Řada mléčných a masných výrobků vypadá a chutná úplně stejně, přesto je mezi nimi podstatný rozdíl. Běžný spotřebitel ho nepozná, a ani nemůže. Je to hygienické zázemí výrobců potravin. Šanci zjistit, jak to vypadá za zdmi mlékáren a masokombinátů, zatím nemáme. Ani restaurace nepouštějí hosty do kuchyně. Od ledna se však všechno změní, neboť začne platit novela veterinárního zákona.

Ne, že by výrobci hromadně uspořádali den otevřených dveří. Změna spočívá v tom, že potravináři budou povinně umísťovat na obaly výrobků speciální symbol o zdravotní nezávadnosti. Bude mít podobu oválu, kolečka nebo čtverečku. Uvnitř bude uvedeno číslo výrobního závodu a písmena CZ.

Malý kousek potištěného papíru tak spotřebitelům prozradí důležité informace o hygienických poměrech výrobce. Na první pohled bude jasné, zda zpracovatelé snesou náročná unijní kritéria a zda jejich potraviny smějí na trh Evropské unie, nebo je pro dočasné úlevy mohou prodávat pouze na území České republiky, popřípadě jen v několika obcích.

A to není všechno. Kdo se nevejde ani do změkčených hygienických limitů, které nám Unie povolila pro domácí trh, toho od ledna čeká ukončení výroby. Veterináři předpokládají, že to postihne asi pětinu zpracovatelů.

KUBÁTOVKY KONČÍ. Podle Jiřího Hlaváčka ze Státní veterinární správy se mračna stahují především nad "kubátovkami". Jsou to malé provozy s problematickou hygienou. Jejich vznik inicioval počátkem devadesátých let tehdejší ministr zemědělství Bohumil Kubát. Vznikaly v garážích a dílnách, postupem času rozšiřovaných o různé přístavky v závislosti na tom, jak se majitelům v podnikání dařilo.

"Řada z nich si uvědomuje, že podmínky novelizovaného zákona nebude schopna splnit, a tak ani nepožádali o prodloužení činnosti," říká Hlaváček. Zákon ukládá všem zpracovatelům masných a mléčných produktů, aby do prosince požádali veterinární správu o povolení k další činnosti. V době, kdy novela vznikala, se předpokládalo, že do EU vstoupíme už začátkem příštího roku. Leden proto bude pro potravináře osudový, i když do Unie vstoupíme až v květnu.

Kubátovky zažily největší rozkvět v dobách, kdy se hledělo především na nízké náklady, hygiena šla stranou. Nahrávalo tomu zrušení potravinářských norem a také rozpad velkých potravinářských celků neschopných splácet dluhy za předchozí investice.

"Veterináři z terénu odhadují, že nové předpisy nebude schopna zvládnout pětina, možná dokonce až čtvrtina závodů, " přibližuje situaci Hlaváček. "Postiženo by mohlo být zhruba pět stovek závodů z celkového počtu 2500."

BRUSELŠTÍ DODAVATELÉ. Za bezproblémové veterinář označil podniky z elitního seznamu "bruselských dodavatelů". Je to zhruba stovka výrobců, kteří v předchozích letech získali oprávnění vyvážet zboží do států EU. Museli se ovšem podrobit náročným kontrolám bruselských inspektorů a mohutně investovat do vybavení firmy. Ministr zemědělství Jaroslav Palas v rozhovoru pro Ekonom připomněl, že za poslední dva roky potravináři vložili do modernizace tři miliardy korun a resort jim přispěl 770 miliony.

Stamilionové investice se podnikům zhodnotí. Seznam těchto výrobců je veřejně přístupný na internetových stránkách Státní veterinární správy (www.svscr.cz) v položce zajímavé odkazy. Jedná se o seznam exportérů do EU z třetích zemí, takže mezi nimi najdeme i vývozce z dalších přistupujících států. Mezi exportéry figurují obří podniky i menší zpracovatelé. Exportnímu trhu se hlásí symbolem na obalu v podobě oválku s číslem závodu a písmeny CZ.

"Oválek s číslem závodu a kódem státu je v Unii propustkou pro export zboží do zahraničí," podotýká Hlaváček. Měly by ho mít i potraviny dovezené do ČR ze států EU.

Někteří výrobci začali uvádět zmíněný oválek i na zboží pro domácí trh. Už dnes ho uvidíme na některých balíčcích s drůbeží, chlazenými sladkovodními rybami, na šiškách salámu nebo na konzervách s paštikou.

Výrobci, kteří nové hygienické normy plní, ale prozatím si nestačili vybavit exportní povolení, budou označovat potraviny kolečkem. Přísnost Bruselu jde tak daleko, že i vývozci, kteří mají právo na oválek, musejí označit jen kolečkem ty potraviny, k jejichž výrobě použili suroviny z podniků bez exportní certifikace. Unie tím chce zabránit průniku takového zboží na svůj trh. Nic tedy není ponecháno náhodě.

