dílčí základ daně podle § 6 zákona o daních z příjmů. Tento údaj je vypočten v příloze číslo 2 k daňovému přiznání a přeneseme jej sem z přílohy z řádku 204.

Řádek 32

Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů, vypočteného v příloze č. 1 na řádku 113.

Řádek 33

Uvádí se zde úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, přepočtené na Kč, které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona. Zahrnují se sem však i příjmy ze zdrojů na území České republiky zahrnuté v obchodním majetku poplatníka a zdaněné srážkovou daní podle § 36 zákona, u nichž se tato sražená daň započte na celkovou daňovou povinnost. Od roku 1998 je právě rok 2003 posledním rokem, kdy se zde uvádějí brutto příjmy, ať už z nich byla sražena daň nebo nebyla, přičemž sražená daň je na druhé straně odečtena, jako by to byla záloha (§ 36 odst. 6 a § 8 odst. 4). V příštím roce by již příjem z kapitálového majetku, u kterého byla sražena daň, neměl vstupovat do základu daně.

K výpočtu daně ze samostatného základu daně lze také použít přílohu č. 4.

Řádek 34

Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů, vypočteného v příloze č. 2 na řádku 210.

Řádek 35

Uvádí se zde dílčí základ daně podle § 10 zákona o daních z příjmů, vypočtený v příloze č. 2 na řádku 213.

Řádek 36

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů pro odpočet ztráty z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů (bez započtení příjmů ze závislé činnosti podle § 6). Pokud je úhrn dílčích základů daně záporný, pak uvedená částka znamená daňovou ztrátu za zdaňovací období 2003. Má-li poplatník příjmy pouze ze zdrojů na území České republiky, přenese údaj o daňové ztrátě na řádek č. 59.

Řádek 37

Slouží pro uvedení základu daně, který si poplatník stanovuje jako úhrn dílčího základu podle § 6 zákona a kladného úhrnu dílčích základů daně nebo ztrát podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů.

Řádek 38

Tento řádek je určen pro poplatníka, který uplatňuje ztrátu z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Ztrátu nebo její část lze uplatnit nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ve zdaňovacím období 2003 lze v Přiznání typu B uplatnit naposledy ztrátu za zdaňovací období roku 1996. Částka uvedená na tomto řádku nesmí být vyšší než kladná hodnota uvedená na řádku č. 36.

Pro přehlednost o výši ztrát a jejich již uplatněných částí je možné využít samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání (viz obr. 16).

Řádek 39

Poplatník zde sníží základ daně o ztrátu z předchozích zdaňovacích období (ř. 37-ř. 38).

3. Oddíl - Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

Dílčí základ daně lze snížit o nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a odčitatelné položky podle § 34 odst. 3 a odst. 7 zákona o daních z příjmů, přičemž daň počítáme až z tohoto sníženého základu daně. Pouze o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona, tj. ztrátu, se upravuje základ daně již v předchozím 2. oddílu Přiznání typu B.

V případech, kdy poplatník pobírá starobní důchod, vyživuje manželku v domácnosti, případně vyživuje děti, slouží ke zjištění nároků na uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů tabulka 1 ve 3. oddílu. Pokud poplatník neuplatňuje nárok na výše uvedené nezdanitelné části základu daně, tyto údaje nevyplňuje.

Většina nezdanitelných částí základu daně se uplatňuje v závislosti na počtu měsíců, ve kterých poplatník splňuje podmínky a nárokuje odpovídající částku.

Tabulka č. 1 - údaje ke zjištění nároků na uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona (viz obr. 17)

Údaje o starobním důchodu - zde se vyplňuje celková částka starobního důchodu nebo částka důchodu ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu vyplacená v roce 2003. Údaj se ale vyplňuje pouze v případě, že poplatník byl poživatelem starobního důchodu k datu 1. 1. 2003, a pouze v případě, že uplatňuje nezdanitelnou část základu daně (řádek 40).

Údaje o manželce (manželovi) - jméno a rodné číslo manželky nebo manžela se na tomto řádku uvede pouze tehdy, pokud je poplatník uplatňuje jako vyživované osoby na řádku 42.

Údaje o dětech - vyplňují se údaje o dětech, na které poplatník uplatňuje nezdanitelnou část základu daně jako na vyživované dítě (řádek 41).

V tabulce (viz obr. 18) uplatňujeme v příslušných řádcích jednotlivé nezdanitelné částky za zdaňovací období roku 2003:



Řádek 40 - základní nezdanitelná částka

Částku ve výši 38 040 Kč vyplní každý poplatník, tzn. rezident i nerezident. Tato částka se nesnižuje v poměrné výši podle počtu měsíců, po které poplatník ve zdaňovacím období pobíral zdanitelný příjem. Částka se nijak nesnižuje ani u poplatníka, který v průběhu daňového období zemřel.

Pouze v případě, že je poplatník poživatelem starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu od počátku zdaňovacího období, tj. k 1. 1. 2003 (nebo mu byl tento důchod přiznán zpětně k 1. 1. 2003), uplatní pouze částku 38 040 Kč sníženou o vyplacené částky starobního důchodu.

Řádek 41a) - vyživované děti

Podle § 15 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů uplatní poplatník částku 23 520 Kč ročně na vyživované dítě, které ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebylo držitelem ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem) a žilo ve zdaňovacím období s poplatníkem v domácnosti. Částka je závislá na počtu měsíců, ve kterých je dítě v domácnosti vyživováno. Uplatňuje se ve výši 1960 Kč na jedno dítě za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku bylo toto dítě v domácnosti vyživováno. Dítě je možné uplatnit i za ten měsíc, ve kterém se narodilo nebo v němž začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání. Ukončení soustavné přípravy zletilého dítěte na budoucí povolání závisí na typu studia podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Řádek 41b) - vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P

Částku 47 040 Kč (tedy dvojnásobek) může poplatník uplatnit, pokud vyživované dítě žijící ve zdaňovacím období s ním v domácnosti je držitelem průkazky ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem). Částka je závislá na počtu měsíců, ve kterých je dítě v domácnosti vyživováno. Uplatňuje se ve výši 3920 Kč na jedno dítě za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku bylo toto dítě v domácnosti vyživováno.

Při uplatňování nároku na odpočet u vyživovaných dětí i zde platí, že lze tento nárok uplatnit již v tom měsíci, v němž se dítě narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.

Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý občan může být příslušníkem jen jedné domácnosti. Příslušnost k domácnosti u nezletilých stanoví dohoda rodičů nebo rozhodnutí soudu. U manželů je založení další domácnosti vyloučeno, pokud jejich spolužití vykazuje znaky uvedené v § 115 občanského zákoníku.

Pokud je v domácnosti vyživováno více dětí, náleží tato částka na každé z nich. Na uplatnění tohoto snížení přitom nemá vliv přechodný pobyt dítěte mimo domácnost (studium, léčení, apod.).

Uvedené částky na děti může podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů uplatnit pouze rezident, tedy poplatník, který má bydliště na území České republiky nebo se na území České republiky obvykle zdržoval.

U obou odčitatelných položek na řádcích 41a) a 41b) platí, že není možné kombinovat jejich uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby např. syn poplatníka byl spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou.

Na rozdíl od vyživované manželky ale na uplatnění těchto odčitatelných položek na vyživované dítě nemá žádný vliv výdělek vyživovaných dětí. Ty si mohou samy vydělat jakoukoliv částku, aniž by rodič-daňový poplatník ztratil nárok na uplatnění této odčitatelné položky.

Řádek 42a) - manželka/manžel

Na tomto řádku uplatní poplatník podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů částku 21 720 Kč na vyživovanou manželku (manžela), jestliže ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebyla (nebyl) držitelem průkazu ZTP-P, žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč ročně.

Při splnění uvedených podmínek je možné i uplatnit částku 1810 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval.

Řádek 42b) manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P

V případě, že je vyživovaná manželka (manžel) držitelkou (držitelem) průkazky ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), lze uplatnit dvojnásobnou částku 43 440 Kč ročně, případně částku 3620 Kč za kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval.

Do stanoveného maximálního vlastního příjmu manželky (manžela) 38 040 Kč ročně se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Jinak se tam ale zahrnují všechny ostatní brutto příjmy. V případě, že je manželka např. podnikatelkou, která měla příjmy např. 100 000 Kč a výdaje 150 000 Kč (tedy dosáhla z podnikání ztráty), nelze ji považovat za vyživovanou ani v případě, že nemá žádné jiné příjmy, protože její brutto příjmy (před odečtením výdajů) v kalendářním roce byly vyšší než 38 040 Kč.

Uvedené částky na manžela (manželku) může podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů uplatnit pouze poplatník-rezident, který má bydliště na území České republiky nebo se na území České republiky obvykle zdržoval.

Stejně jako u vyživovaných dětí, i v tomto případě platí, že manželka může být buď vyživovaná, nebo spolupracující osoba a nelze to kombinovat.

