Smyslem existence obecního úřadu a jeho úředníků je služba veřejnosti. Vedoucí úředníci, vedoucí úřadu a starosta by měli vědět o činnosti úřadu tolik, aby byli schopni posoudit kvalitu a kvantitu práce svých podřízených a uměli je podle kvality a množství odvedené práce spravedlivě odměnit. Činnost, spočívající v porovnání skutečného stavu úrovně této služby se stavem požadovaným, se nazývá kontrola. Jejím cílem je zjistit nedostatky a zjednat jejich nápravu. Kontrola je součástí řízení vykonávaného vedoucími úředníky a nadřízenými orgány a je také předmětem práce kontrolního výboru zastupitelstva obce.

Kdo komu odpovídá za chod úřadu. Ze vztahů nadřízenosti a podřízenosti na obci lze při dodržení zásady jediného odpovědného vedoucího do jisté míry odvodit, kdo z úřadu nebo z obce kontroluje práci úředníků:

* Úředníka kontroluje v prvé řadě ten, kdo je úředníkovi nadřízený. V čele obecního úřadu ale nestojí tajemník, nýbrž starosta a jemu tajemník odpovídá za chod úřadu. Starosta odpovídá za výkon funkce zastupitelstvu. Zastupitelstvo je voleno občany v komunálních volbách a je odpovědné občanům, tj. veřejnosti, které je služba obecního úřadu určena.

* Práci obecního úřadu a práci konkrétního odboru na úseku státní správy kontroluje instančně nadřízený úřad. Většinou je jím krajský úřad.

* Kontrolou úřadu se povinně a iniciativně zabývá v každé obci kontrolní výbor. Ten nepatří do oblasti kontroly úřadu vyplývající ze vztahů nadřízenosti a podřízenosti.

Zátěž úředníků kontrolami je dána především množstvím úkolů obecního úřadu a také rozsahem opatření stanovených a přijatých k nápravě zjištěných nedostatků. Největší význam má určitě kontrola zaměřená na prevenci, jejíž součástí je metodické vedení. Co je předmětem zájmu vedoucího úředníka a kontrolních orgánů? To vyplývá z úkolů, které obecní úřad plní. Úkoly obecního úřadu vyplývají ze zákona o obcích a z usnesení zastupitelstva obce a rady obce, z organizačního řádu, spisového řádu, pracovního řádu a dalších vnitřních předpisů. Je třeba, aby vedoucí úředník dbal zejména na to:

* aby rozhodnutí vydaná obecním úřadem v jeho působnosti byla v souladu se zákonem,

* aby podklady připravené obecním úřadem a předkládané úřadem na jednání zastupitelstva nebo rady k jejich rozhodnutí byly v souladu se zákonem,

* aby listiny (smlouvy apod.) připravené obecním úřadem obsahovaly doložku o schválení nebo souhlasu příslušných orgánů a o řádném zveřejnění, pokud to zákon vyžaduje. Jinak by byly neplatné.

Informace na úřední desce. Na co by měl tajemník a vedoucí odborů zaměřit pozornost? V prvé řadě na to, jak úřad spravuje místní záležitosti obce a jejích občanů. Jak se občan o fungování správy záležitostí obce dozví? Do čeho je možno na obecním úřadě nahlížet? Na obecním úřadě musí být k dispozici zápis ze zasedání zastupitelstva, rozpočet obce a závěrečný účet, usnesení zastupitelstva, rady, výborů a komisí. Veřejně přístupná musí být evidence právních předpisů obce a samozřejmě právní předpisy obce.

Na úřední desce se kromě různých správních rozhodnutí vyvěšují na dobu 15 dnů obecně závazné vyhlášky a nařízení obce po jejich schválení. Z úřední desky se musí občané dozvědět, kdy se koná zasedání zastupitelstva obce a co bude programem jednání. Zveřejňují se na dobu 15 dnů např. záměry obce prodat nebo darovat nemovitost, která je jejím majetkem. Na obvyklých vývěskách, například na internetu, se občan seznamuje s dalšími informacemi o činnosti obce. Může také požádat obecní úřad o další informace, které nebyly nebo nejsou zveřejněny. Pokud obecní úřad informace neposkytne, třeba se zdůvodněním, že jsou předmětem obchodního tajemství, občan se může v případě, že má na věc jiný názor, odvolat. Konečné rozhodnutí je přezkoumatelné soudem. Proto je třeba, aby vedoucí odboru dbal na to, aby bylo jeho rozhodnutí v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím a se správním řádem.

