Silná měna drží inflaci v eurozóně na uzdě

Meziroční míra inflace ve 12 zemích eurozóny se v posledním měsíci loňského roku snížila na 2,1 % z listopadových 2,2 %. Předběžné výsledky oznámil počátkem týdne statistický úřad Evropské unie Eurostat, definitivní ukazatele budou zveřejněny 21. ledna.

Inflace v eurozóně se přiblížila dvouprocentní hranici, kterou za strop cenové stability považuje Evropská centrální banka (ECB).

V Německu, evropské největší ekonomice, meziroční inflace klesla na jedno procento v prosinci z listopadových 1,3 %. V Itálii inflace spadla na desetiměsíční minimum 2,6 % v reakci na pokles cen v telekomunikacích. Oproti tomu zde došlo ke zdražení jídla, tabákových výrobků a alkoholu. Belgická inflace klesla na 1,74 %.

Hlavní příčinou nízkého cenového růstu v eurozóně je silná měna, díky níž dochází ke zlevnění cen dováženého zboží. "Díky posilování eura se do inflace nepromítlo zdražení cen surovin na světovém trhu, především ropy," uvedl pro agenturu Bloomberg Christophe Dehondt, jeden z šéfů investičního fondu CPR. Nízké inflační tempo pak podle odborníků uvolnilo ruce Evropské centrální bance. Experti proto předpokládají, že ECB udrží i nadále nízké úrokové sazby ve výši dvou procent tak, aby se eurozóna mohla postupně vzpamatovat z pomalého růstu ekonomiky.

ECB jedná o výši úrokových sazeb ve čtvrtek 8. ledna. Očekává se, že banka vzhledem k nízké inflaci a slabému hospodářskému růstu ponechá úrokové sazby na rekordním minimu 2,00 %.

Euro vůči dolaru posílilo zhruba o dvacet procent v průběhu loňského roku a po zveřejnění příznivé zprávy o vývoji inflace se jeho cena na devizovém trhu vyšplhala až na 1,27 USD. Euro tak počátkem týdne dosáhlo na nejvyšší hranici vůči americké měně za celých pět let své existence.

ECB chce udržet inflaci do dvou procent. Pro letošní rok odhaduje cenový růst ve výši 1,8 % - oproti původně plánovanému 1,3 %. Za zvýšeným cenovým tempem má stát růst daňové zátěže.