Řádek 43 - poživatel částečného invalidního důchodu

Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, uplatní na tomto řádku částku 7140 Kč ročně, a to i v případě, že došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Jestliže poplatník pobírá tento důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 595 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 44 - poživatel plného invalidního důchodu

Pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod, pak na řádku 44 uplatní dvojnásobnou částku 14 280 Kč za rok. V případě, že poplatník pobírá plný invalidní důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 1190 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 45 - držitel průkazu ZTP/P

Jestliže je poplatník držitelem průkazky ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), a to i v případě, že nepobírá částečný nebo plný invalidní důchod, uplatní na tomto řádku podle § 15 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů částku 50 040 Kč ročně. Jestliže uvedená podmínka byla splněna pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, poplatník uplatní částku 4170 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Zmíněné částky může uplatnit pouze poplatník pobírající částečný, plný invalidní důchod nebo poplatník, který je držitelem průkazky ZTP-P a současně je rezident (poplatník, který má bydliště na území České republiky nebo se na území České republiky obvykle zdržoval.)

Řádek 46 - studium

Student pobírající zdanitelné příjmy má nárok uplatnit na tomto řádku částku 11 400 Kč. Jestliže poplatník studuje pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období 2003, uplatní si částku 950 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla podmínka studia splněna.

Částku lze uplatnit za podmínky, že poplatník se připravuje soustavně na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Splnění podmínky je nezbytné prokázat finančnímu úřadu potvrzením školy.

Řádek 47 - hodnota darů

Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů, které poskytl obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím a na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení.

Úhrnná hodnota daru ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí být alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené účely nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 37.

Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel, je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky.

V daňovém přiznání za rok 2003 lze dále odečíst od základu daně dalších 10 % na dary na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky v roce 2002.

Nejdříve odečteme prvních 10 % na dary specifikované v předcházejícím odstavci a teprve z daňového základu sníženého o těchto prvních 10 % základu daně odečteme dalších 10 % na dary pro povodňové účely. Ve skutečnosti se tedy nejedná přesně o 20 %, ale o částku o něco málo menší.

Dar lze také poskytnout v nepeněžní formě, přičemž při stanovení ceny se nevyžaduje znalecký posudek. Je však nutné, aby ten, kdo nepeněžní dar poskytuje a jeho cenu si v této odčitatelné položce uplatňuje, byl schopen správci daně doložit, z jakého tržního mechanismu při stanovení ceny daru vycházel.

Řádek 48 - odečet úroků

Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2003 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru sníženou o poskytnutý státní příspěvek v případě, že uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Tato podmínka musí být pro finanční úřad potvrzena příslušnou stavební spořitelnou nebo bankou.

Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených § 15 odst. 10 a 11 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 Kč na jednu domácnost.

Strana 3 (viz obr. 19)

Řádek 49 - penzijní připojištění

Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může na řádku 49 uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2003 sníženou o 6000 Kč. Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2003, činí 12 000 Kč.

Řádek 50 - životní pojištění

V případě že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2003. Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2003, činí celkem 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Podmínkou, která zde musí být splněna, je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let.

Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Nárok na odčitatelné položky v řádcích 49 a 50 se standardně dokládá pouze potvrzením vystaveným danou pojišťovnou. Smlouvy se předloží finančnímu úřadu až na vyžádání.

Řádek 51 - reinvestiční odpočet

Poplatník na tento řádek uvede odčitatelnou položku, tzv. reinvestici, podle podmínek uvedených § 34 odst. 3 až odst. 7 zákona o daních z příjmů. Toto ustanovení zákona je poměrně rozsáhlé a pojednává o podmínkách možnosti odpočtu 10 (15 nebo 20 %) ze vstupní ceny nově pořízeného hmotného majetku.

Řádek 52 - další částky

Tento řádek je v roce 2003 nadbytečný. V roce 2002 se zde uváděla například ztráta z prodeje cenných papírů. V daňovém přiznání za rok 2004 zase bude možné tento řádek využít například pro odpočty za odborové příspěvky. V letošním roce se zde neuvádí nic.

Řádek 53

Poplatník zde sníží základ daně o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky. Maximálně lze základ daně snížit na nulu.

Řádek 54

Snížený základ daně z řádku 53 se podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů zaokrouhlí na celé stovky korun dolů a uvede se na řádek 54.

Řádek 55

Na řádku 55 se uvede vypočtená daň podle následující tabulky:

Základ daně Daň Ze základu

od Kč do Kč přesahujícího

0 109 200 15 %

109 200 218 400 16 380 Kč + 20 % 109 200 Kč

218 400 331 200 38 220 Kč + 25 % 218 400 Kč

331 200 a více 66 420 Kč + 32 % 331 200 Kč

4. Oddíl - Daň celkem, ztráta (viz obr. 20)

Řádek 56

Na tento řádek přenese poplatník daň z řádku 55. V případě, že má poplatník další zdroje příjmů (příjmy ze zdrojů v zahraničí, příjmy dosažené za více zdaňovacích období), anebo uplatňuje slevu na dani, vyplní na tomto řádku vypočtenou částku z řádku 328 přílohy č. 3.

Řádek 57

Zde poplatník uvede daň ze samostatného základu daně vypočtenou podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů a uvedenou na řádku 418 přílohy č. 4.

Řádek 58

Daň celkem je úhrnem daně, vypočtené podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů na řádku 56 (popřípadě této daně snížené o slevu na dani, daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo po zápočtu daně zaplacené v zahraničí) a daně ze samostatného základu daně vypočtené podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů uvedené na řádku 57. Na tomto řádku se daň v případě potřeby zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Řádek 59

Na řádku 59 je uvedena daňová ztráta zaokrouhlená obdobně jako daňová povinnost podle § 46a zákona o správě daní a poplatků na celé koruny nahoru. Tento údaj se uvádí jako částka v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus, přenesená z řádku 36. V případech, kdy má poplatník příjmy ze zahraničí, je vypočtená výše ztráty na řádku 312 přílohy č. 3, a to v případě, kdy je částka na tomto řádku záporná.

Ztrátu lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

5. Oddíl - Dodatečné DAP (viz obr. 21)

Pátý oddíl zahrnuje výpočet dodatečné daně nebo ztráty z dodatečného Přiznání typu B. Poplatník jej vyplňuje pouze tehdy, podává-li dodatečné Přiznání typu B podle § 41 zákona o správě daní a poplatků.

6. Oddíl - Placení daně (viz obr. 22)

V šestém oddílu poplatník odečte od vypočtené daňové povinnosti na řádku 58 všechny částky, které mu byly sraženy nebo jím byly ve zdaňovacím období 2003 zaplaceny.

Řádky 66 a 67

Ve vztahu k příjmům podle § 6 zákona o daních z příjmů patří mezi tyto částky zálohy daně z příjmů ze závislé činnosti sražené všemi zaměstnavateli - tato částka se uvede na řádku 66. Dále jsou to na řádku 67 zálohy na daň zaplacené poplatníkem.

Zálohy se dokládají originálem potvrzení o sražených zálohách na daň od zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů).

Řádek 68

Poplatník zde uvádí zaplacenou daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v případě, že dosáhl jiných příjmů než předpokládaných. Tento řádek se týká pouze těch poplatníků, kteří mají správcem daně stanovenou daň paušální částkou, (zaplacenou do 31. května 2003) a kteří dosáhli v průběhu roku 2003 i jiných příjmů než původně předpokládaných.

Řádek 69

Na řádku 69 se uvádí započtená částka daně sražená plátcem daně podle § 36 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na celkovou daňovou povinnost, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek (viz komentář k řádku č. 33).

Řádek 70

Nerezident na tomto řádku uvede částku, kterou mu plátce daně srazil na zajištění daně podle § 38e zákona o daních z příjmů.

Řádek 71

Na řádku 71 uvede poplatník zaplacenou daňovou povinnost podle § 38gb odst. 5 zákona o daních z příjmů, tzn. částku daně, která byla vypočtena v Přiznání typu B podávaném při prohlášení nebo zrušení konkurzu.

Řádek 72

Podle pokynů na řádku 72 poplatník sníží vypočtenou daňovou povinnost z řádku 58 o všechny sražené a zaplacené částky a zjistí výslednou částku, která vyjadřuje buď daňový nedoplatek, nebo daňový přeplatek. V případě daňového nedoplatku je poplatník povinen tuto částku uhradit v termínu pro podání daňového přiznání.

Je-li vypočtená částka na řádku 72 záporná, lze předpokládat, že má poplatník přeplatek na dani. O tento přeplatek může poplatník písemně požádat příslušný finanční úřad také formou žádosti, která je součástí Přiznání typu B. Finanční úřad pak v rámci daňového řízení rozhodne o přeplatku na dani podle § 64 zákona o správě daní a poplatků, a pokud jsou splněny podmínky, přeplatek do 30 dnů poplatníkovi vrátí.

Strana 4

Přílohy DAP (viz obr. 23)

Na poslední čtvrté straně Přiznání typu B poplatník uvede počet listů příloh, které přikládá. Povinnými přílohami jsou Příloha č. 1 až 4 k Přiznání typu B, pokud je pro ně náplň. Další povinnou přílohou je podle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů vždy potvrzení o příjmech, sraženém pojistném a výši sražené zálohy na daň. Další přílohy jsou poplatníkem přikládány v závislosti na uplatňovaných nezdanitelných částkách základu daně a odčitatelných položkách od základu daně, např. potvrzení příslušné stavební spořitelny o výši zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření, nebo rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha u poplatníka, který vede podvojné účetnictví. Na posledním řádku uvede poplatník počet listů příloh celkem. Přílohy se přikládají v originále.

