Druhotná gramotnost = konkurenceschopnost

To platí nejen pro získání zaměstnání v cizině, ale i pro uplatnění v podnikatelském sektoru i ve státní správě v České republice.

Doba, kdy stačila minimální znalost cizího jazyka, je dávno pryč. nadnárodní společnosti působící v České republice kladou na jazykové dovednosti svých zaměstnanců stále vyšší nároky. I řadoví zaměstnanci dnes musí být schopni běžné komunikace se svými kolegy v zahraničí. Znalost cizích jazyků bude tedy nutná i pro zvýšení konkurenceschopnosti na místním trhu práce.

Ani pracovníkům státní správy se požadavky na znalost cizích jazyků nevyhnou. Češi budou mít problémy s vyplňováním žádostí o granty z Evropské unie, které proto nedokážou naplno využít. V rámci agendy strukturálních fondů bylo ve státní správě vytvořeno množství pracovních míst. Asi dvě stovky zaměstnanců, kteří se v této problematice budou muset orientovat, se zaměří na přípravu, koordinaci a vyhodnocení žádostí o granty z fondů Evropské unie. Grantová řízení budou vedena v jednom z oficiálních jazyků jehož dokonalá znalost je nezbytností pro úspěšné udělení grantu.

Nejen na toto téma jsme hovořili s paní Irenou Dominikovou, ředitelkou The Bell School - jedné z renomovaných mezinárodních jazykových škol, která působí na českém trhu už od roku 1990.

Občané, kteří chtějí pracovat v zemích Evropské unie, musí splňovat náročná kritéria. Jedním z nich je i znalost cizích jazyků. Co by měl umět zájemce o práci v EU?

Zájemci o práci v institucích Evropské unie musí splňovat tzv. working knowledge (velmi dobrá znalost na vyšší střední úrovni) a současně znalost odborné angličtiny nebo jiného jazyka, a to všech jazykových forem (čtení, psaní, mluvení a poslech). Laicky řečeno, pokud zájemce dobře komunikuje, ale nedokáže se písemně vyjádřit, nemá šanci uspět.

K těmto znalostem musí ještě ovládat tzv. Bruselskou angličtinu nebo Eurospeak, tedy terminologii používanou v zemích Evropské unie. Tu potřebují znát zejména ti, kteří plánují práci či spolupráci s EU, ať už jsou to zaměstnanci státní správy nebo z privátního sektoru. A samozřejmě zájemci o zaměstnání v evropské administrativě.

Výuka v kurzu Eurospeak je zaměřena především na konverzaci a rozvoj řečových dovedností při práci na mezinárodní úrovni, důkladnou znalost hlavních gramatických jevů, čtení dokumentů Evropské unie v anglickém jazyce, porozumění anglickému textu s tematikou EU ap. Jde přitom o:

Porozumění psanému textu v cizím jazyce s následnou znalostí českých ekvivalentů s důrazem na přesnost vyjádření v oblasti cizího i mateřského jazyka (EU dokumenty).

Mluvení v oblasti profesní angličtiny s důrazem na dodržování stylové konvence v rámci profesní konverzace v EU.

Psaní v oblasti profesní angličtiny s důrazem na dodržování stylové konvence v rámci profesního písemného vyjadřování v oblasti EU dokumentů. Krom toho se studenti seznámí s nutností zachovávat zákonitosti právních předpisů vyplývajících z obecných požadavků odborného stylu.

V České republice působí několik stovek jazykových škol. Podle čeho by měl zájemce o výuku, např. angličtiny, která se i v Evropě stává druhou mateřštinou, školu vybírat?

Zájemce o výuku angličtiny by si měl vybrat především kvalitní školu nebo agenturu, která by měla zaručovat:

Rozvoj všech jazykových dovedností.

Neslibovat zvládnutí jazyka v minimálním čase.

Mít jasný a propracovaný obsah výuky s definovaným konečným cílem. Ideálně by měl být cíl stanoven v souvislosti s evropskými standardy. Existuje dokument "Společný evropský referenční rámec pro jazyky", který vysvětluje jak se jazykům učíme, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme.

Certifikát o absolvování kurzu s popisem dosažené úrovně dle evropských standardů.

Jinými slovy zájemce o jazykovou výuku by se měl ohlížet po jazykové škole, která ho připraví na mezinárodně uznávané zkoušky a v ideálním případě je současně i akreditovaným střediskem. Např. UCLES -University of Cambridge Local Examination Syndicate (Zkouškový syndikát při univerzitě v Cambridge), což je nejprestižnější organizátor zkoušek z angličtiny. Jazyková škola The Bell School, a. s. klade důraz na rozvoj všech jazykových kompetencí a má ucelený a systematický přístup k výuce. Připravuje studenty na mezinárodně uznávané zkoušky a certifikace, které odpovídají evropským standardům hodnocení.

Pro časově velmi vytížené manažery je obtížné navštěvovat jazykové kurzy a semináře, byť by byly "in company". Je pro ně schůdným řešením distance learning (e-learning)?

Chápeme-li e-learning jako efektivní využívání informačních technologií v procesu vzdělávání, a ne jenom jako multimediální výukové kurzy, pak e-learning může poskytnout nové možnosti využitelné ve vzdělávání. Je to především možnost sdílet zkušenosti a informace prostřednictvím informačních aplikací (intranet, videokonference, chat apod.). Neméně důležitá je jeho kontrolní funkce ve vzdělávacím procesu.

Zastánci e-learningu tvrdí, že e-learning umožňuje vzdělávání levněji, rychleji a lépe. Odpůrci pak upozorňují na nízkou míru zapamatování výuky, nedostatek interakcí s ostatními studenty, standardizované kurzy neřešící specifické potřeby jednotlivce. Myslím, že pro určité oblasti bude klasické vzdělávání nezastupitelné i v budoucnosti, ale pro mnohé jiné oblasti může být e-learning efektivním přínosem.

Angličtina to není jenom krásný jazyk Oxfordu, to je také jazyk Skotska, Irska, Spojených států, Austrálie. Je to jazyk, který vládne obchodním světem. Student se musí naučit rozumět mnoha přízvukům a chápat mnoho "modelů myšlení". Musí se naučit rozumět angličtině Angličanů, Američanů, Němců, Nizozemců, Francouzů i Asiatů atd. A to všechno se nejlépe naučí osobním kontaktem a osobní zkušeností.

Zastánci e-learningu tvrdí, že i v takovém procesu lze e-learning efektivně využívat. Lze například studenty "elektronicky předškolit", elektronicky ověřovat znalosti a výuku orientovat pouze na obtížné partie. Připouštím význam takového "předškolení" studentů a souhlasím, že e-learning může být efektivní cestou ve výuce gramatiky nebo psané angličtiny. Ale jsem přesvědčena, že e-learning nenahradí osobnost učitele ani interakci dvou živých bytostí. Hlavní přínos e-learningu vidím v možnosti využívat množství různých komunikačních kanálů, což v klastické třídě nelze.