V příspěvkově definovaném průběžném systému (DB) se důchod vypočítává podle vzorce, do kterého se příjem zahrnuje pouze do určité hranice. Vše, co je nad ní, se redukuje na 30 až 10 procent. Z toho vyplývá příliš velká solidarita, která nezohledňuje, kolik kdo na důchod zaplatil. Systém je nastaven tak, že zaplacené pojistné neodpovídá celkové sumě vyplacené na důchodu. Jisté pokřivení způsobují i náhradní doby, za které platí pojistné stát, ale které se do důchodu započítávají.

Systém NDC. Zavedení fiktivních účtů, které navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, má rovněž nedostatky. Zaplacené pojistné, uložené na tomto virtuálním účtu, se zhodnocuje podle toho, jak se zvyšuje celková částka vybraného pojistného všech pojištěnců. Ta je závislá jednak na stavu ekonomiky, jednak na demografické situaci. Takže i v hůře fungující ekonomice, s převážně mladou populací, se může pojistné zhodnocovat více než u ekonomiky třeba i lépe fungující, v níž převažuje stárnoucí populace.

Pro výpočet penze je třeba vzít na pomoc počítačový model nastavený na parametry NDC. Stanovíme-li pro všechny možné důchodové systémy shodně jako předpoklad průměrný reálný růst HDP a mezd o tři procenta, stav důchodového účtu umožní zhodnocování ve výši jedné třetiny tohoto růstu.

Jde v podstatě o průběžný systém, který by se dal charakterizovat tak, že stát si od ekonomicky aktivních osob "půjčuje" pojistné a "odmění" je valorizací založenou na způsobu "dám tolik, kolik systém dovolí".

V průběžném systému je třeba průběžně upravovat vyměřovací základ důchodu. Vzhledem ke stavu státního důchodového účtu bude pravděpodobnější varianta, že základ důchodu poroste o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Pak by mohl výpočet důchodu vypadat následovně:

Parametry výpočtu. Člověk, který začal pracovat v roce 2002, půjde do důchodu v roce 2041 v 63 letech. Dožije-li se 78 let, průměrná doba pobírání důchodu bude 15 let. Odpracuje celkem 30 let, k tomu se mu připočte 10 let náhradní doby, za které neplatil pojistné. Jeho počáteční příjem poroste celou dobu stejným tempem jako průměrná mzda. Protože počítáme pouze starobní důchod, pojistné stanovíme na 20 procent hrubé mzdy (vyměřovacího základu u OSVČ). Zbytek pojistného je určen na invalidní a pozůstalostní důchody. Výpočet je očištěn od vlivu inflace. Vše je v cenách roku 2002.

Při růstu mezd o 3 procenta ročně se plat za 40 let zvýší na více než trojnásobek. Průměrný plat v roce 2041 bude tedy přibližně 50 000 korun a důchod ve výši 40 procent průměrného platu bude činit zhruba 20 000 korun.
Související