Prohlášení (viz obr. 24)

Důležité je, aby Přiznání typu B poplatník na závěr podepsal a má-li zástupce (zákonného, ustanoveného, zvoleného), nechal ho podepsat zástupcem, o kterém jsou uvedeny předepsané údaje.

Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob (viz obr. 25)

Tiskopis tohoto daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je od jiných tiskopisů zvláštní tím, že v sobě přímo obsahuje žádost o vrácení přeplatku. Tuto žádost je však nutné chápat jako zcela samostatné podání.

Nežádáme-li o vrácení přeplatku, nemělo by zde být vyplněno vůbec nic (ani adresa nebo číslo účtu), jelikož by na to správce daně mohl pohlížet jako na neúplné podání a mohl by žádat jeho doplnění.

Do prvního řádku, který zde vyplňujeme, ve kterém se uvádí výše přeplatku, je možné také uvést slovy - ve výši "vypočtené". Správce daně potom sám vypočte přeplatek vzniklý v den podání a takto vypočtenou částku poplatníkovi vrátí způsobem na této žádosti uvedeným.

Nevznikne-li vratitelný přeplatek do 60 dnů po podání žádosti (například v případě, že by bylo daňové přiznání podáno 20. ledna), správce daně žádost zamítne. V tom případě je nutné žádat o vrácení přeplatku znovu.

Příloha č. 1 (viz obr. 26)

Oddíl 1:

a) Účtujete-li v soustavě jednoduchého účetnictví - uděláte křížek v levém okénku.

Podle staré legislativní úpravy zákona o účetnictví platné pro rok 2003 mohly v jednoduchém účetnictví účtovat všechny tuzemské fyzické osoby nezapsané v Obchodním rejstříku, bez omezení výše dosahovaného obratu.

b) Účtujete-li v soustavě podvojného účetnictví - uděláte křížek v prostředním okénku.

V podvojném účetnictví musely v roce 2003 účtovat zahraniční fyzické osoby a fyzické osoby zapsané do Obchodního rejstříku. Účtovat podvojně mohla i fyzická osoba, která se tak sama rozhodla na základě svého uvážení.

c) Uplatňujete-li výdaje procentem z příjmů - uděláte křížek v pravém okénku.

Fyzické osoby, které se rozhodly uplatňovat výdaje procentem z příjmů, nemusely vést účetnictví jednoduché ani podvojné, vedly pouze evidenci příjmů a pohledávek a případně další evidenci mzdovou nebo majetku.

V daňovém přiznání za rok 2003 zde nemůže být vyplněn více než jeden křížek. V následujících letech to pak již možné bude.

Řádek 101 - příjmy podle § 7 (viz obr. 27)

Na řádek 101 uvede poplatník všechny příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů za zdaňovací období 2003, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od daně osvobozeny. V tomto tiskopise již nemáme tabulku s rozpisem jednotlivých druhů příjmů, na kterou jsme byli zvyklí v minulých letech. Uvádíme zde pouze součet všech druhů příjmů podle § 7 ZDP (stejně jako v následujícím řádku č. 102 se uvádí součet všech druhů výdajů podle § 7 ZDP). Rozdělení jednotlivých druhů příjmů podle § 7 zůstane uloženo v dokumentaci u poplatníka.

Je-li poplatník účetní jednotkou účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, bude podkladem údaj uvedený v peněžním deníku (zpravidla v kolonce "příjmy ke zdanění celkem").

Není-li poplatník účetní jednotkou a neuplatňuje-li výdaje v prokázané výši, uvede v tomto řádku úhrn zdanitelných příjmů zaevidovaný v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona o daních z příjmů.

V obou případech se zde uvádí příjem bez tzv. uzávěrkových operací (podle § 23, § 5 ZDP), které se vyčíslí v řádcích č. 105 (příjmy) a 106 (výdaje) podle podrobného rozpisu v tabulce E této přílohy k daňovému přiznání.

Účastník sdružení, které není právnickou osobou, zde uvede pouze svůj podíl na rozdělených příjmech ve výši stanovené smlouvou o sdružení.

Spolupracující osoba tento řádek nevyplňuje. Naopak osoba, která je podnikatelem a která bude následně na spolupracující osobu část příjmů rozdělovat, zde uvádí celý příjem.

Řádek 102 - výdaje související s příjmy podle § 7

Výdaje související s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti na řádku 101 uvede poplatník na řádku 102.

Je-li poplatník účetní jednotka účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, uvede na řádku 102 konečné úhrny výdajů obsažené v peněžním deníku (obvykle v kolonce "výdaje ovlivňující základ daně celkem").

Ani zde neuvádíme další položky ovlivňující výši výdajů (tzv. výdajové uzávěrkové operace), které se uvedou do tabulky E této přílohy k daňovému přiznání a jejich součet následně do řádku č. 106.

Jestliže poplatník není účetní jednotkou a neuplatňuje výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku výdaje uplatněné procentem z příjmů podle §7 odst. 9 zákona o daních z příjmů z úhrnu zdanitelných příjmů evidovaných v záznamu o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona o daních z příjmů ve výši:

25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, z příjmů z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, a z příjmů znalců a tlumočníků za činnost podle zvláštních předpisů.

30 % z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví autorských práv, včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství.

Účastník sdružení, které není právnickou osobou, uvede na řádek 102 pouze svůj podíl rozdělených výdajů účastníka sdružení.

Spolupracující osoba na tomto řádku neuvádí žádný údaj.

Řádek 103 - Pojistné

V případě, že poplatník uplatňuje výdaje procentem z příjmů, může si navíc na řádku 103 uplatnit zaplacené pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (nebo obdobné pojistné hrazené v zahraničí) v prokázané výši. Na tomto řádku uplatňuje zaplacené pojistné také účastník sdružení které není právnickou osobou, neboť toto zaplacené pojistné není výdajem sdružení.

Poplatník si může v prokázané výši také uplatnit hrazené pojistné, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou, která není nemocensky pojištěna a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny.

Po přečtení textu poučení k příloze k daňovému přiznání se nám může zdát, že se na tento řádek samostatně uvádí rovněž pojistné placené spolupracující osobou z podílu na příjmech osoby samostatně výdělečně činné podle § 13 ZDP. Ve skutečnosti je však stále v platnosti vyjádření MF z března roku 2000 a zápis koordinačního výboru k problematice pojistného spolupracující osoby v daňovém přiznání. Podle tohoto stanoviska ten, kdo činnost vykonává (OSVČ), má na sobě navázány i veškeré náklady spolupracujících osob včetně pojistného. Podíl spolupracující osoby na příjmech a výdajích je jen jeden podíl na všech příjmech a všech výdajích, včetně výdajů za pojistné spolupracujících osob. To je tedy již obsaženo v řádku č. 102 (nejsou-li výdaje vykazovány procentem z příjmů).

Dále se zde uvádí také pojistné, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti a nebylo hrazeno jako náklad společnosti, o které se podle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů snižuje podíl na společnosti.

Řádek 104

Na řádku 104 je uveden základ daně před úpravami. Pro poplatníky, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, se pro zjištění základu daně podle § 23 zákona o daních z příjmů vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji (řádek 101- řádek 102).

U poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví, se vychází z hospodářského výsledku před zdaněním.

Vypočtená částka na tomto řádku se znaménkem minus znamená, že výdaje přesahují výši příjmů nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztrátou.

Pro správné zjištění základu daně je nutné údaj na řádku 104 dále upravit o položky uvedené v § 23, § 5 zákona o daních z příjmů, popřípadě o ostatní položky upravující základ daně podle zákona o daních z příjmů, jejichž součet je uveden v řádku 105 (zvyšující základ daně) a řádku 106 (snižující základ daně).

Řádek 105 a 106

Na těchto řádcích uvede poplatník úhrn částek, které zvyšují (řádek 105) nebo snižují (řádek 106) hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, které nebylo možno zachytit v účetnictví nebo které nebyly řádně nebo z jiných důvodů zachyceny v účetnictví.

Podrobný popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvede poplatník v tabulce E, případně v příloze na zvláštním listě, pokud řádky tabulky E nebudou pro uvedení všech údajů stačit.

Úpravy zvyšující základ daně podle § 23 zákona o daních z příjmů jsou:

částky neoprávněně zkracující příjmy, tj. zejména nepeněžní příjmy,

částky, které nelze podle zákona zahrnout do výdajů (nákladů), tj. zejména částky uvedené v § 25 zákona a částky nad limity uvedené v § 24 zákona,

náhrada - odstupné za uvolnění bytu zahrnuté do výdajů (nákladů) a odpočet na reinvestice podle § 34 odst. 3 při porušení či nesplnění podmínek uplatnění těchto položek v následujících zdaňovacích obdobích,

částky vyplývající z oprav nesprávností účetnictví mající vliv na základ daně,

u zaměstnavatelů účtujících v soustavě podvojného účetnictví částky sraženého pojistného zaměstnancům neodvedené do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období,

přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů, dále u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví částky původně uplatněných nároků v případě ustoupení od těchto nároků, jestliže byly původně tyto částky položkami snižujícími základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud nebyly promítnuty již do hospodářského výsledku,

úpravy související s hospodařením s pronajatým majetkem, zejména nepeněžní příjem vlastníka pronajatého majetku při vynakládání výdajů nájemcem nad rámec smluveného nájemného,

úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost nebyla obnovena do termínu pro podání přiznání,

úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů - přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak,

úpravy související s předčasným ukončením nebo zrušením finančního pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku u pronajímatele nebo jeho postupníka, tzn. úprava výše odpisů v případě, že není bezprostředně uzavřena další, nová smlouva o finančním pronájmu předmětného majetku,

rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že účetní odpisy jsou vyšší než daňově uznatelné odpisy.