Obecně závazná vyhláška. Přestože obecně závaznou vyhlášku obce schvaluje zastupitelstvo a nařízení schvaluje rada obce (nikoliv obecní úřad), obecního úřadu se týká jejich příprava. Před předložením k jejich projednání a schválení musí mít vedoucí úředník na paměti, že povinnosti v obecně závazné vyhlášce lze ukládat pouze na základě zákona. Proto není možno ve vyhlášce obce např. stanovit zákaz vstupu kontrolních úřadů, když jsou ke kontrole povinny ze zákona. Obecně závaznou vyhláškou nelze upravovat záležitosti, které již upravují zvláštní zákony. Například není možné, aby obec zakázala konzumaci alkoholu. Bylo by to v rozporu s platným zákonem o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Splnění povinností, které stanoví obec ve vyhlášce, musí být obec schopna samostatně vymáhat. Proto není smysluplné ve vyhlášce zakázat hnízdění holubů, jestliže to na holubech a ani na občanech nelze vynutit. V právním předpise obec nestanovuje sankce, ty stanoví pouze zákon. Proto obec nemůže ve vyhlášce stanovit vlastní výši pokuty za porušení obecně závazné vyhlášky. Je samozřejmě v zájmu vedoucího odboru, aby se postaral o odborné posouzení textu právního předpisu, pokud možno před nabytím jeho účinnosti, aby například obecní úřad po občanech protiprávně nepožadoval poplatek za registraci žádosti o byt do té doby, dokud Ministerstvo vnitra účinnost takové vyhlášky nepozastaví pro rozpor se zákonem a dokud ji Ústavní soud nezruší.

Jak obecní úřad eviduje právní předpisy, které volené orgány obce schválí? Tak, aby do konce roku 2003 evidence obsahovala základní údaje o právních předpisech (číslo, název, datum schválení, datum platnosti, datum účinnosti, datum zrušení) v číselné řadě uzavřené ke konci každého kalendářního roku.

Pokud se občan např. z úřední desky nedozvěděl, že se konalo veřejné zastupitelstvo nebo že obec vydala právní předpis, může se obrátit na obecní úřad nebo také na kontrolní výbor. Obecní úřad je povinen vyřizovat veškeré návrhy, připomínky a podněty občanů bezodkladně, nejdéle do šedesáti dnů. Při vyřizování stížností a petic se řídí pravidly vydanými radou obce pro jejich vyřizování.

Kontrolní výbor. Kontrolní výbor může sám iniciativně kontrolovat to, jak obecní úřad dodržuje zákony, jak plní usnesení zastupitelstva a rady. Musí kontrolovat také to, co mu zastupitelstvo kontrolovat uloží. Ale nemůže kontrolovat správní rozhodnutí obecního úřadu podle správního řádu, neboť to je působnost přenesená a je výhradně v působnosti instanční kontroly. Základem kontroly je přístup k dokumentům. Ten je možno si zajistit na obecním úřadě, který je povinen kontrolnímu výboru pomáhat v jeho práci. Předsedou kontrolního výboru je člen zastupitelstva. Mezi jeho oprávnění patří právo na informace od úředníků, které se týkají jeho výkonu funkce v zastupitelstvu. Tohoto práva může využít každý člen výboru, který je zároveň členem zastupitelstva obce. Kontrolní výbor nejenom kontroluje, ale také předkládá zastupitelstvu své návrhy a stanoviska k činnosti obecního úřadu. O nápravných opatřeních sám nerozhoduje, pouze je navrhuje. Pravidla činnosti kontrolního výboru stanoví zastupitelstvo.

Státní správa. Kromě toho, že každý obecní úřad vykonává samostatnou působnost, tj. spravuje místní záležitosti obce a jejích občanů tak, jak je uvedeno výše, vykonává také v různém rozsahu státní správu. Tu obec vykonává proto, že státní správu ze státu na obec přenesl stát zákonem. Co by měl vedoucí úředník vědět o správním řízení a na co se má zaměřit před podepsáním správního rozhodnutí? Jaké jsou jeho náležitosti?

* Správní rozhodnutí se označuje slovy obecní úřad - odbor a příslušnými názvy a musí obsahovat výrok, odůvodnění (většinou) a poučení o odvolání a úřední razítko se státním znakem.

* Musí být podepsáno osobou k tomu oprávněnou.

Musí být vydáno ve lhůtě do šedesáti dnů od zahájení řízení. Například u rozhodnutí o přestupku je ještě důležité, aby nabylo právní moci dříve, než skončí u přestupku promlčecí doba. Odchylky stanoví zvláštní právní předpisy. Například zákon o správě daní a poplatků, který se obce týká při rozhodování o poplatku ze psů.

Eva Šromová, právnička
Související