Podporou rozvoje a osobního růstu pracovníků přispívají podniky ke zkvalitňování produkce, zefektivňování vnitřních procesů i rozvoji podniku jako celku. Tím se podnikové vzdělávání stává v současnosti rozhodujícím faktorem zvyšování konkurenceschopnosti podniků na trzích.
Proces vzdělávání a rozvoje pracovníků vychází z vize, poslání, cílů, filozofie a kultury podniku, ze strategie a politiky řízení a rozvoje lidského potenciálu. Obsah procesu vzdělávání se skládá z: 1. identifikace vzdělávacích potřeb podniku, 2. určení obsahu vzdělávacích programů, 3. výběru metody a realizátora programů, 4. realizace vzdělávacích programů a 5. hodnocení efektivnosti celého procesu.*)
V následujícím textu se soustředíme jen na 1. fázi procesu vzdělávání - identifikaci vzdělávacích potřeb podniku. Ta spočívá ve shromažďování informací o současném stavu znalostí, schopností a dovedností pracovníků, dále o výkonnosti podniku a porovnávání s požadovanou nebo standardní úrovní. Výsledkem je zjištění mezer, které jsou třeba vyplnit vzděláváním nebo jinými opatřeními a návrh vzdělávacího programu.
TŘI ETAPY VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB
Proces identifikace vzdělávacích potřeb se uskutečňuje ve třech etapách:
V první etapě se provádí analýza podnikových cílů. Aby vzdělávání bylo úspěšné a efektivní, je nutné sledovat celkovou strategii podniku a podnikové cíle. Tím se zároveň získá podpora i ze strany managementu. Je důležité zabezpečit, aby všichni pracovníci znali strategii firmy a ztotožnili se s ní. V procesu analýzy cílů směřujících k identifikaci vzdělávacích potřeb je důležité přihlížet k firemní kultuře, která odráží systém hodnot - filozofii organizace. V případě, že vzdělávání je uskutečňováno vlastním školicím střediskem, nejedná se o velký problém. Jestliže vzdělávání realizuje externí organizace, je třeba ve firmě uskutečnit analýzu firemní kultury.
Ve druhé etapě se analyzují úkoly, znalosti, schopnosti a dovednosti pracovníků. Údaje pro analýzu lze získat z popisů, specifikací a kvalifikačních charakteristik pracovních míst. Získané údaje se porovnávají se skutečným stavem kompetencí pracovníků, zjišťuje se styl vedení manažerů na všech úrovních, kultura pracovních vztahů apod. Výsledkem je informace o potenciální potřebě vzdělávání.
Třetí etapa je zaměřena na analýzu osob, kdy individuální charakteristiky pracovníků jsou porovnávány s požadavky firmy. Údaje lze získat ze záznamů o hodnocení pracovníka, o jeho vzdělání, kvalifikaci, absolvování vzdělávacích programů apod.
Hlavním cílem vzdělávacích aktivit v podniku je zvýšení výkonnosti, a to jak jednotlivce, tak oddělení i celého podniku. Výkon lze posoudit tehdy, když je k dispozici určitá porovnávací úroveň - standard. Existují vzdělávací a výkonové standardy. Vzdělávacím standardem je kompetence, kterou pracovník získá během procesu podnikového vzdělávání. Výkonový standard poskytuje informaci o tom, co dokáže pracovník vykonat v normálních, tedy standardních pracovních podmínkách.
Proces identifikace vzdělávacích potřeb začíná fází sběru informací, kdy se porovnává aktuální úroveň výkonu, ale i schopností, dovedností a vědomostí pracovníků se standardy. Poté se údaje analyzují pro účely identifikace problémů ve výkonu a určení příčin zjištěných problémů. Stanoví se priority v problémových oblastech a identifikují se vzdělávací a jiná opatření, která napomohou problémy vyřešit. Na základě zjištěných skutečností se v souladu s podnikovou strategií a podnikovými cíli vypracuje program vzdělávání.
