Oko za oko, zub za zub?

Česká republika znepokojila před časem Spolkovou republiku prohlášením, že se ani její vláda nebude v případě nutnosti bránit přijetí přechodného období na trhu práce (viz rozhovor v čl."Není to msta"). "Praha se řídí zásadou oko za oko, zub za zub," napsal deník Die Welt. "Výsledkem by mohla být jen mimořádně obtížně dosažitelná pracovní povolení. Stane se tak v případě, že Němci nebo občané jiných členských či přistupujících zemí ohrozí český trh práce. Výrazná mzdová propast přivede sice jen stěží nějakého Němce nebo Rakušana na myšlenku, aby se vydal do Čech pro srovnatelné spropitné, ale Praze jde vůči Berlínu a Vídni v první řadě o politický signál," napsal list.

Článek dále připomíná, že 2500 Němců a 700 Rakušanů, kteří v Česku pracují, nepředstavuje pro místní občany žádnou konkurencí, protože jde vesměs o velmi dobře placené manažery. Z této strany tedy žádné nebezpečí nevzejde, což si prý uvědomují i na české straně: deník cituje s odvoláním na HN nejmenovaného pracovníka české ambasády v Německu, podle kterého Česku vzpurný postoj spíše ublíží, než prospěje.

Skutečností je, že se Praha rozhodla využít rovnoprávnou pozici, kterou pro ni vymohli před podpisem Smlouvy o přistoupení (viz článek "Volný pohyb osob") čeští vyjednavači. "Argumentovali jsme situací na severní Moravě, tamní situací po restrukturalizaci ocelářského průmyslu a potřebě čelit levné pracovní síle z Polska a Slovenska. Podařilo se nám zlomit názor, že chceme přednostně zabránit příchodu západních manažerů," líčí velvyslanec v EU Pavel Telička.

A ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach dodává: "Česká republika by nesměla zavést vůči Spolkové republice přechodné opatření, pokud by se tak nezachovalo Německo samotné."

Verdikt spolkového kabinetu, že uplatní na pracovní síly z nových zemí maximální možné sedmileté omezení, zůstává stále neoficiálním. Protože Schröderova administrativa pojala ochranný štít proti východu spíše předvolebně a postavila Němce víceméně před hotovou věc, přiměla loni v červenci skupina poslanců opoziční CDU vládu, aby se k dopadům rozšíření vyjádřila (www.bundestag.de, Datenbanken-Drucksachen, položka 15/1375). "V odpovědi kabinet citoval uzavřené dohody. Na téma nezaměstnanost v příhraničních oblastech připustil, že ochrana bude nutná, v kombinaci s přístupem kvalifikovaných sil podle potřeby," konstatuje člen představenstva Německo-české společnosti Josef Hladik.

Svá stanoviska k přechodným opatřením vyjádřili mezitím zaměstnavatelé a odbory. Zatímco průmysl by se případnému otevření trhu nebránil, odboroví předáci a řemeslníci až sedmiletou zeď vítají. "V této konstelaci bude pro spolkovou vládu těžké udělat zásadnější ústupky," říká s odkazem na české přesvědčování, aby Němci zákaz volného pohybu přece jen nezavedli (viz článek "Na západní frontě ..."), analytik Hladik.

Šance, jak Schrödera oblomit, by tu možná přece jen byla, připouští nejmenovaný, dobře informovaný zdroj. "Česká strana rozpoznala - a pár lidí jí to našeptávalo, že by mohla něčeho dosáhnout, kdyby byla vůči Německu vstřícnější a podpořila jeho zájem přijmout návrh evropské ústavy z pera Konventu. A proč za to zároveň nic nechtít?"

Česká snaha být v tvrdém jádru EU po německém boku (pokud nějaké kdy bude), stejně jako překvapivý názor premiéra Špidly v rozhovoru pro Lidové noviny, že platná Smlouva o EU z Nice je pro Němce nespravedlivá, protože jim nedává odpovídající váhu, by do výše uvedené spekulace docela zapadala.

Jisté je, že se Česká republika - stejně jako Německo - nevyhne náboru legální pracovní síly ze zahraniční. ČR tím spíše, že má ze všech deseti přistupujících států nejhorší demografickou strukturu. Ročně tu umírá o 20 tisíc lidí více, než se narodí dětí. Průměrný věk české společnosti má stoupnout v roce 2050 při zachování současného vývoje z nynějších 39 na 54 let. Podíl cizinců se pohybuje kolem dvou procent, ve Švýcarsko je to zhruba 19 procent.

Přijetí vládního usnesení o případném přijetí přechodného období vůči nynějším i novým členským státům vyvolalo ve Spolkové republice rozruch. Znepokojeni byli jednotlivci i profesními svazy. Poté, co česká diplomacie Němce ubezpečila, že jde o teoretickou možnost, ne o chystaný krok, se kruhy na vodě začaly rozplývat.

Nedorozumění z pera deníku Die Welt škody nenapáchalo. Ale mohlo, což by ublížilo práci českých a německých profesionálů, jejichž cílem je, aby byl příchod občanů a firem z Česka do Německa co nejsnazší a největší. Štafetu nyní přebírá nový právní subjekt, Sdružení českých podniků v Německu (viz Ekonom č. 2/2004).

Čeští vyjednavači v tuto chvíli stále rokují. Nový impuls by rozpravě mohla dát připravovaná návštěva českého ministerského předsedy. Vladimír Špidla, doprovázený podnikatelskou misí, odcestuje do Německa v polovině února.