Úpravy zvyšující základ daně podle § 5 zákona o daních z příjmů jsou:

poměrná část výdajů při použití osobního vozidla v obchodním majetku používaného pro podnikatelské a soukromé účely,

vrácené pojistné podle vyúčtování u poplatníka, který není účetní jednotkou, mající výdaje stanovené procentem z příjmů apod.

Úpravy snižující základ daně podle § 23 zákona jsou:

úpravy u zaměstnavatelů účtujících v soustavě podvojného účetnictví částky pojistného sraženého zaměstnancům a neodvedené ve stanoveném termínu, o které byl zvýšen hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, po jejich odvedení,

u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,

částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,

částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle zákona zahrnout do daňově uznatelných výdajů (nákladů), zejména odpisy a tvorba rezerv u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví, u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že daňové odpisy jsou vyšší než odpisy uplatněné v účetnictví,

částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňovým výdajem (nákladem), do příjmů (výnosů),

příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 zákona kromě vybraných úrokových a jiných příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) zákona o daních z příjmů, u nichž se sražená daň započítává na celkovou daňovou povinnost, neboť jejich zdroj je zahrnut do obchodního majetku,

zahraniční příjmy, u nichž má poplatník možnost se rozhodnout k jejich zdanění v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2; tyto příjmy pak uvede v příloze č. 4 přiznání,

částky, které již byly u poplatníka zdaněny podle zákona o daních z příjmů, např. z důvodu časové souvislosti,

částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňové výdaje (náklady), a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů), například dříve nerealizované projekty využité až v dalších letech,

podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,

úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud není tato činnost obnovena do termínu pro podání přiznání,

úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů, tzn. přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak.

Úpravy snižující základ daně podle § 5 zákona o daních z příjmů jsou:

příjem, který byl zahrnutý do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích a byl vrácen v daném účetním období za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně.

Řádky 107 a 108

Podle podmínek uvedených v § 13 zákona o daních z příjmů může poplatník rozdělit na spolupracujícího manžela až 50% nebo 30% podíl na příjmech a výdajích na manžela a ostatní členy domácnosti.

V řádcích 107 a 108 uvádí poplatník tu část příjmů a výdajů (nebo hospodářského výsledku před zdaněním), kterou bude přerozdělovat na spolupracující osobu.

Na řádku 107 uvede poplatník podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku - zisku) a na řádku 108 podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku - ztrátě), který rozděluje na spolupracující osobu nebo osoby. Částky jsou zde uváděny již po úpravě podle § 23 zákona o daních z příjmů.

Údaje o osobě nebo osobách, na které poplatník rozděluje podíl na společných příjmech a výdajích připadajících na spolupracující osobu nebo osoby nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta), uvádí poplatník na straně 2 do oddílu G.

Řádky 109 a 110

Tyto řádky jsou určeny pouze pro spolupracující osobu. Spolupracující osoba uvádí na řádku 109 svůj podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku - zisku) a na řádku 110 ve svém daňovém přiznání uvádí podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku - ztrátě), který na ni byl rozdělen. Částky jsou uváděny po úpravě podle § 23 zákona o daních z příjmů.

Údaje o poplatníkovi, který rozdělil na spolupracující osobu podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta), uvádí spolupracující osoba ve svém daňovém přiznání do oddílu H na straně 2.

Řádek 111

Má-li poplatník příjmy uvedené v § 14 zákona o daních z příjmů, je v tomto ustanovení uvedena možnost rovnoměrně rozdělit příjmy, které jsou výsledkem několikaleté činnosti (tzn. příjmy dosažené za více zdaňovacích období). Příjmy dosažené za více zdaňovacích období lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části, u příjmů z těžby dřeva nejvýše na deset částí.

V řádku 111 uvede poplatník příjmy ze zbývajících částí příjmů snížené o výdaje připadající na tuto část příjmů. Znamená to, že zde poplatník uvede jednu polovinu, popřípadě dvě třetiny nebo až devět desetin z rozdílu příjmů a výdajů, o které sníží dílčí základ daně. V tomto úhrnu se neuvádějí příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně na řádku 37.

Pokud je zbývající část výdajů vyšší než zbývající část příjmů za více zdaňovacích období, nelze postupovat podle § 14 zákona o daních z příjmů, neboť nevznikl základ daně, ale ztráta, a poměrnou část takového příjmu nelze tedy do základu daně zahrnout. V tomto případě uvede poplatník na řádku 111 nulu.

V příštím roce na tomto místě bude navíc možné rozdělovat i příjmy správců konkurzních podstat na období maximálně 5 let.

Řádek 112

Je-li poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je jeho podíl na společnosti příjmem z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů. Tento podíl uvede na řádku 112 a údaje o společnosti (DIČ) a podíl v procentech uvede poplatník na straně 2 do oddílu I.

Řádek 113

Dílčí základ daně, případně dílčí ztrátu (v případě, že je rozdíl se záporným znaménkem) připadající na příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů na řádku 113, vypočte poplatník ze všech údajů uvedených na předchozích řádcích podle pokynu v řádku uvedeného. Tuto vypočtenou hodnotu přenese poplatník na řádek 32, 2. oddílu, základní části Přiznání typu B, na stranu 2 k výpočtu celkového základu daně.

Doplňující údaje k § 7 (viz obr. 28)

Odstavec A - Údaje o obratu a odpisech

V těchto doplňujících údajích uvede poplatník uplatňované daňové odpisy a poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví vyplní údaje o obratu (čistý obrat tvoří výnosy snížené o prodejní slevy, DPH a ostatní daně přímo spojené s obratem).

Odstavec B - Hlavní (převažující) činnost

Tento odstavec je určen pro uvedení názvu činnosti poplatníka. Poplatník zde uvede pouze slovní název maximálně dvou převažujících činností, které provozuje, např. název živnosti (zámečnictví) nebo název samostatně výdělečné činnosti (advokát). V případě více činností se za převažující považuje ta, ze které je dosahováno nejvíce příjmů.

Odstavec C - Údaje o podnikání

V tomto odstavci uvede poplatník datum zahájení, přerušení, obnovení nebo ukončení činnosti. Datum zahájení činnosti se však zde uvede pouze v případě, že daňové přiznání podává ve zdaňovacím období, ve kterém provozování činnosti započal. V jiném případě, tzn. prováděl-li činnost i v předchozích zdaňovacích obdobích, není nutné datum zahájení činnosti uvádět, protože finanční úřad má tento údaj již evidován. Datum přerušení a obnovení činnosti uvede poplatník ve smyslu § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů.

Při přerušení činnosti není nutné provádět veškeré zákonem stanovené úkony pro ukončení činnosti tehdy, pokud je provozování činnosti obnoveno nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za dané zdaňovací období (zpravidla březen nebo červen následujícího roku).

Odstavec D (viz obr. 29)

V tomto odstavci je uvedena Tabulka pro poplatníky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, ve které poplatník uvede v celých korunách předepsané údaje.

Tabulku D vyplňuje pouze účetní jednotka. Podkladem pro vyplnění této tabulky jsou vybrané údaje z přehledu o majetku a závazcích, které je účetní jednotka povinna sestavovat při uzavření účetních knih (k 31. 12. 2003) podle vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, platné pro zdaňovací období 2003.

V případě, že je činnost vykonávána za spolupráce manžela (manželky) - poplatníka, případně ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, spolupracující osoby předepsané údaje nevyplňují, protože jako spolupracující osoby nejsou účetní jednotkou.

Údaje za sdružení, kterého je poplatník účastníkem, se uvádějí ve výši spoluvlastnických podílů, ale nebude pozastavováno ani rozdělení podle podílu na příjmech a výdajích dohodnuté mezi účastníky sdružení.

Odstavec E - úpravy podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle ZDP (viz obr. 30)

V následujících tabulkách vypíše poplatník popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 a § 5 odst. 5, 6, 7, a 8 zákona, případně další úpravy zvyšující nebo snižující základ daně podle dalších ustanovení zákona. Podrobný popis položek snižujících nebo zvyšujících základ daně nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji je uveden u komentáře k řádkům 105 a 106.

Pokud rozsah tabulky nepostačuje k zachycení všech potřebných údajů, musí poplatník tyto zbylé údaje zapsat na zvláštní list, jako přílohu k daňovému přiznání, v členění odpovídajícím členění tiskopisu daňového přiznání.

Další údaje (viz obr. 31)

Odstavec F

V tomto odstavci uvede poplatník předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech v %, podíl na výdajích v %) o účastnících sdružení, které není právnickou osobou.