DOČASNÉ ÚLEVY. Čtverečkem označí své zboží výrobci, kteří k lednu nestihnou splnit potřebná kritéria, ale předem už se zavázali k postupné modernizaci. Češi navrhovali šestiúhelník, ale Brusel na čtverečku trval. Úlevy těmto výrobcům jsou tedy pouze dočasné. Komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne při nedávné návštěvě ČR uvedl, že přechodná opatření musejí skončit do roku 2006.

"Evropská komise bude pozorně sledovat situaci v těchto provozech a nové členské státy budou mít povinnost každoročně referovat o jejich úpravách. Výrobky musejí zůstat na domácím trhu a mít jasné označení, aby byly odlišitelné od výrobků, s nimiž lze obchodovat na trhu EU. Provozy, které nemají přechodné období a nesplní požadavky EU do doby přistoupení, budou uzavřeny," prohlásil Byrne.

O přechodná období požádalo šest z deseti nově přistupujících zemí. Nejvíc výjimek - takřka 500 - si vyjednalo Polsko. Lotyšsko jich má 117, Česko 52, Maďarsko 44 a Litva 20. Sousední Slovensko pouze dvě.

Veterinář Hlaváček tvrdí, že kapacity masného průmyslu jsou v současné době vytíženy pouze na polovinu. I za předpokladu, že čtvrtina výrobců zanikne, zásobování domácího trhu českými potravinami to neohrozí.

RECYKLOVANÁ KLASA. Pro ty nejlepší potraviny Ministerstvo zemědělství od června zavedlo oficiální značku Klasa. Předcházela tomu soutěž na originální název a logo, do které se mohli přihlásit profesionální grafici i občané. Návrhů na značku přišlo takřka 300. Klasa nakonec nejvíc vyhověla vkusu ministerské poroty.

Vítězné logo už smí používat více než stovka výrobků. Producentům tuto výsadu od začátku září propůjčuje na tři roky sám ministr Jaroslav Palas. Je však otázka, zda značka Klasa skutečně přispěje "k lepší orientaci na trhu", protože stejný název a nápadně podobné vyobrazení používají jako ochrannou známku už řadu let dvě české firmy.

Jedna z nich - Pekárny a cukrárny Klatovy - umísťuje značku Klasa na obaly svých výrobků už pět let. Ministerská Klasa se od ní liší svým vzhledem, ten je ale zase nápadně podobný logu ostravské firmy AutoCont.

PARTNEŘI ZPOZORNĚLI. "Všimli si toho naši obchodní partneři a upozornili nás na to," říká generální ředitel počítačové firmy AutoCont Martin Grigar. "Dokonce i barvy máme stejné. Svoje logo máme na Úřadu průmyslového vlastnictví registrováno už 12 let, ale nemáme zájem jít kvůli tomu do sporu s ministerstvem," uvedl Grigar.

Potíže nechtějí dělat ani klatovské pekárny, původně zaskočené, že stejnojmenný název jejich ochranné známky začalo používat nadřízené ministerstvo. "Na ministerstvu nám vysvětlili, že by museli najít nový název. My si ten svůj ponecháme a možná sami požádáme o udělení ministerské značky, takže na výrobcích budeme mít Klasy dvě," prohlašuje ředitel pekáren Antonín Trefanec. "Za svůj ústupek nic nechceme," dodává.

Jenom se můžeme domýšlet, že ministerská volba zvýšila atraktivitu klatovských perníčků a sušenek.

MINISTERSTVO MLČÍ. Mluvčí Ministerstva zemědělství Martin Severa se do diskusí o originalitě značky Klasa nechce pouštět. "To je v pořádku, dohodli jsme se," tvrdí.

Jak je možné, že se předem nikdo nepodíval do databáze ochranných známek, která je veřejně a zdarma přístupná na internetu? Radovan Dostálek z firmy Noesis, která vítězné logo Klasa pro ministerstvo zhotovila, na to neodpovídá. "Vy s tím máte nějaký problém?" zajímá se. Tvrdí, že mají povolení od firem značku volně použít.

Právo užívat značku Klasa poskytuje Ministerstvo zemědělství firmám bezplatně. Je to jistá forma nepřímé pomoci. Podle Zbyňka Kňourka, jehož rukama na ministerstvu žádosti procházejí, je akce určena hlavně malým a středním firmám, které nemají dost peněz na reklamu.

"Ale síto je neúprosné, žádosti některých firem jsme už zamítli," uvedl. Ministerstvo však zkoumá pouze technickou dokumentaci, kvalitou potravin se nezabývá.

"Především nás zajímá, zda provoz v podnicích vyhovuje evropským standardům kvality, tedy zda mají certifikaci ISO a systém kritických bodů HACCP," zdůrazňuje.

A co chuť? Tu posoudí až Státní zemědělská a potravinářská inspekce při náhodných kontrolách.
Související