SBĚR ÚDAJŮ
Z hlediska úspěšnosti identifikace vzdělávacích potřeb je rozhodující množství a vypovídací úroveň informací o podniku, jeho aktivitách a lidech. Při získávání údajů lze použít několik metod, například studium a zpracování interních dokumentů podniku, SWOT analýzu, individuální nebo skupinové rozhovory s pracovníky, dotazníkový průzkum, workshopy s managementem nebo vybranými pracovníky, sledování pracovního výkonu, testy schopností, hodnocení výkonu, sebehodnocení apod.
Jako zdroje pro zpracování potřebných informací lze využít strategii a cíle podniku, organizační strukturu, finanční plány a zprávy, pracovní náplně, ukazatele fluktuace a úrazovosti, výkonové normy, marketingové plány i systém hodnocení pracovníků. Uvedené zdroje umožňují získat technické, hospodářské a personální údaje i informace o existujících vztazích a podnikové kultuře. Získané údaje je nutné interpretovat a hodnotit ve vztahu k tomu, do jaké míry poskytují možnost zvýšit výkonnost pracovníků i celé firmy.
ANALÝZA ÚDAJŮ
Sběrem údajů se získá velké množství informací z různých zdrojů. Při jejich zpracování je nutné zachovat objektivitu, což umožňuje aplikace několika zásad:
zvážit faktory, které ovlivňují především problém ve výkonnosti jednotlivce nebo celého podniku;
zaměřit se na získání komplexního pohledu na problém, což umožní konzultace se všemi zodpovědnými pracovníky;
využít metodu perspektivy, při níž se získá objektivní pohled pracovníka na problém z perspektivy jiného pracovníka, vycházející z jeho postojů, názorů a informací. Jde o jakési parafrázování problému.
Uplatnění uvedených zásad, nebo jejich kombinace, je z hlediska objektivnosti důležité pro získání velkého objemu informací, které se při následném zpracování sumarizují, třídí a hledají se mezi nimi vzájemné souvislosti.
Cílem procesu analýzy údajů je identifikovat problémy ve výkonech pracovníků a celého podniku prostřednictvím symptomů, kterými se projevují a identifikovat příčiny těchto problémů. Výkon jedince i podniku je určován prostředím (okolím) podniku, motivací a chováním pracovníků v podniku. Příčinou změn ve výkonnosti může být tedy změna v uvedených faktorech. V rámci procesu analýzy údajů je třeba tyto změny ve výkonu odhalit a specifikovat.
Výsledkem procesu identifikace vzdělávacích potřeb je seznam vzdělávacích a dalších potřeb pracovníků a návrh vzdělávacího programu, případně návrhy na řešení jiných zjištěných problémů a potřeb. Jde o určení "kdo" a "proč" potřebuje vzdělávání. Každé řešení však bude vyžadovat ze strany podniku určitou investici.
ZÁVĚR
Z hlediska efektivní realizace identifikace a analýzy vzdělávacích potřeb je důležité, aby zaměstnanci podniku byli informováni o tom, "co se děje" a "jaký to má význam" pro firmu. Pracovníci, pokud není zabezpečena jejich informovanost, mohou mít obavy z důsledků probíhajících aktivit a považovat je za ohrožující ve vztahu k jejich osobě.
Hodnocení údajů získaných během procesu identifikace vzdělávacích potřeb podniku o skutečných a požadovaných znalostech, schopnostech a vědomostech, poskytne informace nejen o potřebách vzdělávání, rozvoje a dalších potřebách pracovníků podniku. Lze též odhalit i jiné problémové oblasti a jejich příčiny, například problémy v organizaci práce nebo při zavádění jejích změn. Zkušenosti potvrzují, že dobře připravená a realizovaná identifikace a analýza vzdělávacích potřeb umožňují lepší investování do rozvoje lidského potenciálu a efektivně podporují zvýšení výkonnosti pracovníků, týmů a celé firmy. 
Fakulta riadenia a informatiky, Žilinská univerzita
*) Blašková, M.: Riadenie a rozvoj Íudského potenciálu. EDIS Žilina, 2003
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