Odstavec G

V odstavci G uvádí poplatník údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o spolupracujících osobách podle § 13 zákona o daních z příjmů.

Odstavec H

V odstavci H se uvádějí předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu podle § 13 zákona o daních z příjmů.

Odstavec I

Poplatník uvede v tomto odstavci informace (DIČ, výše podílu na hospodářském výsledku společnosti společníka nebo komplementáře) o veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.

Příloha č. 2

Příloha č. 2 Přiznání typu B je určena k výpočtu dílčích základů daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, příjmů z pronájmu a z ostatních příjmů.

Podle paragrafu 6 zákona o daních z příjmů se do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zahrnují příjmy od všech zaměstnavatelů na území České republiky i příjmy od všech zaměstnavatelů v zahraničí, a to přepočtené na Kč. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů.

Poplatník k těmto hrubým příjmům může uplatnit na řádku 102 jako výdaj také pojistné hrazené v zahraničí, ale pouze za předpokladu, že toto pojistné splňuje podmínky daňového výdaje podle českých právních předpisů.

Protože poplatník není účetní jednotkou, použije pro přepočet na Kč jednotný kurz dle paragrafu 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Tabulka 1: Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6) (viz obr. 32)

Řádek 201 - Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

Údaje k vyplnění lze zjistit z dokladu Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň za zdaňovací období 2003 od jednotlivých zaměstnavatelů. Potvrzení je na území České republiky povinen zaměstnanci vystavit zaměstnavatel na základě jeho žádosti podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů do deseti dnů.

Do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona se zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to vždy přepočtené na Kč. Tento úhrn všech příjmů je snížený o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

V tomto oddílu se za příjmy ze zdrojů v zahraničí považují hrubé příjmy ze zdrojů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů.

Řádek 202 - Úhrn pojistného

Zde poplatník uvede úhrn pojistného sraženého jednotlivými zaměstnavateli (údaje lze zjistit z Potvrzení), případně pojistné zaplacené zaměstnancem (např. u zaměstnanců zastupitelských úřadů cizích států na území České republiky).

Od hrubých příjmů ze zdrojů v zahraničí lze uplatnit jako výdaj i pojistné hrazené v zahraničí za předpokladu, že toto pojistné splňuje podmínky daňového výdaje podle českých právních předpisů.

Řádek 203 - Daň zaplacená v zahraničí podle § 6 odst. 13 zákona

Je-li poplatník osobou podle § 2 odst. 2 zákona (daňový rezident) a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 zákona.

Protože poplatník není účetní jednotkou, použije pro přepočet na Kč jednotný kurz dle § 38 odst. 1 zákona. Údaj na tomto řádku se zaokrouhlí na celé koruny.

Na tomto řádku se může objevit jakákoliv částka pouze v případě, že příjem ze zdrojů v zahraničí (zahrnutý do řádku 201) je ze státu, se kterým Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Zaplacenou daň v zahraničí sice je možné odečíst, prakticky ale v těchto případech dochází ke dvojímu zdanění. U všech ostatních případů příjmů ze zdrojů v zahraničí zahrnutých do řádku 201, ale ze "smluvních" států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se zaplacená daň uvádí a vypořádává až v příloze číslo 3 k daňovému přiznání.

Řádek 204 - Dílčí základ daně připadající na příjmy podle § 6 zákona

Do tohoto řádku se uvede dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona, vypočtený jako ř. 201-ř. 202-ř. 203. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu Přiznání typu B na řádek č. 31

Tabulka 2: Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob z pronájmu (§ 9) (viz obr. 33)

Uplatňuji výdaje procentem z příjmů (20 %) - uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů z pronájmu podle § 9 odst. 4 zákona, tj. 20 % z příjmů z pronájmu, označí tuto skutečnost křížkem v levém rámečku. V tomto případě je povinen použít tuto formu uplatnění výdajů u všech dalších příjmů podléhajících zdanění podle § 9 zákona. V opačném případě se nevyplňuje.

Dosáhl jsem příjmů ze společného jmění manželů - má-li poplatník příjmy z pronájmu, které dosáhl ze společného jmění manželů, označí tuto skutečnost křížkem v pravém rámečku. V opačném případě nevyplňuje.

Řádek 205 - Příjmy podle § 9 zákona a řádek 206 - Výdaje podle § 9 zákona (viz obr. 34)

Na řádcích 205 a 206 poplatník uvede příjmy a výdaje podle § 9 odst. 6 zákona evidované v záznamech o příjmech a výdajích, nebo pokud účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, uvede údaje o příjmech a výdajích z peněžního deníku.

V případě, že se jedná o příjmy dosažené dvěma a více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů nebo podle poměru dohodnutého ve smlouvě, pak každý uvede v daňovém přiznání příjmy a výdaje ve výši svého spoluvlastnického podílu.

Pokud příjmy z pronájmu plynou manželům ze společného jmění, zdaňují se jen u jednoho z nich a ten je uvede ve svém daňovém přiznání. Údaje se uvádějí před úpravou o položky podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle zákona.

Uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů (20 %), už není možné tyto výdaje dále navyšovat o eventuálně zaplacené pojistné (jako je tomu u příjmů podle § 7), jelikož z příjmů z pronájmu se pojistné neplatí.

Řádek 207 - Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 205 - ř. 206) nebo hospodářský výsledek před zdaněním (zisk, ztráta)

Tato částka se vypočte podle údajů v tiskopisu. Poplatníci účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, poplatníci, kteří vedou záznamy o příjmech a výdajích, a poplatníci uplatňující výdaje procentem z příjmů uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji. Poplatníci účtující o pronájmu v soustavě podvojného účetnictví uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23, § 5 a ostatními úpravami podle zákona. V případě, že výdaje přesahují příjmy nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztráta, částka je se znaménkem mínus.

Řádek 208 - Úhrn částek podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle zákona zvyšující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářský výsledek před zdaněním.

Řádek 209 - Úhrn částek podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle zákona snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářským výsledkem před zdaněním.

Podrobný popis částek zvyšujících a snižujících rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářský výsledek před zdaněním je uveden u komentáře k řádkům 105 a 106 v příloze číslo 1. V souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona o daních z příjmů se tyto úpravy použijí i u stanovení dílčího základu daně z příjmů z pronájmu.

Na řádky 208 a 209 se uvádí pouze součet těchto částek, podrobný rozpis jednotlivých položek zůstává uložen v evidenci u poplatníka.

Řádek 210 - Dílčí základ daně, daňová ztráta z pronájmu podle § 9 zákona

Tato částka se vypočte dle pokynů v tiskopise ř. 207 + ř. 208 - ř. 209. Je-li výsledek menší než nula, jedná se o dílčí ztrátu podle § 9 zákona. Údaj se přenese na řádek č. 34, 2. oddílu, základní části Přiznání typu B.

Tabulka 3: Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob z ostatních příjmů (§ 10) (viz obr. 35)



Sloupec 1 - Uvede se druh příjmů podle § 10 odst. 1 zákona a před slovní popis se uvede předepsané označení:

A - příležitostná činnost,

B - prodej nemovitostí,

C - prodej movitých věcí,

D - prodej cenných papírů,

E - příjmy z převodu účasti na obchodní společnosti nebo družstvu,

F - jiné ostatní příjmy.

Sloupec 2 - vyplní se ostatní příjmy podle § 10 zákona, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč kurzem, který se stanoví jako roční průměr směnného kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Neuvádí se zde příjmy ze zdrojů v zahraničí, pro které se použije výpočet daně ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2 zákona. K výpočtu daně ze samostatného základu daně lze použít Přílohu č. 4.

Podle § 10 odst. 1 zákona jsou za ostatní příjmy považovány takové příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku a nejedná se přitom o příjmy podle § 6 až § 9 zákona. Každý jednotlivý druh příjmu se uvádí a posuzuje v tabulce samostatně. Za příjem podle § 10 odst. 1 zákona se považuje i příjem odstupného za uvolnění bytu, u kterého nebyly splněny podmínky pro osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona.

Má-li jako poplatník příjmy z výher v loteriích, sázkách a podobných hrách a z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (s výjimkou příjmů od daně osvobozených) ze zdrojů v zahraničí, je v těchto případech základem daně příjem nesnížený o výdaje.

Sloupec 3 - v tomto sloupci se uvádí výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů, a to ve skutečné výši, nikoliv tedy výdaje na zajištění a udržení příjmů, jako je tomu u příjmů podle § 7 a § 9).

Pouze u zemědělské výroby je možno uplatnit i zde výdaje také procentem z příjmů (50 %).

Sloupec 4 - v řádcích u jednotlivých druhů příjmů se uvede rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě údajů ve sloupci 2 a 3. Úhrn na posledním řádku se však uvede pouze jako součet kladných rozdílů, protože případnou ztrátu z jednoho druhu příjmu nelze kompenzovat s jiným druhem příjmu (např. ztrátu z cenných papírů nelze kompenzovat příjmem z prodeje domu).

