Už jen podvojné

Jednoduché účetnictví, tak je u nás znají zejména drobní podnikatelé, je ve světě ojedinělý unikátní systém, který však obecně není považován za účetnictví. Také v zemích EU je pod pojmem "vedení účetnictví" automaticky chápáno vedení podvojného účetnictví. Pokud projde nová zákonná úprava, povedou od 1. ledna 2004 účetní jednotky pouze podvojné účetnictví. Jen na ně se také bude se všemi důsledky zákon o účetnictví vztahovat.

A kdo se stane účetní jednotkou? Mimo jiné se účetní jednotkou stane také fyzická osoba, která je podnikatelem, pokud její obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok šest milionů korun. Účetní jednotkou bude od prvního dne kalendářního roku. Má-li některá fyzická osoba v roce 2003 obrat zjištěný podle ustanovení zákona o DPH větší než šest milionů korun, stává se od 1. ledna 2004 účetní jednotkou. Hned v roce 2004 však ale ještě na soustavu podvojného účetnictví přejít nemusí. Fyzické osoby, které se na základě tohoto ustanovení stanou účetní jednotkou od ledna příštího roku, jsou povinny vést podvojné účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou (nejdříve tedy od 1. ledna 2005).

Všechny fyzické osoby, které dosud účtovaly v jednoduchém účetnictví, přejdou na daňovou evidenci. Ty z nich, které kvůli překročení limitu obratu se stanou účetní jednotkou, potom od 1. 1. 2005 přejdou z daňové evidence na vedení podvojného účetnictví. Jelikož přechod z jednoduchého účetnictví na daňovou evidenci nemá žádný praktický daňový dopad, je účetním jednotkám, které budou povinně muset účtovat v soustavě podvojného účetnictví, ponechán ještě jeden rok na to, aby se připravily na přechod do podvojného účetnictví, který má určité daňové dopady jako nutnost zdanění zásob, pohledávek a podobně.

Daňová evidence, která u drobných podnikatelů fyzických osob s obratem do šesti milionů ročně nahrazuje soustavu jednoduchého účetnictví, není účetnictvím. Poplatníci, kteří jsou povinni tuto daňovou evidenci vést, nejsou účetními jednotkami, a proto se na ně nevztahuje zákon o účetnictví.

Daňová evidence se řídí pouze ustanoveními novelizovaného zákona o daních z příjmů, konkrétně paragrafu 7b. Ten stanoví, že "Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a závazcích". Pouze pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se "použijí zvláštní předpisy o účetnictví".

I jednoduché účetnictví ale bylo účetnictvím daňovým a ti, kteří jednoduché účetnictví ovládali, dobře věděli, že při účtování bylo nutné stále pracovat se zákonem o daních z příjmů. Až na některé výjimky, které vycházely z postupů účtování nebo ze zákona o účetnictví, by se dalo zjednodušeně vyvodit, že "daňová evidence" je část původního peněžního deníku v rozsahu sloupců "příjmy" a "výdaje" ovlivňující základ daně. Odlišné budou však tzv. uzávěrkové operace, jak je z jednoduchého účetnictví známe.

I plátci DPH povedou daňovou evidenci. Zatímco hranice pro povinnou registraci plátce DPH je od 1. října 2003 snížena na dva miliony korun a se vstupem ČR do EU se počítá s dalším snížením až na jeden milion korun, limit pro povinný přechod na podvojné účetnictví byl nastaven až na už uváděných šest milionů korun. Plátci DPH, jejichž roční obrat nepřesáhl uvedený limit, proto nemusejí vést podvojné účetnictví. Rozdíl je i v období, za které se obrat zjišťuje: u plátců DPH jde o dvanáct předcházejících kalendářních měsíců (k povinné registraci může dojít i během roku), zatímco u účetnictví o předchozí kalendářní rok (přechod na podvojné účetnictví připadá v úvahu jen od začátku příštího účetního období, zpravidla od 1. ledna).

U sdružení podnikatelů se při zjišťování kritéria pro povinnou registraci plátce DPH obraty jednotlivých účastníků sdružení sčítají. Neplátci se stanou plátci DPH, když jejich souhrnný obrat v rámci společného sdružení i mimo něj překročí stanovený limit. Zatím jsem ale nenašel obdobné ustanovení pro povinný přechod na podvojné účetnictví. Znamenalo by to, že dva podnikatelé s obratem pět milionů korun budou pokračovat v daňové evidenci i po založení společného sdružení s obratem deset milionů korun. Povinnost vést podvojné účetnictví se posuzuje u každého účastníka sdružení samostatně. Stane-li se jeden z účastníků sdružení plátcem DPH nebo účetní jednotkou, vztahuje se tato povinnost i na ostatní účastníky sdružení.

V novele zákona o účetnictví byla navržena možnost vedení (podvojného) účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Nebude administrativně ani jinak náročný, a to při zachování základních principů podvojného účetnictví. Zjednodušený rozsah vedení účetnictví umožňuje, aby účetní jednotky účtovaly pouze v jedné účetní knize. Je možné spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, a to bez povinnosti vést knihu analytických účtů a knihu podrozvahových účtů. Zjednodušení se týká i účtového rozvrhu, který lze omezit až na úroveň účtových skupin, tj. na minimální úroveň nutnou pro účtování. Tato zjednodušení umožňují účtovat i bez použití počítače, tzn. ručně, například formou takzvaného amerického deníku. Další zjednodušení vyplývá z omezení používání určitých účetních metod. Je vyloučena třeba povinnost oceňovat reálnou hodnotou, protože použití této účetní metody by bylo nadbytečné. Pokud se jedná o účtování o rezervách nebo opravných položkách, zákon stanoví, že tyto účetní jednotky účtují pouze o těch, jejichž tvorbu jim ukládá nebo umožňuje zvláštní právní předpis. Například o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, o kterých se v soustavě jednoduchého účetnictví neúčtovalo. Bude účtováno i o odpisech majetku, a tím bude odstraněn nedostatek účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, kde tato možnost nebyla. Zpracování účetní závěrky bude také podstatně zjednodušeno.

Novelu zákona o daních z příjmů schválila Poslanecká sněmovna na své 20. schůzi dne 26. 9. 2003. Do Senátu byl tisk předán dne 14. 10. 2003 a projednávání bylo zahájeno na 11. schůzi Senátu dne 5. 11. 2003 s tím, že pokračovat v jednání bude Senát dne 12. 11. 2003.

Novela zákona o účetnictví byla Poslaneckou sněmovnou schválena rovněž na 20. schůzi Poslanecké sněmovny dne 26. 9. 2003, do Senátu byl tisk doručen 8. 10. 2003. Na 11. schůzi Senátu dne 5. 11. 2003 Senát vrátil novelu s pozměňovacími návrhy do Parlamentu. Navržené změny jsou ale jen menšího rozsahu a v podstatě nemění principy popsané v tomto článku.

Legislativní proces, který končí až podpisem prezidenta, však k dnešnímu dni stále není ukončen. I když se nepředpokládají zásadnější změny, na konečné schválené a platné znění zákonů si musíme ještě chvíli počkat.