Polskému premiérovi Leszku Millerovi tleskala po návratu z Bruselu hlavně opozice. Z jeho vlastního levicového tábora bylo spíše slyšet hlasy typu "krach bruselských jednání není dobrý, ale také to není žádné drama".

Díků se mu dostalo nejen za neústupný postoj v otázce zachování výhodnějšího systému počítání hlasů v Radě Evropské unie, kterou dává Polsku - na rozdíl od návrhu evropské ústavy - smlouva z Nice, ale i za osobní statečnost. Do Belgie totiž přicestoval v korzetu, který chránil hrudní obratle nalomené při nedávné havárii vládního vrtulníku.

Řada opozičních politiků považuje fiasko jednání za polský úspěch, který ukázal, že největší přistupující země je partnerem, s nímž se musí počítat. "Je to dost dobrý debut Polska v Evropské unii. Díky nám je Evropanům po summitu v Bruselu jasné, že skupina nejsilnějších a nejbohatších členů Unie nemůže stoprocentně diktovat podmínky," uvedl lídr středopravicové Občanské platformy Jan Maria Rokita.

Hlavní reprezentant euroskeptiků v polském Sejmu, ultrakatolická Liga polských rodin (LPR), se přímo raduje, že ústava vzala zatím zasvé. "Myslím, že je to nejlepší dárek, jaký mohla Boží prozřetelnost Polákům dát na Vánoce. Neztratíme suverénní polský stát," řekl její předseda Roman Giertych.

Polské noviny hodnotí výsledek bruselského summitu většinou kladně. Levicový deník Trybuna píše, že se Leszku Millerovi podařilo vyhrát něco, co se dá často získat jen velmi těžko - čas a úctu. Šéfredaktor novin Gazeta Wyborcza Adam Michnik pokládá krach za důvod k zamyšlení. "Polská vláda vyslala jasný signál, že je nelehkým, ale předvídatelným soupeřem. Přijímá argumenty, ale ne vydírání a hrozby. Polské veřejné mínění si musí uvědomit, že v Unii se nedá všechno získat bušením pěstí do stolu a vzteklým dupáním nohama."

Tisk nicméně připomíná, že pošramocené polsko-německé vztahy mohou mít nepříznivý vliv na nadcházející jednání o unijním rozpočtu na léta 2007 až 2013. Polsko nutně potřebuje dotace do dopravní infrastruktury, zlepšení životního prostředí a na obnovu a rozvoj venkova. V prvních třech letech členství by mohlo získat z unijních fondů téměř 18 miliard eur.

EK5117 ()

Související