Sloupec 5 - kód:

p - výdaje paušálem - vyplní se pouze v případě, že poplatník má příjmy ze zemědělské výroby a uplatňuje výdaje procentem z příjmů,

s - uvede se v případě, že příjmy plynou z majetku, který je ve společném jmění manželů,

z - uvede se v případě, pokud příjmy plynou ze zdrojů v zahraničí.

Řádek 211 - Příjmy podle § 10 zákona (viz obr. 36)

Zde se uvede součet částek z tabulky 3 ze sloupce 2.

Řádek 212 - Výdaje podle § 10 zákona

Zde se uvede součet částek z téže tabulky ze sloupce 3 podle jednotlivých druhů příjmů, ale pokud u některého druhu příjmu převyšují výdaje příjmy, zahrnou se do tohoto součtu pouze výdaje maximálně do výše příjmů. K výdajům, které jsou u jednotlivých druhů příjmů vyšší než dosažené příjmy, se nepřihlíží.

Řádek 213 - Dílčí základ daně připadající na ostatní příjmy podle § 10 zákona

Tato částka se vypočte podle pokynů v tiskopise jako ř. 211 - ř. 212. Údaj by měl být shodný s částkou uvedenou na posledním řádku sloupce 4 tabulky, což je úhrn kladných rozdílů jednotlivých příjmů v tabulce.

Tento údaj přeneste do řádku č. 35, 2. oddílu, základní části Přiznání typu B na straně 2.

Příloha č. 3

Tabulka 1: Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období (viz obr. 37)

Jestliže poplatníkovi plynou příjmy podle § 14 zákona o daních z příjmů, které jsou výsledkem jeho několikaleté činnosti nebo plynou z využití věcí a práv najednou za více let, může je rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí.

Pokud má poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, může si snížit tuzemskou daň buď metodou vynětí s výhradou progrese nebo metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí nebo výpočtem daně při uplatnění slev na dani.

Řádek č. 301 - Procento daně ze základu daně.

Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu (ř. 55 / ř. 37) x 100. Je-li tímto výpočtem zjištěné procento menší než 15 %, uvede se zde sazba 15 % .

Při vyplňování tohoto řádku je nutné již mít vyplněný základní tiskopis daňového přiznání, neboť zde počítáme s hodnotami uvedenými na řádcích 55 a 37 Přiznání.

Řádek č. 302 - Úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období

Uveďte částku přenesenou z řádku č. 111 Přílohy č. 1 přiznání. Má-li poplatník příjmy ze zahraničí, neuvádějí se v tomto úhrnu příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně (ř. 37).

Řádek č. 303 - Daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období

Na tomto řádku uveďte výsledek výpočtu: ř. 301 násobeno ř. 302 děleno stem. V případě, že máte současně příjmy ze zdrojů v zahraničí, pokračujte ve výpočtu na ř. 304 přílohy.

V případě, že uplatňujete slevu na dani a nemáte příjmy ze zdrojů v zahraničí, pokračujte ve výpočtu v 3. oddílu na 2. straně.

Řádek č. 304 - Úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, snížený o příslušnou část výdajů, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 38)

Uveďte zde souhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, z kterého jste zaplatili v zahraničí daň a uplatňujete zápočet této daně.

Řádek č. 305 - Poměrná část daně zaplacené v zahraničí z úhrnu zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období v souladu se smlouvou

Zde uveďte tu část daně zaplacené v zahraničí odpovídající zbývajícím částem příjmů dosažených za více zdaňovacích období, na které je uplatněn zápočet. V případech, kdy příjmy plynou ze státu, s nímž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, uvede se poměrná část daně, která může být započtena v souladu s příslušným ustanovením smlouvy.

Řádek č. 306 - Procento z úhrnu zbývajících částí příjmů

Na tomto řádku uveďte výsledek výpočtu ř. 304 děleno ř. 302, násobeno stem. Výsledná částka v procentech uvádí, jakou částkou se podílí úhrn zbývajících částí příjmů dosaženého za více zdaňovacích období, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí, na úhrnu zbývajících částí příjmů dosaženého za více zdaňovacích období (kromě příjmů vyňatých).

Řádek č. 307 až 310 - se vyplní podle údajů v nich uvedených:

Příjmy ze zdrojů v zahraničí: Jestliže poplatníkovi plynou v rámci některé činnosti příjmy z České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvedli jste úhrn těchto příjmů a souvisejících výdajů v základní části přiznání respektive v příslušných přílohách 1 a 2 přiznání. Pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí ve státě, v němž je poplatník rezidentem, se použije příslušná mezinárodní smlouva, ve které je zpravidla v článku 23 určeno, jakým způsobem bude zamezeno dvojímu zdanění. Seznam mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz). Pro účely vyloučení dvojího zdanění se použije přepočet měny podle § 38 zákona, tzn. jednotný kurz uvedený rovněž na internetových stránkách Ministerstva financí.

Tabulka 2: Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda vynětí s výhradou progrese (viz obr. 39)

Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, při použití metody vynětí s výhradou progrese se ze základu daně vyjímá úhrn veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které se vyjímají ze zdanění.

Řádek č. 311 - Příjmy po vynětí dle § 6 zákona

Na tomto řádku uveďte rozdíl dílčího základu daně podle § 6 zákona (ř. 31) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí dle § 6 zákona.

Řádek č. 312 - Příjmy po vynětí dle § 7 až § 10 zákona

Na tomto řádku uveďte rozdíl úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona (ř. 36) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí dle § 7 až § 10 zákona. Záporná částka je ztrátou, kterou přeneste na ř. 59, 4. oddílu, základní části přiznání na stranu 3.

Řádek č. 313 - Základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí

Uveďte úhrn řádku č. 311 a řádku č. 312. Při výpočtu ale použijete pouze kladnou hodnotu řádku č. 312.

Řádek č. 314 - Základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí snížený o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky

Zde odečtěte od základu daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 313) nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona a odčitatelné položky podle § 34 odst. 1 a odst. 3 zákona dle pokynů v přiznání. Odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona lze odečíst do výše příjmů po vynětí dle § 7 až § 10 zákona, tzn. částku z ř. 38 odečtěte maximálně do výše částky z ř. 312. V případě, že úhrn nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona a odčitatelné položky podle § 34 odst. 3 zákona je vyšší než základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí, uveďte na ř. 314 nulu.

Řádek č. 315 - Sazba celkového daňového zatížení

Na tomto řádku uveďte výsledek výpočtu ř. 55 děleno ř. 54 násobeno stem.

Řádek č. 316 - Daň ze základu daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí

Na tomto řádku uveďte výsledek výpočtu ř. 314 násobeno ř. 315 děleno stem.

Tabulka 3: Výpočet daně z příjmů po vynětí a po slevách na dani (viz obr. 40)

Pro uplatnění slevy na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) zákona v případě, že poplatník zaměstnává zaměstnance se změněnou pracovní schopností (ZPS) a zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (ZPS s TZP), použijte postup výpočtu uvedený v poučení k příloze č. 3.

Řádek č. 317 - Daň podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (viz obr. 41)

Uveďte daň z řádku 55 základní části přiznání nebo daň po vynětí (ř. 316), máte-li příjmy ze zdrojů v zahraničí, které byly zdaněny v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou a použije se u nich metoda vynětí s výhradou progrese.

Řádek č. 318 - Daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období

Na tomto řádku uveďte částku z ř. 303 nebo z ř. 310 přílohy č. 3.

Řádek č. 319 - Slevy celkem dle § 35 odst. 1 zákona

Uveďte celkovou výši slevy na dani, která se rovná úhrnu slevy na dani za zaměstnance ZPS a ZPS s TZP tj. úhrn slev a) + b).

Řádek č. 320 - Daň po slevách

Uveďte výsledek výpočtu ř. 317 + ř. 318 - ř. 319. Nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se uplatňuje metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí, výsledek výpočtu uveďte do ř. 328. Celková výše slevy, kterou můžete odečíst (ř. 319), může být maximálně v takové výši, aby údaj na tomto řádku nikdy nebyl záporný.

Tabulka 4: Příjmy ze zahraničí - metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 42)

Řádek č. 321 - Příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu

Uveďte zde úhrn příjmů (výnosů) ze zdrojů v zahraničí, na které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda zápočtu.

Řádek č. 322 - Výdaje (náklady)

Na tomto řádku uveďte úhrn výdajů (nákladů) související s příjmy uvedenými na ř. 321.

Řádek č. 323 - Daň zaplacená v zahraničí

Uveďte daň zaplacenou v zahraničí (v Kč) z příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu, maximálně však do výše uvedené ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění.

Řádek č. 324 - Koeficient zápočtu

Do tohoto řádku uveďte výsledek výpočtu v procentech [(ř. 321-ř. 322) děleno ř. 37 násobeno stem]. Má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, odečtěte je při výpočtu koeficientu od základu daně (ř. 37).

Řádek č. 325 - Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat

Uveďte zde výsledek výpočtu maximálně započítané daně zaplacené v zahraničí (ř. 317 násobeno ř. 324 děleno stem). Daň v tomto výpočtu je částka daně podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 55 přiznání nebo ř. 316 přílohy č. 3 přiznání).

Řádek č. 326 - Daň uznaná k zápočtu

Do tohoto řádku uveďte částku daně zaplacenou v zahraničí (ř. 323) maximálně však částku daně uznané k zápočtu (ř. 325).

Řádek č. 327 - Rozdíl řádků

Zde uveďte kladnou hodnotu výpočtu (ř. 323 - ř. 326), která je částkou daně, jež může poplatník uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona jako výdaj (náklad) v následujícím zdaňovacím období. V případě, že rozdíl řádků je záporný, řádek proškrtněte.

Řádek č. 328 - Rozdíl řádků

Na tomto řádku je uvedeno celkové vyhodnocení daně po zahrnutí příjmů za více zdaňovacích období, daně po vynětí příjmů ze zdrojů ze zahraničí, po zápočtu daně zaplacené v zahraničí a po uplatněných slevách. Údaj z tohoto řádku, který nesmí mít nikdy zápornou hodnotu, přeneste na řádek č. 56, 4. oddílu základní části přiznání na str. 3.

Částky v oddílech této přílohy uvádějte v celých korunách. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a) odst. 3 zákona o správě a daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Příloha č. 4 (viz obr. 43)

Příloha č. 4 k daňovému přiznání typu B je určena pro poplatníka, který se rozhodne samostatně zdanit vybrané zahraniční příjmy z důvodu větší výhodnosti.

Poplatník pak nezahrne tyto příjmy do Přiznání typu B, ale uvede je v hrubé výši pouze v samostatné příloze. Použití této přílohy není povinné, pokud se nepoužije, tyto příjmy se uvedou přímo do tiskopisu Přiznání typu B. Použití přílohy je výhodnější zejména v těch případech, kdy klouzavě progresivní daň z příjmů za rok 2003 vychází u poplatníka na vyšší sazbu než lineární zdanění provedené v této příloze.

Kvůli velmi malému počtu poplatníků, kteří využívají přílohu číslo 4, byla vytištěna pouze v omezeném počtu kusů. Je však možné použít tiskopis stažený z internetu na adrese http://cds.mfcr.cz/internet/forms/pdf/5488_9pdf. Všechny tiskopisy včetně poučení a komentáře naleznete rovněž na http://www.orkan.cz.

Příjmy ze zdrojů v zahraničí, které je možné uvést v Příloze 4 jsou:

podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech,

podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu,

výnosy z vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených,

dávky penzijního připojištění snížené o zaplacené příspěvky,

plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, snížená o zaplacené pojistné,

rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání (v případě předčasného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu),

podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva,

výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou příjmů od daně osvobozených,

ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou příjmů od daně osvobozených.

Identifikace poplatníka je na tomto tiskopise zaručena pouze rodným číslem, které se uvádí v pravém horním rohu v předtištěném rámečku.

Pokud je rozsah údajů větší než je rozsah jednotlivých polí, pak poplatník uvede zbylé údaje na zvláštním listě v členění odpovídajícímu členění tiskopisu daňového přiznání.

Poplatník je povinen uvést rovněž na zvláštním listě počet přiložených potvrzení, zejména za daně zaplacené v zahraničí.

Číselné údaje v jednotlivých polích se uvádějí vždy v celých korunách a zaokrouhlují se s přesností na dvě desetinná místa.

Při přepočtu příjmů a výdajů na koruny se postupuje takto:

je-li poplatník účetní jednotkou: použije směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou (podle § 24 odst 4. písm. a), b) zákona o účetnictví, a Opatření č. j. 282/63 114/1995, a Sdělení č. j. 28/8 428/2003),

není-li účetní jednotkou: použije jednotný kurz, který se stanoví jako průměr směnného kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.

Řádek 401 - 403

Na těchto řádcích uvede poplatník celkový úhrn jednotlivých příjmů podle členění na jednotlivých řádcích. Poplatník k těmto řádkům přiloží Přílohu, kde uvede o jaké druhy příjmů se v konkrétních případech jedná, jejich přepočet na českou měnu a případně doloží výši daně zaplacenou v zahraničí.

Na řádek 401 se uvádějí např.dividendy, podíly na zisku tichého společníka z účastni na podnikání, úroky z vkladních listů, na řádek 402 se uvádějí např. výhry v loteriích, sazkách a ceny z veřejných a sportovních soutěží, na řádek 403 se uvádí např. vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku společnosti.

Řádek 404

Na tento řádek poplatník uvede výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů podle § 10 odst. 1 písm. f) a g) zákona o daních z příjmů (nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu).

Řádek 405-409

Na těchto řádcích vyčíslí poplatník dílčí samostatné základy daně a daňové povinnosti podle jednotlivých sazeb daně, tzn. 15 % a 20 %.


Řádek 410-411

Na těchto řádcích poplatník uvede součet těch příjmů zahrnutých do řádků 401- 403, u kterých je možné uplatnit zápočet daně zaplacené v zahraničí.

Řádek 412-413

Řádky 412 a 413 slouží k uvedení výše daně, kterou poplatník zaplatil v zahraničí. Výše zaplacené daně v zahraničí je poplatník povinen doložit úředně ověřeným platebním výměrem zahraničního správce daně.

Řádek 418

Celková výše daně, kterou poplatník uvede na řádku 418, se převede do 4. oddílu Přiznání na řádek 57.

Podání daňového přiznání elektronicky



Bez fronty na berňáku

Čas, který zaberou formality spojené s vydáním zaručeného elektronického podpisu, se mnohokrát zúročí.

V současné době stojíme na začátku zavádění podávání daňových přiznání elektronicky do běžné praxe. Brzy však přijde doba, kdy elektronická podání získají převahu nad podáním v papírové formě.

K dnešnímu dni funguje možnost podání písemností v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem zatím pouze u daňového přiznání k DPH, dani silniční, dani z nemovitostí, oznámení a u obecného podání. Elektronické podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob bude zprovozněno údajně až koncem měsíce června letošního roku.

Cesta k certifikátu. Aby bylo možné podepisovat vaše zprávy a podání v elektronické podobě zaručeným elektronickým podpisem, je nutné nejdříve získat kvalifikovaný certifikát od První certifikační autority, a. s., která je akreditovanou certifikační autoritou v České republice. Vydání certifikátu je prováděno v souladu se zákonem o elektronickém podpisu č. 227/2000 Sb. ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. Získání certifikátu pro vás znamená absolvování těchto kroků:

Vyplnění formulářů a příprava datových podkladů: Tuto fázi provedete doma na internetu, aniž by bylo nutné kamkoliv chodit. Na stránce http://www.ica.cz zvolíte "žádost o vlastní certifikát" a potom vyberete možnost "standardní" ve sloupci Kvalifikované certifikáty. Podle pokynů na této stránce nejdříve nainstalujete do svého počítače kořenový certifikát certifikační autority a po jeho nainstalování zvolíte "kvalifikovaný certifikát pro fyzickou osobu". Po vyplnění všech údajů na závěr uložíte vygenerovanou žádost na disketu.

Ověření podkladů a vydání certifikátu: Druhý krok probíhá na kterémkoliv kontaktním místě I.CA. Seznam kontaktních míst je uveden na www.ica.cz/kontakty1.html. Tam si s sebou vezmete disketu s vygenerovanou žádostí podle prvního kroku, dva osobní průkazy s fotografií (OP, ŘP, pas) a 700 Kč na poplatek za vydání certifikátu s platností jeden rok.

Implementace certifikátu do počítače: Po návratu z kontaktního místa I.CA na vás již bude ve vaší e-mailové schránce čekat e-mail s nápovědou, jak certifikát implementovat do internetového prohlížeče a případně do poštovního programu. Velmi podrobnou nápovědu naleznete také na stránkách I.CA. Podaří-li se vám implementovat váš získaný kvalifikovaný certifikát do vašeho počítače nebo notebooku, můžete začít podávat daňová přiznání elektronicky s vaším zaručeným elektronickým podpisem a odesílat i jiné písemnosti nebo komunikovat takto s dalšími úřady.

Software pro podání daňových přiznání: Ve vašem internetovém prohlížeči se na adrese http://cds.mfcr.cz/ dostanete na úvodní stránku České daňové správy. Zde zvolíte v menu možnost "Elektronické zpracování písemností" a po přečtení úvodních informací můžete kliknout na "vstup" a následně na položku "podání". Přiznání můžete podávat buď přímo "on-line" nebo si můžete v rubrice "ostatní" stáhnout do počítače "off-line" verzi, což je pro další práci podstatně rychlejší a praktičtější.

Vyplnění tiskopisu - vytvoření nového přiznání: Tiskopis daňového přiznání vyplníte údaji z účetnictví nebo z vaší evidence. U vyplňování daňového přiznání k DPH se postupuje takto:

Postupně si myší kliknete na jednotlivé záložky v horní části obrazovky a ručně vyplníte všechny řádky a kolonky přiznání. Přiznání se prochází postupně stejným způsobem, jako by bylo vyplňováno např. na psacím stroji. Součtové kolonky v přiznání se počítají automaticky.

Práci by mělo zjednodušit několik připravených číselníků nadefinovaných tvůrcem programu. Při vlastní práci s tímto programem ale snadno velmi rychle zjistíte, jak to funguje.

Celé přiznání je možné vyplnit rovněž prostřednictvím funkce "Průvodce", které funguje graficky velmi podobně jako např. funkce "Průvodce instalací" užívaná ve Windows při instalaci např. nového softwaru. V okně se postupně objevují jednotlivé části a kliká se myší na nabízená tlačítka "Další, Dokončit a nebo Zpět". Postupně lze tímto způsobem projít celý formulář daňového přiznání, čímž se může eliminovat např. mylné přeskočení některého z oddílů přiznání, či nesprávné vyplnění některých kolonek.

Po vyplnění celého přiznání se použije funkce Kontroly písemnosti (logo lupa) s výpisem nesrovnalostí. Chyby se rozdělují na Kritické, Nepropustné a Propustné. Kritické a Nepropustné chyby musí být odstraněny, upozornění na propustné je spíše informativní.

Následuje zvolení funkce "Uložení souboru" (logo disketa), kdy je formulář opatřen příslušnými databázovými znaky a z formuláře jsou vybrány určité klíčové údaje.

Následně se lze zpětně vrátit do editace formuláře a např. opravit chyby, nebo je možné zobrazit úplný opis daňového přiznání totožný s originálem (lze jen v on-line verzi) a nebo lze uložit soubor jako pracovní a kdykoliv v budoucnu ho načíst zpět do tohoto programu a pracovat s ním.

Podpis a odeslání:

Prostřednictvím funkce "Kontrolní program - vstup ze souboru" je možné nahrát již vytvořený soubor zpět do formuláře pro editaci, nebo jej doplnit o elektronický podpis (pokud byl dříve jen uložen bez podpisu a odeslání).

Následuje volba funkce "Uložení/Odeslání" (logo lva), kdy je soubor buď uložen na zvolenou cestu pro uložení, či po doplnění o elektronický podpis odeslán elektronicky správci daně.

V naší kanceláři jednotliví pracovníci vytvoří u svých klientů, které zpracovávají, soubory přiznání podle předcházejícího textu, a daňový poradce potom do svého počítače centrálně uložené soubory importuje, překontroluje a odešle správci daně pomocí zaručeného elektronického podpisu. Samotný "podpis" a odeslání přitom trvá řádově několik desítek sekund. Počítačový server daňové správy okamžitě po podání zobrazí "podací číslo" tohoto podání a sdělí vám i "heslo", pomocí kterého si později můžete ověřit stav podání. Podací číslo, heslo a přesný datum i čas podání si zaznamenáme na opis daňového přiznání vytisknutý z programu pro podání daňových přiznání.

Obdobným způsobem funguje podání přiznání k dani silniční a dani z nemovitostí, po zprovoznění bude stejně fungovat i podání daňových přiznání k daním z příjmů.

Odpadá zde nutnost chodit na úřady nebo odesílat daňová přiznání složitě doporučenou poštou. Elektronické podání znamená nezanedbatelnou úsporu času i pro správce daně, kterému se elektronicky podané daňové přiznání importuje přímo do systému, a odpadá zde nutnost přepisování papírových tiskopisů do počítače pracovníky úřadu.

Nepochybně se jedná o trend, který bude stále více rozšiřován. Již nyní je v některých státech uloženo některým poplatníkům podávat daňová přiznání k vybraným daním elektronicky jako zákonná povinnost (nikoliv pouze možnost).DK

DAŇOVÝ KALENDÁŘ PRO ROK 2004 (pro přehlednost uvádíme i lednové a únorové termíny)

LEDEN

Pondělí 26. 1. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za listopad 2003

- daňové přiznání za prosinec 2003

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a technického benzinu a mazacích olejů za prosinec 2003 (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí a za prosinec 2003

ÚNOR

Pondělí 2. 2. 2004 - daň silniční - daňové přiznání a daň za rok 2003

- daň z nemovitostí - daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na rok 2004

Pondělí 16. 2. 2004 - daň z příjmů - podpis prohlášení k uplatnění nezdanitelných částek a podpis prohlášení k provedení ročního zúčtování záloh

- podání žádosti o provedení ročního zúčtování správcem daně

- správa daní - oznámení o úhradách fyzickým osobám za rok 2003, pokud u jednotlivé fyzické osoby přesáhla úhrada částku 40 000 Kč za kalendářní rok 2003 (§34, odst. 5) zákona č. 337/92 Sb.

Pátek 20. 2. 2004 - daň z příjmů - vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2003

úterý 24. 2. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za prosinec 2003

Středa 25. 2. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za leden

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za leden (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za leden 2004 (u měsíčních plátců DPH)

BŘEZEN

čtvrtek 11. 3. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za leden 2004

Pondělí 15. 3. 2004 - daň z příjmů - čtvrtletní záloha na daň

čtvrtek 25. 3. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za únor

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za únor (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za únor 2004 (u měsíčních plátců DPH)

Středa 31. 3. 2004 - daň z příjmů - přiznání k dani a daň za rok 2003 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepodává daňový poradce)

DUBEN

Pátek 9. 4. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za únor

čtvrtek 15. 4. 2004 - daň silniční - záloha na daň za 1. čtvrtletí roku 2004

Pondělí 26. 4. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za březen

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za březen (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen

POZOR! - záloha ve výši 50 % skutečné měsíční nebo čtvrtletní daňové povinnosti na vlastní daňovou povinnost za duben, resp. 2. čtvrtletí*) *) upozorňujeme poplatníky, že Poslanecká sněmovna mimořádnou zálohu zrušila, ale není jasné, zda se příslušná novela stihne do 25. dubna vyhlásit ve Sbírce zákonů

KVĚTEN

Pondělí 10. 5. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za březen

úterý 25. 5. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za duben

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za duben (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za duben (u měsíčních plátců DPH)

pondělí 31. 5. 2004 - daň z nemovitostí - splatnost celé daně (poplatníci s daňovou povinností do 1000 Kč včetně)

- splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daňovou povinností vyšší než 1000 Kč s výjimkou poplatníků samostatně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb - dále jen "samostatně hospodařící rolníci")

ČERVEN

Středa 9. 6. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za duben

úterý 15. 6. 2004 - daň z příjmů - pololetní a čtvrtletní záloha na daň

pátek 25. 6. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za květen

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za květen (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za květen (u měsíčních plátců DPH)

Středa 30. 6. 2004 - daň z příjmů - přiznání k dani a daň za rok 2003 - u poplatníků, kterým daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce

- daň z nemovitostí - splatnost 2. splátky daně (poplatníci s daňovou povinností vyšší než 1000 Kč s výjimkou samostatně hospodařících rolníků)

ČERVENEC

Pondělí 12. 7. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za květen

čtvrtek 15. 7. 2004 - daň silniční - záloha na daň za 2. čtvrtletí

Pondělí 26. 7. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za červen

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za červen (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen 2004

SRPEN

Pondělí 9. 8. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za červen

Středa 25. 8. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za červenec

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za červenec (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za červenec (u měsíčních plátců DPH)

úterý 31. 8. 2004 - daň z nemovitostí - splatnost 1. splátky daně (samostatně hospodařící rolníci s daňovou povinností vyšší než 1000 Kč)

ZÁŘÍ

čtvrtek 9. 9. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za červenec

Středa 15. 9. 2004 - daň z příjmů - čtvrtletní záloha na daň

Pondělí 27. 9. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za srpen

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za srpen (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za srpen (u měsíčních plátců DPH)

Čtvrtek 30. 9. 2004 - daň z nemovitostí - splatnost 3. splátky daně (poplatníci s daňovou povinností vyšší než 1000 Kč s výjimkou samostatně hospodařících rolníků)

ŘÍJEN

pondělí 11. 10. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za srpen

Pátek 15. 10. 2004 - daň silniční - záloha na daň za 3. čtvrtletí

Pondělí 25. 10. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za září

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za září (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za 3. čtvrtletí a za září

LISTOPAD

úterý 9. 11. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za září

čtvrtek 25. 11. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za říjen

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za říjen (pokud vznikl nárok)

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za říjen (u měsíčních plátců DPH)

Úterý 30. 11. 2004 - daň z nemovitostí - poslední splátka daně (všichni poplatníci s daňovou povinností vyšší než 1000 Kč)

PROSINEC

Pátek 10. 12. 2004 - spotřební daň - splatnost daně za říjen

Středa 15. 12. 2004 - daň z příjmů - pololetní a čtvrtletní záloha na daň

- daň silniční - záloha na daň za říjen a listopad

Pondělí 27. 12. 2004 - spotřební daň - daňové přiznání za listopad

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za listopad (pokud vznikl nárok )

- daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za listopad (u měsíčních plátců DPH)


Který tiskopis použít a které přílohy vyplnit?

Rozhodování poplatníkům usnadní dvě následující schémata.


Schéma č. 1: Jsem povinen za rok 2003 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Na tiskopise A nebo B?

Zjistíte-li tímto malým testem, že jste povinni podávat daňové přiznání typu B, přejděte na druhé schéma, které se týká pouze poplatníků, kteří jsou povinni podávat daňové přiznání na tiskopise B.

Tiskopis přiznání typu B: Nejdříve stanovíme, které přílohy daňového přiznání a jejich rubriky se vás týkají. K tomu by vám mohlo pomoci následující schéma, přičemž jednotlivé tiskopisy můžete vyplňovat v pořadí zde uvedeném. Přílohy, které se vás netýkají, nevyplňujete ani nepřikládáte k daňovému přiznání typu B.